Antivirus: Může zaměstnavatel sledovat váš počítač? Zaměstnanci o tom musí vědět

Na případ upozornily Seznamzprávy, které přinesly svědectví několika zaměstnanců resortu. „Podle nich ministerstvo najalo společnost, která několik týdnů sledovala, co lidé na pracovních počítačích dělají,“ objasňuje redaktorka Jana Magdoňová.

Čtěte také

Brýle s kamerou si může koupit skoro každý. Škála jejich zneužití je ale široká, varuje Antivirus

Několik desítek úředníků kvůli tomu podepsalo interní petici, v té se píše, že mezi sebranými informacemi měla být i citlivá data jednotlivých zaměstnanců.

„Jak novinářům pak potvrdilo přímo ministerstvo, to sledování činnosti na počítačích se dělo i mimo pracovní dobu, po večerech a o víkendech,“ dodává redaktorka.

Dodržovat pravidla 

Teoreticky zaměstnavatel provádět sledování, ale má to nějaká pravidla. „V první řadě by o tom měli zaměstnanci vědět. Právě tomu ale ministerstvo snažilo zabránit, mimo jiné tím, že porušilo zákon a smlouvu ke sledování nezveřejnilo v registru smluv,“ upozorňuje redaktor Jan Cibulka.

Resort teď tvrdí, že šlo o opomenutí, ale stejně postupovalo v podobném případě i v roce 2019, a tehdejší šéf kabinetu ministra Vojtěcha Petr Jarema přiznal, že to byl záměr: smlouva v registru by úředníky varovala, že kontrolu provádějí, což by zmařilo její účel.

Čtěte také

Jak ochránit své telefonní číslo? WhatsApp přichází s uživatelskými jmény, popisuje Antivirus

„Jenže utajování jde proti smyslu kontroly: zaměstnanci mají vědět, že zaměstnavatel používání počítačů kontroluje, a tedy že se mají soukromých aktivit na pracovních zařízeních vyvarovat,“ dodává redaktor.

Jak sledování vypadá?

Technických možností sledování je celá řada, zaměstnavatel může zjišťovat, jaké stránky byly z daného počítače navštěvované, jak často, jaké programy byly stahované a spouštěné. „Dá se jít i tak daleko, že se eviduje zmáčknutí každé jedné klávesy,“ zdůrazňuje Magdoňová.

A jednou z těch používaných metod, o které v tomto případě mluvili zaměstnanci ministerstva, je snímání obrazovek. „Sledovací program v pravidelných intervalech fotí, co se na obrazovce děje, tyhle obrázky se následně vyhodnocují, dnes často nějakým algoritmem umělé inteligence, který je zařadí do kategorií: zda jde o sociální sítě, pracovní aplikace a tak podobně,“ popisuje Cibulka.

Jaká jsou rizika?

Rizik je spousta: snímání obrazovky může zachytit jak soukromé citlivé informace, tak citlivé informace zevnitř úřadu. „A pak je dost zásadní, jak důvěryhodná je společnost, která sledování provádí, a zda třeba nehrozí, že od ní tyhle citlivé informace utečou a někdo je zneužije,“ upřesňuje redaktorka.

Čtěte také

Antivirus: Ochrana dětí versus soukromí? Chat Control se vrací do evropské debaty

Další problém je, že v řadě případů se soukromé a pracovní mixuje a není snadné to od sebe automaticky odlišit. „Na řadě úřadů lidé komunikují třeba přes své soukromé účty na WhatsAppu, protože je to pohodlná, spolehlivá a relativně bezpečná cesta, jak kontaktovat kolegy,“ doplňuje redaktor.

Pro spolehlivé určení, jestli šlo o práci, nebo soukromé použití, je pak nutná ruční kontrola, a právě při ní mohou pracovníci kontrolující firmy narazit na citlivé nebo intimní materiály.

„O to víc je situace komplikovaná, pokud lidé používají pracovní počítač i mimo pracovní dobu, například po večerech a o víkendech. Sledování tak může dopadnout i na někoho, kdo v práci nelelkuje, a naopak řeší pracovní věci i ve svém volném čase, a má vedle toho otevřenou záložku se sociálními sítěmi nebo zpravodajstvím.“

 Jak postupovat?

Správně by rizika měl ošetřit zaměstnavatel, než se do sledování svých lidí pustí. „Jak ale ukazuje případ ministerstva zdravotnictví, nemusí to být vždycky pravda, navíc snaha kontrolu utajit může zakrývat i další problémy,“ konstatuje Magdoňová.

Pro zaměstnance proto platí, že by na pracovním počítači nebo mobilu nic soukromého dělat neměli, a to ani v případě, kdy jim do zaměstnavatel dovolí. „Pokud nemají nad zařízením plnou kontrolu, tak si nikdy nemohou být jistí, že cokoli, co na něm dělají, není zaznamenávané,“ říká Cibulka.

Čtěte také

Zákaz mobilů ve školách? Rozhodovat by měli rodiče a školy, nikoliv zákon, namítají kritici

Oddělování pomůže oběma stranám. „Zaměstnanci se nemusí bát sledování ze strany zaměstnavatele, tomu zase nehrozí, že zaměstnanci při soukromých aktivitách nevědomky pošlou do firemních systémů soukromé informace, nebo pustí do firemní sítě kyberzločince,“ uzavírá redaktorka.