Alexander Tomský, konzervativní politolog

Probíhá horká část předvolební kampaně, která se tváří, jako by snad šlo o volby vrcholného významu, jaký je běžně přičítán jen volbám do Poslanecké sněmovny. A přitom jde o třetinu Senátu a obsazení krajských zastupitelstev. Je to málo? A proč jsou vlastně letošní volby tak důležité? A jak bude klíčová volební účast v nich? I to budou otázky, které padnou v následujících Dvaceti minutách. Dobrý podvečer vám přeje Martin Veselovský. Pozvání do studia Radiožurnálu dnes přijal konzervativní politolog Alexander Tomský, dobrý večer. Vítejte v rozhlase.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsou nadcházející volby podle vašeho názoru, pane Tomský, opravdu tak důležité, jak o nich mluví například opozice?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Řekl jste dobře, že jsem konzervativní. Mně připadají málokteré volby vůbec důležité. Takže ty lokální tím spíš.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to na začátek zrelativizujeme.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Tak to velmi. Já bych to ... samozřejmě z politiky žijí novináři, žijete vy, žiju já a mnoho jiných lidí a navíc je to drama vždycky. Přestože to je drama třeba jenom ve sklenici vody, tak je to drama. Takže se to všechno dramatizuje. A my žijeme v době, víte, já už jsem starší, ten tisk dramatizuje neuvěřitelně dneska, jo. Dneska jsem četl titulek například, že dýcháme rakovinu. Všichni hledají velmi silná slova. Takže ano, je to tak. Prostě ty lokální, místní volby do zastupitelstev nejsou příliš důležité. Jsou tam taková škatulata hejbejte se, jsou tam ti lidé, kteří se znají a který všichni znají v té obci, že jo. Nevolí se čistě podle stranického klíče. Ale naše strany kupodivu chtějí soudit své leadery podle toho, jak dopadli i v těchto volbách. A tam vzniká, myslím, napětí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Výsledek voleb je už teď interpretován buď z jedné strany, to je spíš z toho pravého spektra, jako bilance práce hejtmanů. Už z důvodu toho, že občanští demokraté mají až na jednoho většinu hejtmanů. Na druhé straně potom jako referendum o vládě. To je ta interpretace ještě jaksi před výsledkem. Co by měl tedy výsledek krajských voleb a potom i voleb do třetiny Senátu znamenat pro vládu, když se jí de facto funkčně nemůže nijak dotknout?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
No, právě. Právě. To je to, co mám na mysli. Ono to moc neznamená, ale v tom vědomí těch politických komentátorů, politologů všech a i těch stranických kádrů vlastně, kteří tam zápasí mezi sebou o moc, řekněme, tak tam samozřejmě znamená. Jestliže dojde k velkému poklesu, a to platí o celé západní Evropě, nejenom u nás, u vládnoucí strany, tak je leader, čili vedoucí té strany ohrožen. Takhle je to všude. Ale on nepadne na základě těchto voleb. Nepadl například premiér Británie. Vnitrostranická opozice je vždycky příliš slabá. Jenom na základě takovýchto voleb. Takže je to dramatizováno a není to tak důležité. Takhle bych to viděl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se odhadnout teď předem, když víme, do jakých voleb jdeme v pátek a v sobotu, jestli ten výsledek bude skutečným odrazem toho, co si voliči myslí, nebo jestli to bude právě touto možná i mediální i politickou masáží prostě nějak pokřivený obraz?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Bude pokřivený samozřejmě. Je to velmi obtížné to odhadnout. Proč. Především proto, že letos mám pocit, a opravdu je to jenom pocitové, za těch posledních patnáct let, že lidé jsou strašlivě otrávení všemi stranami. Všimněte si, kolik bylo skandálů. Nejdřív ten Paroubek, ten jeho projev po volbách, potom ta vláda, ty přeběhlíci, teď s tím Tlustým konflikt. Prostě ... a teď najednou je skandál zase s Paroubkem, že jo, s tím podsvětím, předtím ta Kubiceho zpráva. No, prostě je toho tolik.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tady jen technickou vsuvku, pane Tomský. Na druhou stranu mohli bychom si takto brát jakákoliv čtyřletá předchozí období a z nich vytahovat skandály s financováním politických stran, teď jsme na konci devadesátých let, s nějakým materiálem na, řekněme, vlastní poslankyni, který údajně vznikal na úřadu vlády. Takto můžeme přece vybírat další a další události, které tehdy také vytvářely tu náladu.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Máte jistě pravdu. Vybírat můžeme. Ale já mám pocit, říkám, je to pocitové, já mám pocit, že prostě ta křivka stoupá a že ta trpělivost těch lidí také stoupá. První léta nevypadala tak špatně, řekněme po roce devadesát, mně to tak připadá. Pak už to bylo drastičtější. Byly tam všelijaký skandály. Zeman někde v Německu, vzpomínáte. Bylo tam mnoho skandálů. Dokonce veliké, kdy došlo k roztržení ODS na ODS a Unii svobody. Takže byly samozřejmě. Ale já mám pocit, že takový nechutný, že to bylo hodně teď, ta vláda je tady krátce poměrně, že jo ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte nějakou teorii na to, proč tomu tak tedy je?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Proč se to tak zhoršuje? No jo, víte, teorie člověk vždycky má. Já mám pocit, že především média jsou slabá u nás. Já jsem zažil velmi silná média dvacet let v Anglii. To je první věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A můžete být v tomto ohledu o něco konkrétnější? Jakým způsobem by se tedy měla média, která by byla silnější, chovat?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
To je tak. Jestliže ... v Anglii když pozoruje cykly politický a změny vlád, tak vidíte, vždycky na stranu tý opozice, která vyhrála, přišla celá média. Čili tam je obrovskej rozdíl. Murdoch tehdy koupil mnoho novin a skutečně toho Blaira postavil. A dneska je proti tomu a ten prohraje, ten Gordon Brown pravděpodobně. Všechno je pravděpodobný, ale je to téměř jisté. Čili ta média skutečně jaksi do toho nevrtají jenom, ony opravdu jakoby začínají sympatizovat s opozicí. A ta ... ten rozpor mezi dvěma stranami, nebo to, že opravdu tam ta opozice nastupuje, tam je jinej systém volební, že jo, čili je to opravdu systém dvou stran. U nás to je taky systém dvou bloků, ale přicházejí tam ty prostřední, takže je vlastně ta scéna nečitelná. A možná, že ta je právě původem tý deziluze a otrávenosti těch lidí. Možná, že se mýlím, nevím. Mně to tak připadá. Samozřejmě v těch místních volbách je ten paradox, o kterém jsme hovořili. Tam je paradox v tom, že lidé volí svého doktora, své zastupitele, své nezávislé radní a podobně. Pak je nějaká ta ... tvrdé jádro každé té strany, které volí to svoje tvrdé jádro těch velkých stran. A je ... a určitý malý, a možná, že statisticky bezvýznamný posun je skutečně verdiktem a je tou masáží těch dvou stran, verdiktem na to vládnutí. Protože většinou vždycky ta vládnoucí strana trošičku přece jenom ztrácí, když je u vlády, že jo. Takže trochu to tam bude. Ale u nás je to prostě tím volebním systémem strašně nečitelné, bych řekl. A v těch místních volbách rozhodně. Tam můžou vzniknout různé koalice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měl by se volební systém měnit?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Já myslím, že jo. Že potřebujeme systém dvou stran. Že bez systému dvou stran je tragédie celá naše demokracie v západní Evropě. Podívejte se, co udělaly velké koalice v Rakousku. To je až neuvěřitelné, rozumíte. Jestliže středové, nebo rozumné, lepší je říkat rozumné, umírněné hlavní dva proudy, jeden chce víc danit a rozdávat, druhý chce méně danit a méně rozdávat a tvrdí, že to povede k většímu jaksi výkonu ekonomiky, když se tyto dva ekonomické spory, protože jiné spory tu téměř nejsou, je tam jeden ještě problém, že jsou obě ... tyto hlavní proudy jsou pro Evropskou unii a ti takzvaní extremisté budou proti. Jestliže tyto proudy se spojí, nebo jsou téměř stejné, nebo mají téměř stejné skandály, tak samozřejmě musí růst ta extrémní opozice. A vlastně ten systém dvou stran je právě proto potřebné, aby se nikdy spojit prostě nemohly, aby tady byly dva bloky, které buď vyhrajou, nebo prohrajou poměrně razantně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená posílit většinový ...

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
A víte, že to myšlení politický jde tím směrem, že se všichni snaží nějakým způsobem najít z tohohle toho impasu prostě řešení a posílit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tímto směrem už to jde zhruba osm let, minimálně od toho rozhodnutí Ústavního soudu, který vlastně tento směr tehdy na počátku desetiletí tak trochu zablokoval.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Ano. Ale myšlení se mění a ty názory se mění. A zdá se, že asi se k tomu nedostaneme hned, ale že k tomu časem dojde. Zajímavý je, že se to někde dá vytvořit samovolně. To se stalo například v Itálii. Ale ne dlouho, taky nevíme. Tam ta rozdrobenost způsobila, že se ty bloky prostě vytvořily, jo. A vytvořily se jakoby trvalý více méně. Ale ne úplně. Takže taky to není jistý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to bezesporu ještě ani zdaleka není záležitost voleb, které nás čekají, to jsou volby do třetiny Senátu a volby do krajských zastupitelstev. Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je politolog Alexandr Tomský. Pokud bychom předpokládali, že v krajských volbách bude výrazně úspěšnější sociální demokracie, a teď nehodnoťme to v číslech, nemluvme o preferencích, jsme přeci jen už kousek před volbami. Ale kdyby se tak stalo, tak mají potom kraje pod takovým vedením nějakou reálnou možnost tlačit na vládu, vyvolat onen tlak zespoda, který bude samozřejmě kvalitativně jiný než tlak například z Poslanecké sněmovny?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
No, tak to je právě jádro toho sporu, že se tvrdí neustále, vy jste to nazval masáží, že to je verdikt. Ty volby. Já si myslím, že v podstatě není. Ale když si to všichni myslí, tak bude pochopitelně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bavme se tedy o té podstatě věci, jestli mají krajské reprezentace možnost tlačit výrazně na vládu.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Jestliže si většina straníků, které rozhodují o vedení strany, myslí, že to verdikt je, tak potom opravdu tlačit mohou. Je to velmi jednoduché. Prostě dochází k určitému vření stranickému, které opravdu zezdola, ale ze strany těch stranických kádrů prostě prosakuje až do těch vysokých grémií nebo tý nejvyšší rady. Pochopitelně. A protože tam existuje neustálá rivalita, tak samozřejmě to nějaký vliv má. Jenomže je to tak zmatená ta naše scéna a je minimálně, já nevím kolik, třetina, čtyřicet procent nepatří k těm dvěma blokům, kteří budou zvoleni v těch místních volbách, půjde o malá procenta. Když půjde třeba o pokles procent v rámci třeba deseti procent u ODS a ztrátě dvou nebo tří hejtmanů, taky záleží na těch koalicích potom, že jo, takže nemusí ztratit zdaleka tolik, tak co, co se děje, že jo. Nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste to určitě, pane Tomský, stejně jako naši posluchači, zaregistroval, že téměř všechny parlamentní strany, respektive jejich vedení v užších či širších mantinelech specifikovali, co by po těchto volbách bylo úspěchem a co by bylo neúspěchem. Tam se míhaly právě ony počty hejtmanů, počty krajských zastupitelů a tak dále. Na druhou stranu ty mantinely byly poměrně široce dány. Je to vůbec důležité, že to takto před volbami řekli? A váže je něco k tomu, aby potom ty výsledky nebyly interpretovány úplně jinak?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Tak já myslím, že je to moc neváže. Řeč se mluví a voda plyne, že jo. A že prostě to jenom reflektuje na tu určitou rivalitu, která tam mezi těmi lidmi je. Já bych tomu nepřikládal velkou důležitost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je vůbec možné tedy, aby, řekněme, mezi parlamentními českými stranami, které se samozřejmě těchto dvou voleb budou účastnit, aby výsledek těchto voleb znamenal něco důležitého pro tyto samotné strany? To znamená, aby nějaká z těch stran se, řekněme, rozpadla, aby se dostala do hluboké krize či něco podobného?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Ne, myslím si, že to opravdu není tak důležité, jak se tomu obecně důležitost přikládá. Myslím si, že to je taková všechno trošku hra, že to je málo důležité, že ty volby skutečně jsou komplikované těmi nezávislými kandidáty, tím, že se lidé lokálně znají, tím, že tam vznikají nejrůznější koalice. Pokud jde o padnutí těch hejtmanů, kdyby lidovci ztratili jediného hejtmana a byl tam opravdu výrazný propad, ten by mohl signalizovat, že opravdu to vedení pana Čunka je zdiskreditováno a že jim hrozí něco zásadního, tam by potom to před ně mohlo nastoupit, i když on tam má jenom svoje lidi okolo sebe, on je totálně tam zabetonovanej, že jo. Pokud se týče jinak těch hlavních aktérů těch druhých dvou stran, tak těm absolutně nic nehrozí. Všimněte si, že ani na Západě totální, katastrofální prohra v lokálních volbách nikdy nezměnila premiéra nebo vedení strany.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čím to je?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
No, protože máme ten ... protože se to nepovažuje, přestože se to říká, tak se to de facto, je to až k smíchu a paradoxní, nepovažuje za skutečnej indikátor. Každá vláda má být dokonce nepopulární podle staré učebnice demokracie, protože má ty nepopulární věci udělat první dva roky a tím pádem má prohrát ty lokální volby. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu přece dobře víme na příkladu občanských demokratů, kteří takříkajíc drží kraje, minimálně co se hejtmanských postů týče, že ta skupina jejich hejtmanů je poměrně silným hlasem uvnitř strany. To znamená, že to asi není tak úplně důležité, jak ty velké strany dopadnou v krajských volbách.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Takhle. Kdyby opravdu razantně prohrály, tak máte pravdu. A je to taková trošku anomálie, že mají tu důležitost v té straně. Protože tak jak dopadl Gordon Brown v Británii, to je snad největší porážka od roku třicet sedm, nebo nějak tak před válkou, jo. To je hrůza úplná. Jako nic se neděje, Gordon Brown to přežije pochopitelně, je to vůdcovský princip, který přežívá. A ty volby jsou verdiktem, ale předpokládá se a všichni politologové okamžitě vyrazí do boje, že prostě ta vláda je nepopulární, že je to vlastně dobře, že je nepopulární. Protože dělá zásadní reformy. A máte to. A je ticho.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je na vás, jestli to takto budete, pane Tomský, interpretovat.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Ne, ale já myslím, že to tak ... vždycky se najdou ti, kteří to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu kdybychom opět, jsme ještě před otevřením volebních místností, tak kdybychom tak trochu fabulovali to, jak dopadne, jak může dopadnout, jaký bude výsledek zejména krajských voleb, tak kdyby například občanští demokraté výrazně neuspěli, je to možné brát jako nějakou predikci toho, jak dopadnou volby za dva roky?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Právě, že není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takto to nefunguje podle vašeho názoru.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
No, právě. Proto to není tak důležité. My, kteří se tím živíme, to prostě přeháníme. Já také přeháním. Chceme mít drama a je to zábava. Je to součást těch her demokratických.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A je důležitá volební účast?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
No, volební účast samozřejmě zase. V těch velkých volbách, nebo evropských volbách důležitá je strašlivě, protože rozhoduje o poměru stran malých, které by vůbec ... komunisté můžou dostat dvacet procent, můžou také dostat deset procent, že jo, podle účasti. Tady to je úplně jedno v podstatě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy od minimálně vašich kolegů několika jsem četl v českém tisku, že podle jejich názoru drtivá většina voličů, kteří přijdou k urnám v pátek a v sobotu, budou ti protestní voliči, kteří se rozhodují na schodech, téměř před volební urnou, protože jsou naštvaní a v tu chvíli kdo je naštve, tak tomu to dají, respektive nedají. Tak to opravdu podle vašeho názoru bude?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Ne, já si to nemyslím. Vy jste to řekl správně už na začátku. Tvrdí se, a to, co se tvrdí, i když to třeba není úplná pravda, je důležité, že je to verdikt. Tak tam určitý tvrdý jádro sociálních demokratů i těch ODS nastoupí nepochybně. Dále máme už určité koalice, který existují, kteří to potřebují, mají příbuzný, mají známí, maj ... působí na těch úřadech. Angličani říkaj tomu /nesrozumitelné/, ten, kdo sedí ... ten sedící býk má obrovskou pozici a bude se snažit tam udržet. Čili zase on tam nažene strašnou spoustu lidí, jo. A pak samozřejmě bude ten protestní hlas a ten se může přelít do těch malých stran. Nebo prostě budou hlasovat za někoho, kdo je tam populární v té obci nebo kraji. Opravdu je to zvláštní mozaika zájmů, která se proplétá. Nemůžeme ji rozplést tímhle tím způsobem, abychom jasně řekli, že tam bude nějaká tendence. Jedině můžeme vidět, že sociální demokrati dostali o tolik víc nebo méně než ti druzí velcí. A to do jisté míry tím nepatrným verdiktem je. Ale je to strašně sníženo právě tou mozaikou těch různých politických zájmů a stran. Vemte si, že kdybychom byli dvě strany, tak to je neuvěřitelný, to je potom armagedon někdy úplně, jako v Anglii teďka. Ztratili, já nevím, všechno skoro.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je možné, protože myslím, že všichni zaregistrovali minimálně skrz předvolební billboardy, že do krajských voleb se hlásí několik, řekněme, nových politických formací, které jsou tvořeny zejména na formátu starostů obcí větších či menších. Je možné, že některé z těchto sdružení by bylo tak úspěšné, že by ho to možná nečekaně vyneslo do těch vrchních pater politiky?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Myslím, že ne. Jednou jsme to měli, že takové sdružení vzniklo, to první, a bylo úspěšné tehdy velmi. Ale nedokázalo se přetvořit v celostátní stranu. Takže to je ... ale víte, to je problém vůbec všech těchhle těch lokálních politiků. My to vidíme v Americe, kde ta Palinová reprezentuje Aljašku, což je, já nevím, počet obyvatel Aljašky asi neodpovídá ani Žižkovu a Vinohradám dohromady. A její taková ta lokální omezenost se prostě objevuje velice výrazně. Přestože to je velmi sympatická dáma. A totéž platí tady. Prostě omezenost místních politiků, pořád se říká, že se mají politici rekrutovat z těch místních, není to pravda, ta je ohromná ta omezenost. Protože oni skutečně řeší kanalizaci, vodu, nějaký ty malý problémy. A na celostátní úrovni bez ohledu na velikost státu okamžitě řešíte makroekonomický problémy. Řešíte bankovní krizi světovou. Musíte mít přinejmenším poradce z ekonomiky velmi dobrý a z nich si vybrat, který říká to, co je nejen pravda, ale ještě průchodné politicky, že jo, v tom je smysl politiky. A ukazuje se, že prostě se z těchto lidí, viz Čunek například, vůbec nerekrutují celostátní politici. Takže proto právě pravděpodobně tenkrát ta strana těch starostů a nezávislých obcí, nebo jak se to jmenovalo, už jsem to zapomněl, prostě nemohla se přetvořit v nějaký jiný ten. Neměla ideologii žádnou. Neměla jinej politickej program než se udržet v těch krajských zastupitelstvech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen podotýkám, že toto jsou názory politologa Alexandera Tomského a ta vaše poznámka patřila mimo jiné politikovi, který zastává funkci vicepremiéra české vlády. Vy jste se sám zmínil o pohledu zvenčí, o pohledu možná z pohledu finanční krize. Má vůbec probíhající globální finanční krize, která ekonomický a finanční sektor trápí extrémně a bude mít nějaký dopad na volby v Česku?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Nebude. Což je chyba strašně. Mě to strašně bolí, já jsem ekonom vzděláním, tohle mi hrozně vadí. Měla by mít dopad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měla by se stát tedy tématem předvolební kampaně?

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Měla by se stát tématem předvolební kampaně. Je to velmi vážná věc. Krize jsou dvě, jedna je bankovní a jedna je tedy obchodní, nebo chceteli ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hospodářská.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Hospodářská krize to je, ano. Začínám myslet anglicky. A ta bankovní pravděpodobně je zažehnána, ty peníze tam budou. Ale není zažehnána úplně, ty banky budou neochotné půjčovat a riskovat, tak jak to dělaly v minulosti, do té míry, a tedy nebudou půjčovat ani zdravým podnikům. A protože recese, kterou způsobily vysoké ceny surovin, ropy a tak dál a potravin, je na cestě tak jako tak, prostě máme v kapse o dvacet procent míň, tudíž všichni ostatní, který nevyrábějí základní potraviny a suroviny a energie, dostanou o dvacet procent míň a to vede k nezaměstnanosti a ke všem těm problémům. Krize jsou dvě. A to jak řešit tu krizi? My ekonomové si myslíme všichni a v podstatě se všichni shodujeme, to je zajímavý, je tam taková shoda mezi námi, až na pár šílenců se opravdu shodujeme, víme, jak ji řešit. Ale vlády mají tendenci to řešit obráceně, a to vždycky skoro. Což je tragédie. Řešení tisknout peníze a nízké úrokové sazby. Ale proč? Poněvadž to dělaly v dobré obrovské prosperity posledních dvacet let a mají některé i trilionové deficity, tak se jim nebude chtít. Čili je to téma jako hrom prostě do těch hlavních voleb, že jo, přinejmenším. A už by se to mělo objevit teď. Jestli některá vláda bude chtít zvyšovat daně a likvidovat deficit a bude chtít zvyšovat úrokovou míru, což asi nebude, ale přinejmenším bude chtít zvyšovat zdanění, aby tedy splácela, tak tu krizi prohloubí. My to všichni víme, ale ty vlády to nevědí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Politolog Alexander Tomský byl mým hostem. Pane Tomský, díky, že jste si udělal čas. Na shledanou.

Alexander TOMSKÝ, konzervativní politolog:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Posloucháte Radiožurnál, hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio