Asi nás čeká výrazné zdražení elektřiny, ceny porostou o desítky procent, varuje analytik Šnobr
Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček skutečně vypadat. V boji proti klimatickým změnám mohou navržená opatření znamenat zásadní průlom. Slyšet jsou ale i obavy ze zdražování energie. „Dojde k výraznému zdražení pro spotřebitele,“ předpovídá ve Speciálu Plusu energetický analytik a akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.
Cena aktuální silové elektřiny se pohybuje kolem 45 eur. „Ta, která se dnes obchoduje pro roky 2022 a 2023 se už ale pohybuje někde mezi 65 až 75 eury,“ tvrdí analytik Šnobr. Na základě těchto dat pro následující roky předpovídá zdražování elektřiny, a to až o desítky procent.
Čtěte také
„Evropská komise navrhuje velmi odvážná opatření, ale chybí soulad s technologickým a ekonomickým pokrokem. Chybí praktická část – tedy to, jak stanovených cílů dosáhneme,“ kritizuje.
Novelizace klimatické strategie Evropské unie povede k tomu, že teplárny budou muset do roku 2030 opustit spalování uhlí, říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Upozorňuje přitom na skutečnost, že uhlí u nás tvoří polovinu zdroje tepla.
Hájek: Jsme v úplně jiné situaci
„Nutí nás to uhelné teplárny zkonvertovat do zemního plynu. To je totiž jediná cesta, jak se uhlí do roku 2030 zbavit,“ tvrdí Hájek. Obnovitelné zdroje, nebo energetické využití odpadu na pokrytí spotřeby nestačí, předpokládá šéf Teplárenského sdružení.
Kateřina Šafaříková, zpravodajka HN, Aktuálně.cz a týdeníku Respekt v Bruselu
Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR
Michal Šnobr, energetický analytik, akcionář ČEZ
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR
„Problém je, že na nás tlačí západní Evropa, která dnes už uhlí prakticky nevyužívá – má zemní plyn. A taky pocit, že je potřeba odcházet už i od něj. Ale my bohužel ještě odcházíme od uhlí, takže jsme v úplně jiné situaci než většina západoevropských zemí.“
Ekonomicky jsou na tom dnes teplárny špatně, varuje Hájek. „Většina z nich je v červených číslech. Dostáváme se tak do situace, že přepálený tlak na snižování emisí vede k tomu, že nemáme za co snižovat. Pokud půjdou všechny peníze na emisní povolenky, nezbude už na investice.“
Je otázka, zda se Evropskou komisi podaří přesvědčit, aby začala vnímat, že Východ kontinentu je v dramaticky jiné situaci než Západ, uzavírá ředitel Hájek.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.
Související
-
Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky: Brusel nám ekologii nediktuje, to vláda neplní svoje cíle
Využití odpadů podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky nejenže snižuje emise CO2, ale dává i ekonomický smysl – pro spotřebitele i pro průmyslové podniky.
-
Politolog o volbách v Sasku-Anhaltsku: Východní Němci si myslí, že ekologie je pro ně příliš drahá
Dosavadní zemský premiér Reiner Haseloff podle politologa Lukáše Novotného uspěl díky vymezování se vůči kancléřce Angele Merkelové a zlehčování protipandemických opatření.
-
200 miliard v ohrožení? Národní plán obnovy je nedotažený, EU ho nemusí schválit, varují ekologové
„Popravdě doufáme, že EU plán v této podobě neschválí. A jedním z důvodů může být, že nebyl dostatečně dopředu konzultován s občanskou veřejností,“ říká Moravcová z Beleco.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
