Arabské země lavírují mezi Západem a Ruskem, které spolupráci nepodmiňuje demokracií, říká blízkovýchodní zpravodaj Macháček

16. srpen 2022

Po podpisu dohody o vývozu zemědělských produktů opustily dosud Ruskem blokované ukrajinské přístavy téměř dvě desítky lodí. Na jejich náklad čekají především blízkovýchodní a africké země, OSN už dokonce opakovaně varovala před hrozbou hladomoru v některých regionech. Největším světovým dovozcem pšenice je Egypt, který přesto zrušil svůj kontrakt s Ukrajinou. Mezitím si totiž zajistil dodávky z jiných zemí.

„Egypt je především pragmaticky uvažující zemí, stejně jako jiné země Blízkého východu, a na prvním místě stojí jeho vlastní zájem o to, aby se zásobil tím, čím potřebuje, za nejlepší možné ceny,“ vysvětluje zpravodaj na Blízkém východě Štěpán Macháček.

Čtěte také

Zároveň dodává, že země by mohla být v produkci pšenice soběstačná, a to i přes rychle narůstající populaci, ale z ekonomických důvodů upřednostňuje jiné plodiny. Díky vládním pobídkám by se ale v příštím roce měl podíl pšenice zvětšit na úkor ovoce a zeleniny, které se vyváží i do Evropy.

Na dovozu pšenice jsou podle Macháčka závislé všechny severoafrické a blízkovýchodní země, ve většině případů ale dobrovolně. Maroko, Alžírsko nebo Tunisko by se prý mohly stát soběstačnými z roku na rok.

Když jsem mluvil s běžnými Egypťany, tak ti odsuzují válku jako takovou.
Štěpán Macháček

„Třeba Saúdská Arábie je v našich představách samá poušť, ale kupodivu i ona byla v roce 1990 exportérem pšenice. Postupně ji ale nahradily plodiny zajímavější pro export,“ uvádí.

Ruská invaze na Ukrajinu prý byla pro arabské země budíčkem – ne proto, že by přinesla drastické důsledky, ale protože je přinést mohla. Budou si proto chtít zajistit potravinovou bezpečnost.

Arabské lavírování

Pokud jde o vnímání války na Ukrajině, veřejný diskurz v Egyptě prý není na první pohled politicky jasně orientovaný. Vláda ani média pod vlivem státu se nesnaží formovat názor obyvatel na konflikt.

„Když jsem mluvil s běžnými Egypťany, tak ti odsuzují válku jako takovou. Jsou celkem pacifisté a dost často viní ruského prezidenta z toho, co rozpoutal. Hodně je to slyšet v letoviscích, kde přicházejí o ukrajinskou a ruskou klientelu,“ přibližuje Macháček.

Snaží se balancovat mezi různými vlivy a ekonomickými možnostmi a nikdy se jasně nepostavily na stranu Ukrajiny nebo Západu.
Štěpán Macháček

Koncem července Egypt navštívil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho cílem prý bylo potvrdit pokračování společných projektů, které se týkají dodávek zbraní nebo výstavby první egyptské jaderné elektrárny, jejíž výstavba po několika desítkách let konečně začala.

„Téměř všechny arabské země lavírují podobně jako Egypt,“ shrnuje zpravodaj. Rusko je prý i v dalších blízkovýchodních zemích vnímáno přinejmenším neutrálně, a to i v těch, které jsou zároveň blízkými spojenci Spojených států, jako je Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty.

Čtěte také

„Snaží se balancovat mezi různými vlivy a ekonomickými možnostmi a nikdy se jasně nepostavily na stranu Ukrajiny nebo Západu. Jediná země, ze které zaznělo odsouzení invaze, je mezinárodněpoliticky poměrně bezvýznamný Libanon,“ uvádí Macháček s tím, že na opačné straně stojí Sýrie, která je de facto ruským protektorátem.

Mnohé země mají se Západem špatné zkušenosti a Rusko navíc spolupráci nepodmiňuje vnitropolitickými záležitostmi a demokratickými reformami. „To je důvod, proč si ty země drží neutralitu a otevřená dvířka na obě strany. A to je také důvod, proč z těchto zemí nezazní hlasité odsouzení ruské invaze na Ukrajinu,“ uzavírá.

Bylo varování OSN před hladomorem přehnané? A kdo může za nedostatek potravin v některých rozvojových zemích? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související