Alergie je něco jako finanční úřad, prostě vás vždycky dožene, usmívá se alergoložka Irena Krčmová

Imunoložka a alergoložka MUDr. Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové hovoří v naší rozhlasové alergologické poradně.

Pylová sezóna je ve své nepřehlédnutelné fázi, žlutá vrstva prachu pylu pokryla naprosto vše. Souvisí to nějakým způsobem s alergiemi?
Do určité míry. Musím říct, že také neustále otírám svůj zahradní stůl od žluté vrstvy pylu, ale je to marné. Nicméně bych chtěla říci, že skutečně letos máme velmi silnou sezónu jehličnanů, borovice a smrky produkují velmi významné množství pylu.

Třetina populace v pylovém období bojuje s alergií. Jsou to jedinci, kteří mají genetickou dispozici, zdědili ji po svých rodičích.
MUDr. Irena Krčmová, imunoložka a alergoložka

Ale nás až tolik nealergizují jehličnany. Naopak uvnitř lesa se ovzduší bere jako příznivé pro alergiky, protože les působí jako filtr. Ale nadprodukcí pylu jehličnanů nás letos skutečně pylová zrnka dráždí v nose i mechanicky. Jsou suché slunné dny a pyl je vnímán jako nepříjemný nejen tím svým alergizujícím způsobem.

Čtěte také

9 způsobů jak posílit imunitní systém. Bez něj bychom byli pro bakterie a viry snadnou kořistí

My jsme v této fázi spíše alergičtí na pyl trav, který už nyní významně začíná působit. A takové to období pylu břízy, dubu, buku a platanů už nám končí a nabíhá bojínek. Ale jehličnany tolik nealergizují, ovšem letos nás skutečně velmi drážní.

Četla jsem studie, kde se uvádí zvýšená frekvence pylu po čtyřech nebo sedmi letech. Teď máme tady ten vrchol, ale trávy jsou možná nebezpečnější, které trápí více alergiků.
Ano, daleko více. To je skutečně senzibilující pyl. Již nám začne za chvíli nabíhat pyl jitrocele, posléze pyl ambrózie a pelyňku. Takže můžu říci, že skutečně letní trávy jsou pro nás nebezpečnější nežli jehličnany.

Čtěte také

Také se už těšíte na jaro? To se ale netýká alergiků. Jarní alergie jsou tu. Jak s nimi bojovat?

Pociťujeme pylovou sezónu letos možná také víc, protože jsme po dvou letech sundali roušky?
Ano, je to docela vtipné, protože loni si lidé stěžovali zejména na oční příznaky a nos zůstal pod rouškou. Takže méně udávali nosní příznaky a letos bych řekla, že je to téměř celoobličejový příznak. Pacienti uvádí i svědění horního patra, ucpaný nos a také kýchání a slzení očí. Skutečně, kdo nenasadil včas léky, tak teď trpí.

Proč ale někteří lidé nesou kontakt s alergeny bez potíží a někdo je téměř na umření?
My máme až třetinu populace v pylovém období s projevy alergické rýmy, alergického slzení a pálení v očích. Jsou to jedinci, kteří mají genetickou dispozici, zdědili ji po svých rodičích. Bohužel není odpovědný pouze jeden gen.

Čtěte také

Příčinou průduškového astmatu jsou poruchy imunity, alergie a chronický zánět dýchacích cest

Je to vícegenní záležitost a potom záleží na životních okolnostech, zdali se alergie projeví, zdali se rozvine v ekzém či průduškové astma, alergickou rýmu. Tedy opravdu záleží na životních okolnostech, které mohou odkrýt tyto spící proalergické geny.

Říká se, že je dobré trávit dětství v blízkosti hospodářských zvířat?
Ano, to byla takzvaně hygienická hypotéza, kdy se uvádělo, že děti z farem, byly to zejména studie ve Švýcarsku, mají méně projevů alergií. A uvádělo se i proč. Protože jsou tam děti v kontaktu se senem a živočišnými alergeny. Ovšem bylo zjištěno, že právě blízký kontakt s hospodářskými zvířaty s sebou nese jiné mikrobiální osídlení.

Čtěte také

Celiakie je choroba chameleon a může se objevit v každém věku. Jak se liší od alergie na lepek?

My jsme velmi často v útlém dětství v kontaktu s mikrobiálním osídlením, tedy těchto farmářských zvířat. A bakteriální tlak pomáhá tomu, aby imunitní vývoj nebyl ve smyslu proalergický, ale spíše ve smyslu zdravé obranyschopnosti. Tedy skutečně přehnaná hygiena pro alergiky nevede k úspěchům.

Kromě pylu je tady řada dalších alergií. Roztoče, plísně, potravinové nebo slunečné alergie. Mám pocit, že nemít nějakou alergii je dnes už spíše výjimka.
Ale ne, tak tři čtvrtiny obyvatel nemají žádnou alergii. Ovšem v pylovém období zhruba třetina lidí trpí alergií. Ale je pravda, jak máme každý z nás v příbuzenstvu někoho, kdo trpí alergií, tak se zdá, že je to číslo vyšší.

Bohužel výhled v rámci Evropské unie není příznivý. Dokonce se uvádí, že v roce 2050 bude mít až 40 procent obyvatelstva nějaký projev alergie. To je uváděno podle statistických nárůstů.

Celou alergologickou poradnu s MUDr. Irenou Krčmovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.