Alpské sushi je pouze z lokálních surovin, chválí svůj recept se zelím rakouský hoteliér

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Courmayeur pod Obřím zubem
0:00
/
0:00

Rodiče Stephan Egger založili sportovní hotel v Zillertalu, když se narodil, tedy před 56 lety. Dnes se na jeho provozu podílí už třetí generace. Stephan po rodičích převzal vedení a zároveň v hotelu pracuje jako šéfkuchař. Oblíbil si zdravou, ale chutnou kuchyni a z lokálních produktů vařil dávno předtím, než to přišlo do módy.

Majitel hotelu Theresa v Zillertalu a šéfkuchař v jedné osobě Stephan Egger se s receptem na alpské sushi dostal i do rakouské televize

Na Stephanu Eggerovi je na první pohled znát, že se svou prací baví. Vymyslel třeba „alpské sushi“, které se, věřte nebo ne, skládá z výhradně lokálních ingrediencí. „Je to jen zelenina, zelí, místo sójové omáčky dáváme černé pivo a wasabi,“ popisuje.

Pochybovač samozřejmě opáčí: No dobře, ale co rýže? Tu přece musíte dovážet! Stephan vás ale hravě vyvede z omylu:

„Je z Dolního Rakouska. Sám jsem tam jel, abych se na tamní políčka podíval. Čekal jsem, že budou pod vodou, ale žádná tam nebyla. Sedlák mi vysvětlil, že v Rakousku se nic, co se jí, nesmí pěstovat ve vodě, protože rostlina z ní vytahuje veškeré jedy.“

Na vrchol aspoň pětkrát týdně

V hotelu Theresa mají nejen vlastní med, víno, gin, které společně vyrábějí Stephanovy dcery, ale dokonce olivový olej dovážený z Portugalska, kam se přiženil bratranec. Nejlepší recepty prý mistra kuchaře napadají, když si sportem čistí hlavu. Je pro něj životní potřebou, nutností, bez které se neobejde.

„Bez sportu bych se zbláznil, potřebuju ho. Klidně vstanu ve čtyři ráno, vyrazím na lyžích s čelovkou na hlavě a jsem vždy první na vrcholu. A takhle to dělám minimálně pětkrát týdně,“ popisuje muž, který se kromě skialpinismu věnuje také ultramaratonu.

Do kuchyně jen na skok?

Stephan si pochvaluje, že provozování rodinného hotelu pomáhá udržovat vzájemnou soudržnost. Ostatně hotel nese jméno jeho mladší sestry.

Stephan je hrdý také na vlastní víno se značkou jeho rodinného hotelu Theresa

„Matka se jmenuje Theresia a sestra je Theresa. Dříve se hotel jmenoval Sport, ale pak přišel trend, že hotel musí mít nějaké jméno. Sestra se narodila právě v té době, a tak se nakonec jmenuje po ní,“ vysvětluje Stephan.

Do kuchyně se, jak už to tak s osudem někdy bývá, dostal vlastně náhodou. Kuchařem se sice vyučil, ale v hotelu pracoval nejprve v diskotéce a pak na baru. Když přes noc odešel šéfkuchař, řekl si, že než přijde nový, na chvíli ho zastoupí. „Ten nový ale dodnes nepřišel,“ směje se Stephan.

Spustit audio
autoři: Vladimír Kroc , and | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související