Arménie prochází největšími změnami za posledních 30 let. Pomáhají tu i Češi
První sbírku vyhlásil po ničivém zemětřesení ještě za komunismu. Dnes se Šimon Pánek – už s Člověkem v tísni – vrací do Arménie znovu. Pomáhá tu založit manufakturu, která pomůže zdejšímu zapadlému regionu.
Arménie v současné době prochází největšími politickými změnami za posledních třicet let. V 80. letech prožili zdejší lidé silné zemětřesení a o dekádu později pád na samé dno ekonomiky. Loni se Arméni dočkali významných změn ve vládě a konečně očekávají lepší zítřky.
Bylo mi 13 let a viděla jsem, jak se domy hroutí. Zemětřesení bylo silné a ukázalo se, že domy byly nekvalitně postavené. V sovětské době se na stavbách hodně kradlo a na cementu se šetřilo.
Suzi Badawiová
„Doufáme, že konečně přijdou reformy a nové zákony a že budou platit pro všechny,“ říká Viktor Vilhelm z vesnice Agarak. Politické změny a vládu premiéra Nikoly Pašinjana prý podpořili všichni místní.
Ničivé zemětřesení
Některá místa zemětřesení v 80. letech prakticky srovnalo se zemí. Sovětský svaz se tehdy neobvykle obrátil s prosbou o pomoc na ostatní země, a to nejen z řad bratrských států.
„Všichni nám začali pomáhat, ale první byli Gruzínci, kteří přivezli teplé oblčení. Ázerbajdžánci nám poslali jen rakve s nápisy „Blahopřejeme vám“, ale i za ty jsme jim byli vděční,“ vzpomíná Suzi Badawiová na hořkou pomoc z Ázerbajdžánu v době, kdy vypukl krvavý spor o Náhorní Karabach.
Jedni z těch, kdo tehdy podali pomocnou ruku, byli i Češi. Šimon Pánek byl totiž v roce 1986 s partou kamarádů v Arménii na prázdninách, a když viděli televizní záběry zničené země, rozhodli se uspořádat sbírku teplého oblečení a lůžkovin.
Nový projekt manufaktury
Zkušenost s pomocí Arméncům v podstatě neplánovaně přispěla ke vzniku humanitární organizace Člověk v tísni. „To zemětřesení určitě byla zkušenost s tím, že lidé chtějí pomáhat, akorát to na tu dálku nemůžou udělat,“ vysvětluje Pánek.
Arménie je jinak úžasná turistická destinace – levná, bezpečná a strašně zajímavá.
Šimon Pánek
Člověk v tísni tak dnes, mimo jiné destinace, působí i v Arménii. V odlehlé provincii Širak se třeba podílí na projektu manufaktury, která má pomoci místním zemědělcům.
Společně s jednou nevládní organizací a krajskou obchodní komorou se tam podařilo vystavět malou továrnu na zpracování vlny, která přímo na místě zaměstná 26 lidí. „Cílem je přitom vytvořit řetězec, který manufakturu propojí s chovateli ovcí,“ popisuje plán předseda Obchodní a průmyslové komory provincie Širak Karen Gomcjan.
Pro vesnici Amasia by měl mít projekt velký sociální význam. Továrna dá podle starostky Džemmy Aruťunjanové práci celkově asi 60 lidem, což je v regionu se 40% nezaměstnaností důležitý faktor.
Související
-
Arménie je zemí roku 2018 podle Economistu. Dosáhla největšího pokroku
V čele pravidelného žebříčku není nejvlivnější či nejbohatší země. Měřítkem je pokrok, kterého v průběhu posledního roku státy dosáhly.
-
Zaostřeno na Zakavkazsko: Rusko se svého vlivu v Arménii jen tak nevzdá. Nový premiér chce změnu
Naděje a obrovskou motivaci. To všechno teď cítí Arméni. V dubnu vyšli místní do ulic a po týdnech protestů mají nového premiéra Nikolu Pašinjana. Připravil Vít Pohanka.
-
Speciál o Arménii: Kosmetická změna už nepřichází v úvahu, myslí si politolog Šír
Jaký bude vývoj v Arménii poté, co pod tlakem demonstrací odstoupil premiér a bývalý prezident Serž Sargsjan? Hosty speciálu byli Libor Dvořák, Ondřej Soukup, Jan Šír aj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.