Ani 30 let po pádu berlínské zdi nedohnalo někdejší Východní Německo země bývalé NSR
Rozdíly jsou ve výši platů, životní úrovni i struktuře německého průmyslu, konstatuje lingvistický antropolog Tomáš Samek z Univerzity Karlovy. Lidi rozdělují také stereotypy, které se na obou stranách tradují. Pramení přitom hlavně z neznalosti, přestože média se snaží německo-německý problém tematizovat. Až 47 procent východních Němců se hlásí k této své identitě, zatímco na západě se lidé považují v první řadě za Němce.
Související
-
161 kilometrů a 30 hodin. Závod po trase někdejší berlínské zdi je výzva pro každého ultramaratonce
Uběhnout celou trasu někdejší berlínské zdi bylo cílem netradičního závodu, který pořádali před týdnem v německé metropoli.
-
Stýská se jim po východním Německu. Tak z něj chtějí uchovat...
Umíte si představit, že se na bývalou NDR někde vzpomíná jen v dobrém? Náš zpravodaj v Německu takové místo objevil kousek za Berlínem. Je to areál bývalého JZD v o...
-
Německa jsou stále dvě. Ve východním bloku Merkelová nezáří,...
Rozdíly stále existují, ale země srůstá. Asi tak by se daly shrnout zprávy o sjednoceném Německu, které rok co rok vydává vládní zmocněnkyně Iris Gleickeová. Východ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
