Analytik Ehl: Spousta lidí na Západě nepochopila stav katarské společnosti. Dělníci už nejsou jenom námezdní otroci

Ehl připomíná, že pořadatelství Kataru přiřkla FIFA už v roce 2010. Evropa tak podle něj měla minimálně 12 let zvyknout si na to, že fotbalové mistrovství světa v takové zemi bude.  

Čtěte také

Krvavý fotbal v Kataru: tisíce mrtvých, trávník v poušti a finále před Vánoci

„Nechci hájit katarský režim, ale když se podíváme, kde se v poslední době konaly šampionáty a olympiády… Proč jsme se takhle nevrhli na Čínu, která organizovala dokonce dvojí olympijské hry v poslední době. Proč jsme se takto v roce 2018 nevrhli na Rusko a nekritizovali ho? Bylo to čtyři roky po obsazení Krymu. Najednou si vzpomenout na to, že Katar je nedemokratický a nesvobodný režim podle různých hodnocení a vrhnout se na něj měsíc před šampionátem, mi přijde podivné. Chápu, že mistrovství začalo, tak téma přitahuje pozornost,“ konstatuje.

Podle Sokačové není pravda, že se kritika konání MS v Kataru objevila měsíc před mistrovstvím. Spousta lidskoprávních organizací podle ní utvořila koalice hned po vyhlášení výsledku o pořadatelské zemi.

Je tady určitá míra nepochopení toho, jak funguje třeba katarská ekonomika a co znamená pro zahraniční pracovníky.
Martin Ehl

„Protože moc dobře vědí, jaký je stav lidských práv nejen v Kataru, ale i v dalších zemích Perského zálivu. Ale samozřejmě teď jsme v tom momentu, kdy to lidi a média zajímá, takže všichni z nás, kdo vedou kampaň za zlepšování podmínek pracovníků v Kataru nebo vůbec obecně v oblasti lidských práv, se toho snažíme ještě využít,“ vysvětluje.

Systém se mění

Podle Ehla spousta lidí na Západě nepochopila stav katarské společnosti. Připomíná, že v Kataru žijí tři miliony lidí a z toho jen deset procent jsou občané země, zbytek jsou námezdní pracovní síly z celého světa na různých úrovních.

Čtěte také

Nejdražší mistrovství světa ve fotbale v historii. Proč je šampionát v Kataru obrovskou zátěží pro klima?

„Nechci ten systém hájit, ale je tady určitá míra nepochopení toho, jak funguje třeba katarská ekonomika a co znamená pro zahraniční pracovníky. Pracovat v Kataru a obecně v zemích Perského zálivu je jednou z mála dostupných možností, jak zajistit své rodiny. Podmínky jsou drsné, ale pro ně je to splnění určitého snu. Mluvil jsem tam s několika lidmi, kteří mi vyprávěli, jaké mají podmínky, co všechno dostali. Je to zřejmě i způsobeno tím, že se postupně mění systém v Kataru a dělníci už nejsou jenom námezdní otroci, ale mají nějaká drobná práva,“ naznačuje analytik.

Sokačová připouští, že v Kataru došlo k určitým minimálním pokrokům v oblasti pracovního práva a zlepšení perspektivy zahraničních dělníků. Podle ní za tím stojí koncentrované kampaně a tlak nejenom západních organizací.

Pro řadu z nich to může znamenat zlepšení. Plnění snů je to ale jen na letáčkách a v době náborového procesu.
Linda Sokačová

„Tlak je i ze strany lidí, kteří z toho regionu pochází, i ze strany dělníků, kteří se třeba z toho systému nějakým způsobem vyvážou. Pro řadu z nich to může znamenat zlepšení, ale byla bych velmi opatrná s tím plněním snů. To jen na letáčkách a v době náborového procesu. Bohužel z praxe víme, že ti lidé dostávají mzdu nižší, než očekávali, a často také musí splácet jakési náborové příspěvky,“ popisuje.

Obávám se, jestli změny zůstanou

„A vážně se obávám toho, jestli ty změny zůstanou. Protože postoj Kataru i FIFA k tomu, co se děje, úplně nedává záruky, že to, co se slíbilo, zůstane,“ dodává.

„Fotbalovou federaci bych do toho netahal,“ reaguje Ehl. „FIFA odejde z Kataru, tu to vůbec nezajímá. Několik lidí mi tam ale vyprávělo o tom, že považují organizaci MS za lišáckou, jako plán, jak zemi modernizovat proti vůli jejích vlastních občanů. Nemyslím technologickou modernizaci, ale myšlenkovou, mentální. A její součástí je změna třeba i pracovního trhu,“ naznačuje.

Čtěte také

Temná stránka fotbalového turnaje v Kataru zastiňuje samotný fotbal

Sokačová nevylučuje, že je šampionát příležitostí pro zlepšování některých podmínek lidí. Proto se jí také Amnesty International i další organizace chopily a v rámci dlouhodobých kampaní se něco i podařilo.

„Jsem ale hodně skeptická k tomu, jak sliby budou plněny. Katar je v něčem otevřenější než jeho sousedé. Umožnil tam třeba fungování mediálního impéria Al-Džazíra atd. Ale zároveň jsou tam lidé zadržovaní protiprávně nebo bez řádného soudního procesu. Je tam zakázáno jakkoliv protestovat,“ říká Linda Sokačová, ředitelka české pobočky Amnesty International.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.