Bahno se na Marsu chová podobně jako láva na Havaji, zjistili vědci. Jejich pokusy mohou zachránit miliardy dolarů

Někdy stačí, když několikrát vylijete kbelík bahna na zmrzlý tác s pískem, a najednou váš článek vydá prestižní vědecký časopis Nature Geoscience. Takový je s trochou nadsázky příběh Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, jehož tým zkoumal vlastnosti bahna na povrchu Marsu. Ze satelitních snímků totiž není možné jednoznačně určit, jestli některé útvary na povrchu vznikly erupcí lávy nebo to jsou takzvané bahenní sopky.

Jak se chová bahno na Marsu, zjišťoval tým pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ve vakuové komoře v londýnské Open University. Sérií experimentů vědci zjistili, že při nízkém tlaku a za nízké teploty bahno teče podobně jako láva na Zemi.

Studii s výsledky výzkumu mezinárodního vědeckého týmu pod vedením Petra Brože publikoval prestižní časopis Nature Geoscience.

„Protože voda v bahně není stabilní, začne se nejdřív vařit a pak i vypařovat. S párou vyprchává také teplo a samotná substance začne mrznout,“ popisuje Petr Brož.

Jak se chová bahno na Marsu, zjišťoval tým pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ve vakuové komoře v londýnské Open University

„Nezmrzne celá, ale pouze na povrchu, kde se vytvoří krusta. Tím vznikne vrstva izolace, která chrání zbytek bahna před atmosférou. V ten moment bahno přestane bublat a vypařovat se a začne téct pod tou krustou. Přesně takovým způsobem tečou některé druhy lávy na Havaji nebo na Islandu.“

Po stopách vody na rudé planetě

A co to v praxi znamená? Že útvary, které dříve vědci podle jejich struktury považovali za vybuchlé sopky a lávová pole, by přeci jen bylo zajímavé blíže zkoumat, protože tam kdysi mohla být voda.

„Když najdete někde sopky vzniklé výlevem roztavených hornin, znamená to, že někde v hlubinách muselo být teplo. A když někde jinde najdu bahenní sopky, znamená to, že pod povrchem musela historicky být kapalná voda,“ vysvětluje šéf výzkumného týmu.

Studie Petra Brože a jeho kolegů navíc částečně ukázala, že dosavadní dělení útvarů na povrchu Marsu na sopky a bahenní sopky, není tak jednoznačné. „Naše výsledky totiž ukazují, že bahenní sopky na Marsu by měly vypadat trochu jinak než na zemi,“ doplňuje vědec.

Jak nasimulovat bahno na Marsu?

Při experimentech ve vakuové komoře Petr Brož a jeho kolegové vylili na tác s pískem zmražený na minus 30 stupňů Celsia asi půl litru řídkého bahna a sledovali, jakým způsobem bude po nakloněném tácu stékat při velmi nízkém atmosférickém tlaku.

„Pak jsme vakuovou komoru zase natlakovali, otevřeli jsme ji a nafotili vzniklý proud ze všech možných stran, abychom si udělali elevační model, tedy 3D rekonstrukci terénu. A potom jsme vzali nůž a začali jsme to krájet,“ popisuje Brož průběh experimentu.

„Uvnitř byla vždycky kapsa kapalného bahna, které bylo velmi studené, ale nebylo zmrzlé, což dokládá, že kapalné bahno pod povrchem může zůstat.“

Jak se ve vesmíru nespálit

Výsledky těchto experimentů by mohly pomoct správně naplánovat některou z dalších misí na Mars. „Když vyrobíte sondu za dvě tři miliardy dolarů, aby zkoumala materiál vynesený z hloubky několika kilometrů, a když tam přistanete, nebudou to sedimentární horniny, ale láva, bude to docela průšvih,“ vysvětluje Petr Brož.

Díky jeho výzkumu by drahá vesmírná zařízení mohla být správně připravená na to, co na povrchu Marsu přesně najdou. Data z rozboru bahenních sopek by mohla být velmi cenná také proto, že stávající sondy se dostanou maximálně několik metrů pod povrch planety.

Pod povrch bez námahy

„Materiál, který se dostane na povrch bahenní sopky, pochází z hloubky několika set metrů, respektive prvních kilometrů. Příroda ho sama vynesla na povrch a není potřeba se k němu nikam prokopávat,“ pokračuje šéf výzkumníků.

Když tedy přistanete v blízkosti takovéhoto tělesa a prozkoumáte ho, můžete najednou spatřit, jak vypadá Mars hodně hluboko pod povrchem.

Vědci teď navíc mají možné vysvětlení i pro podobné útvary na jiných vesmírných tělesech, například na Enceladu, ledovém měsíci planety Saturn, u kterých doteď nevěděli, jak mohly vzniknout.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval , and

Odebírat podcast

Související