„Až zdraží hovězí, přecházím na cvrčky,“ slibuje Pavel Maurer
Máte rádi hovězí? Dá si ho k obědu i expert na gastronomii Pavel Maurer. Zatím ho nezviklalo ani to, že hovězí maso vyjde dost draho. Ale co si dát k obědu cvrčky? Pokud jde o bílkoviny, vyšlo by to nastejno.
Minulý týden se v médiích docela dost hovořilo o hovězím mase. A tak vám dnes jen něco málo chci vyprávět o hovězím mase jako takovém. Málokdo z nás si totiž uvědomuje, jak je finančně náročné vyprodukovat jeden hovězí steak, roštěnku nebo třeba jen kližku na guláš!
Proč se vyplatí si za kvalitní vejce připlatit? Odpověď zná Pavel Maurer
Drtivá většina vajec prodávaných ve velkoobchodech pochází od slepic z velkochovů, které většinou za celý svůj život neopustily klec dva krát dva metry. Proč je to špatně? A jak poznat kvalitní vejce od spokojené slepice?
Podle časopisu National Georaphic produkce hovězího masa ve velkovýkrmnách obvykle vyžaduje téměř osmkrát více vody a 160krát více plochy na kilokalorii než produkce zeleniny a obilovin.
Živočišná výroba je prostě dost drahá a pro naši planetu čím dál více vyčerpávající! Ne, že bych vám chtěl zrovna dnes, při víkendovém obědě, dělat chutě, ale cvrčci obsahují více bílkovin a mikroživin na kilogram než hovězí maso.
Netuším, jestli ti cvrčci mají trvalé bydliště v Polsku, Maďarsku nebo Thajsku, ale každopádně se jim daří v tmavém prostředí a nemají problém s tisíci dalšími jedinci v malém prostoru. Proteinová produkce tohoto velkokapacitního cvrččího stáda má nepatrný vliv na životní prostředí, zanechává poměrně málo odpadu, zvláště když to porovnáme s velkofarmami na chov prasat a skotu s jejich lagunami plnými močůvky.
Využijte výhod lokálních potravin, radí Pavel Maurer
Netradiční kombinace surovin často vychází z lokálních specifik. Objevíte-li celou šíři místních ingrediencí, můžete vytvořit svébytnou kuchyni. Buďte hrdí na lokální potraviny, nabádá Pavel Maurer.
Já vím, zní to nechutně, co vám tady předestírám. Já mám také slabost na vepřové výpečky, nebo hovězí po burgundsku, ale tohle je strohá, nicméně neoddiskutovatelná řeč čísel.
Prostě, ať se vám to líbí nebo nelíbí, mletá mouka ze cvrčků, která je používána třeba v Severní Americe k výrobě pečiva, energetických tyčinek a koktejlů, tak tahle broučí mouka je vyprodána – tedy její celá produkce – na dva roky dopředu.
Tak já, abych vám šel příkladem, jsem si na víkend připravil vepřové řízečky a pak také telecí plátky na citronové omáčce, a moc se na ně těším. Budu se také trochu stydět, že jsem si nedal cvrčka, který by moje tělo určitě zabezpečil stejně, co se týká chemického vzorce složení a nutriční výživy.
Ale to víte, zvyk je železná košile, a když se u nás smaží na sádle, celý dům je najednou provoněn tím neodolatelným aromatem, které se, ať dělám, co dělám, nedá srovnat s vůbec ničím na světě! Slibuji, že až příště zdraží hovězí, definitivně přecházím na cvrčky! Ale teď ještě ne!
