Antivirus: Jedno video skončí, další hned začne. Sociální sítě lákají do nekonečného proudu

17. srpen 2026

Jen se na chvíli podívám na Instagram... Tak to začne, a pak se člověk diví, že mu utekla celá hodina. Sociální sítě jsou navržené tak, aby tam lidé strávili co nejvíce času. Bojují s tím i dospělí, a tak nepřekvapí, že s tím mají problémy i děti. Co pomůže? Budou to zákazy telefonů nebo sítí?

TikTok na to šel jinak: postavil vás před záplavu krátkých videí lidí z celého světa, a když jste u některého strávili více času, automaticky vám začal ukazovat podobné příspěvky. „Už nebylo potřeba hledat zajímavé účty, to zábavné přišlo za vámi samo,“ říká redaktor Jan Cibulka.

Dneska už tak fungují prakticky všechny sociální sítě, a patří k nim i platforma na sledování videí YouTube.

Ukazují reklamu

Čtěte také

Proč se k tomuto trendu přidaly všechny sítě? „Protože všechny vydělávají peníze stejným způsobem. Dostávají zaplaceno za to, že vám ukazují reklamu. A čím více času na síti strávíte, tím více reklam vidíte. Rovnice je hodně jednoduchá.“

Pokud by měly sítě spoléhat jen na příspěvky vašich přátel, ty v jednu chvíli zákonitě dojdou. Pro síť je proto lepší, když vám může ukazovat v zásadě cokoli, co vás u obrazovky udrží, klidně z druhého konce světa.

„Proto se vás dneska každá sociální síť snaží postrčit, abyste do tohoto nekonečného proudu krátkých videí nakoukli, a pak vás tam různými triky drží. Třeba tak, že po skončení jednoho videa se automaticky zapne druhé,“ přibližuje Cibulka.

A Magdoňová dodává: „Nebo že když vás nějaké zaujme, další budou na podobné téma, a postupně čím dál vyhrocenější.“

Etika stranou

Začnete se dívat na videa s radami, jaké hry hrát s malými dětmi. Z toho algoritmus sítě usoudí, že jste asi sami rodič, a začne vám servírovat další příspěvky, u kterých rodiče tráví více času.

Čtěte také

„Jsou to často příspěvky, které cynicky zneužívají strach rodičů o bezpečí jejich potomků. Rychle se tak dostanete k videím o únosech dětí nebo sexuálním zneužívání, velmi naturalisticky a bulvárně zpracovaným.“

Těch je na sítích tolik proto, že provozovatelé sítí platí tvůrcům videí, u kterých jiní lidé tráví hodně času. Etika nebo fakta jdou stranou, rozhoduje akorát sledovanost.

U dětí je to jiné, ale spíše k horšímu: „Dospělí už by se měli umět regulovat, děti se to teprve učí, proto jsou v tomhle ohledu pro sociální sítě atraktivní cíl. A proto na ně řada tvůrců takových videí cílí: používají ve videích hrdiny z oblíbených seriálů, ukazují hračky a sází na přirozenou dětskou zvídavost,“ upozorňuje redaktor.

 „V zásadě nejde o to, co konkrétně ve videu je. Důležité je jen to, že to chytí dětskou pozornost a u sítě dítě udrží co nejdéle,“ doplňuje redaktorka.

Ztratí pojem o čase

Děti se neumějí regulovat a snadno ztratí pojem o čase. Navíc nemusejí chápat, jak sociální sítě fungují, a že jde o lacině vyrobenou zábavu, která má člověka udržet u sledování reklam.

Čtěte také

 „Ve výsledku objem stráveného času na sociálních sítích může vést k problémům se spánkem, na frak dostává jiné trávení času, třeba pohyb, který je pro děti zvlášť důležitý, může dojít i na problémy se soustředěním a s trpělivostí.“

Přitom nestačí jen sledovat čas, které dítě stráví na mobilu: je velký rozdíl, jestli si tam píše s kamarády, nebo kouká na náhodná krátká videa na Instagramu.

Důležité je sledovat, jak děti čas s telefonem tráví. Pomůže nastavování limitů na sociální sítě, dobrý trik je také vypnout notifikace, kterými se aplikace neustále dožadují pozornosti.

„Rodiče by dětem měli vysvětlovat, jak sociální sítě fungují, a na co si u nich dát pozor. To ale znamená jeden velký úkol pro rodiče: sami si tohle musejí ujasnit, přičemž možná zjistí, že mají sami dost podobný problém. Není proto překvapivé, že problematické chování pak kopírují i jejich děti,“ uzavírá redaktorka.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.