Architekt musí mít pokoru, přestože zbytnělá ega pracují, říká Radko Květ

28. prosinec 2017
Radko Květ

Pokud se nějaká stavba zapíše do dějin české architektury, bude to určitě i Archeopark Pavlov. Už loni získal ocenění Stavba roku a letos jeho autor Radko Květ obdržel i prestižní Českou cenu za architekturu. „Projekt se připravoval dvanáct let, na vlastní práci pak zbylo několik měsíců,” popisuje architekt v rozhovoru s Lucií Výbornou, jak archeopark vznikal.

Česká cena za architekturu 2017, kterou letos Radko Květ za Archeopark Pavlov získal, nespadla z nebe. Architekt, který vstupuje do krásné krajiny, navíc s bohatou archeologickou minulostí, toho totiž musí mít na paměti hodně.

„Takový architekt musí být vybaven znalostmi, a tím nemyslím jen ty faktografické, ale myslím znalosti o urbanismu, architektuře a krajině,” upozorňuje Radko Květ. „Musí mít ale i pokoru, přestože zbytnělá ega pracují.”

Výstava je i pro pětileté děti

Na pavlovském archeoparku spolupracoval Radko Květ i s archeologem a antropologem Jiřím Svobodou z Akademie věd.

Z pavilonu s exponáty vyčnívají do krajiny pod Pálavou jen malé kousky

„Každý odborník chce při práci ukázat většinu své práce, u archeologů jsou to vykopávky. Museli jsme si ale uvědomit, že výstavu neděláme jen pro šedesátileté profesory, ale i pro pětileté děti,” popisuje architekt.

Práce na pavlovském archeoparku tak podle něj byla neustálým hledáním kompromisu. A že se snažení vyplatilo, dokazují nejen ocenění odborníků, ale i zájem návštěvníků: z archeoparku, kde se návštěvníci dozví, jak žili a lovili lidé před třiceti tisíci lety, se stalo jedno z nejoblíbenějších výletnických míst v Česku.