Američanky opět posílají muže do války
Válečné konflikty přinášejí mimo jiné i spoustu osobních příběhů. Týká se to samozřejmě také toho současného v Libyi. Z největší americké základny na pobřeží Atlantiku v Norfolku ve Virgínii právě míří do Středozemního moře další vojenská plavidla. Pro rodiny vojáků, kteří jsou na palubě, není jejich odjezd nic lehkého.
U jednoho z nespočetných mol námořní základny v Norfolku se chystá k vyplutí ocelový kolos zvaný Bataan. Měří na délku přes 250 metrů a z paluby ve výšce tak 5. možná 6. patra můžou startovat vrtulníky nebo stíhačky s kolmým startem.
Poslední přípravy finišují, blíží se tažné remorkéry, zavírají se masivní ocelová vrata a výsuvný most, přes který ještě před chvílí proudily do břicha Bataanu vysokozdvižné vozíky s materiálem. Právě tahle loď je velitelským plavidlem takzvané obojživelné pohotovostní skupiny.
„Ta se skládá ze tří lodí,“ vysvětluje mi kapitán Steven Yoder, který skupině velí. Kromě námořníků jsou na nich také jednotky námořní pěchoty, které můžou být v případě potřeby vysazeny za pomoci vrtulníků a výsadkových člunů na nepřátelském území. To však neznamená, že by se Američané nasazením právě téhle námořní skupiny chystali k výsadku do Libye.
„Dokážeme se přizpůsobit mnoha situacím a splnit různé požadavky velení – od humanitární mise, jakou jsme třeba loni podnikli na Haiti postiženém zemětřesením, po zabezpečení dané oblasti před možnými nepřátelskými akcemi,“ zdůrazňuje kapitán Yoder.
„Skutečnost, že jsou na palubě mariňáci, není nijak neobvyklá,“ zdůrazňuje jejich velitel plukovník Eric Steidel. Jsou součástí námořních pohotovostních sil vždycky. Bez ohledu na to, jestli jsou vyslané do tak žhavé oblasti, jakou je teď Středozemní moře u libyjských břehů, nebo na pravidelnou několikaměsíční plavbu kdekoli jinde.
Taková slova jsou však jen slabou útěchou pro blízké, kteří z paluby přilehlé lodi mávají teď už vyplouvajícímu šedivému kolosu. Mladičká Gillian Gragerová z Texasu má na palubě snoubence Dereka. „Je to tvrdé. Jsem hrdá, že tam je, ale…“ zlomí se jí hlas a rozpláče se mi přímo před mikrofonem. Prezident Obama sice ujišťuje, že noha amerického vojáka na libyjskou půdu nevkročí, ale Gillian to zjevně moc neuklidňuje.
