Architektura je v krizi. Z domů kolem Prahy se mi dělá špatně, říká architekt Martin Rajniš

28. červenec 2017

Co architekt, to jiný přístup. „Snažím se budovat konstrukce, které se lidem budou líbit na první pohled. Proto používám přírodní materiály, třeba dřevo,” přibližuje architekt Martin Rajniš v rozhovoru s Petrem Králem.

Tento přístup se naplno projevil i u jednoho z jeho posledních projektů: při navrhování projektu Česká věž v Jeruzalémě. Má jít o rozhlednu ve tvaru kaktusu, která ve Svaté zemi zanechá nepřehlédnutelnou českou stopu.

Věž pro Hansen House v Jeruzalémě od Martina Rajniše

„Když přijedeme do Jeruzaléma, nemůžeme tam dělat něco urážlivého, agresivního. Snažíme se být harmoničtí, snažíme se dobu utlumení architektury, kterou teď prožíváme, překonat tím, že se těšíme na dobu za sto, sto padesát let. V tu chvíli architektura obejme lidi a řekne: ‚Pojďte ke mně!’” předpovídá Martin Rajniš.

Architektura se musí líbit

Opravdu je na tom současná architektura tak špatně, jak Martin Rajniš naznačuje? On sám je přesvědčen, že ano. „Vždy se najdou bezvadní lidé, kteří to umí. Problém je ale v tom, co se dělá ‚normálně’,” vysvětluje.

Bourat domy, které jsou svědky určité doby, by se nemělo.
Martin Rajniš

Takže zatímco v barokní vesnici se stavěly, slovy Martina Rajniše, „docela pěkné baráky”, v současnosti jsme na tom o dost hůř. „Architektura je dnes v krizi. Rozhlédnu-li se kolem Prahy, dělá se mi špatně,” svěřuje se.

Jeho architektonickou dráhu zásadně ovlivnil obchodní dům Máj. Právě Martin Rajniš byl před dvaačtyřiceti lety u toho, když se slavnostně otevřel. A dodnes na něj prý hledí s kritickou láskou. „Pamatuji, jak na něj lidé nadávali, tyto nadávky mi v uších zněly celý život. Proto se snažím, aby se lidem architektura líbila, to je pravidlo číslo jedna,” zdůrazňuje.

autor: als

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.