Akcelerační zóny pro větrníky? Vláda je vnímá jako nutné zlo, abychom splnili podmínky EU, říká Drahovzal ze Svazu měst a obcí

Dnes končí lhůta, do které mohou obce, kraje i veřejnost podat připomínky k návrhu tzv. akceleračních zón, ve kterých má být jednodušší stavět větrné nebo solární elektrárny. Jak se k návrhu staví obce a města? Mají mít obce možnost zablokovat stavbu nových stožárů s turbínami? A proč v Česku právě větrné elektrárny vyvolávají tolik emocí? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedy Svazu měst a obcí a starosty Velkého Oseku Pavla Drahovzala.

Máte přehled, kolik obcí a měst podalo nebo ještě dnes pošle připomínky k návrhu akceleračních zón?

Podle veřejně dostupných informací to může být v řádech desítek až stovek podnětů přehodnocení toho návrhu, který předložilo ministerstvo pro místní rozvoj. Otázka je, kolik z nich bude relevantní s nějakou podstatou, která se dá opravdu zohlednit v rámci toho návrhu.

Říkáte desítky až stovky, těch zón je dohromady 94. Očekáváte, že připomínky budou mířit proti všem, nebo jsou tam přece jenom některé zóny, které jsou, řekněme, nesporné? 

Čtěte také

Řada těch zón byla vytipována v lokalitách, kde už dneska nějaká ochrana z hlediska životního prostředí je, takže by se to tolik nemuselo dotýkat zastavěných nebo zastavitelných částí měst a obcí. Nicméně pořád mají možnost se k tomu vyjadřovat neziskové organizace chránící různé veřejné zájmy.

A pak jsou tam zóny, které jsou v nějakém odstupu od zastavěných nebo zastavitelných částí obcí a měst. A tam právě se asi dá očekávat největší odpor nebo rezistence vůči těm návrhům, ale jsou i akcelerační zóny, které jsou v uvozovkách nekonfliktní a pravděpodobně tedy projdou podle původního návrhu.

Těch je řádově kolik?

Můj osobní odhad je, že se pohybujeme v řádech nízkých desítek. 

Novela stavebního zákona

Konzultovaly některé obce nebo některá města se Svazem měst a obcí své připomínky? 

Ne, nejsem si toho vůbec vědom. To je velmi individuální záležitost.

Vy jako Svaz měst a obcí máte nebo sdílíte nějaké zásadní výhrady?

Už od počátku říkáme, jestli je opravdu nutné zóny vymezovat formálně, když víme, že i podle toho, jak avizují vládní poslanci, ve chvíli, kdy bude přijata novelizace stavebního zákona, by mělo být stavební povolení na jakoukoliv stavbu – tudíž i na obnovitelné zdroje energie – vydáno do jednoho roku od podání žádosti. Takže nám nepřišlo příliš logické na to ještě vydávat zvláštní zákon.

Čtěte také

Nicméně je faktem, že toto je svým způsobem důsledek evropské legislativy. Chápeme, proč došlo k tomu vymezení tak, jak nakonec bylo v tom návrhu představeném před cca dvěma měsíci.

A je samozřejmě otázkou, jak ten návrh ještě bude moci být redukován, aby byly naplněny požadavky Evropské unie, kdy máme povinnost urychlit, respektive zajistit zrychlené povolování obnovitelných zdrojů energie. Pokud to neučiníme, je zde reálné riziko, že nám budou kráceny dotace do České republiky v řádech několika miliard korun.

Na začátku této odpovědi jste říkal, že novela stavebního zákona by měla bez ohledu na akcelerační zóny urychlit povolování staveb. Chápu dobře, že z vašeho pohledu jsou akcelerační zóny zbytečné?

Pokud srovnáme ty návrhy a podklad, který jsme dostali k dispozici k novelizaci stavebního zákona, tak logicky to z toho vyplývá. Bude-li stavební zákon, který každou stavbu, a to i zdroje obnovitelné energie, které nebudou v těch akceleračních zónách, od data podání žádosti budou povoleny do jednoho roku, tak pak se zdá, že zvláštní nařízení o vymezení akceleračních zón se zdají být v podstatě zbytečná.

Nepartnerský přístup státu

Už jste se krátce dotkl historie toho, jak vznikaly akcelerační zóny. Původně jich bylo daleko víc, v průběhu jednání se okruh zúžil na aktuálních 94. Přesto jsem od některých starostů v posledních dnech a týdnech slyšel, že s nimi návrh nikdo dopředu nekonzultoval. Dodávali, že kdyby ta debata dopředu byla, připomínek nemuselo být tolik. Souhlasíte s tímto postojem?

Čtěte také

Naprosto s tím souhlasím. Přece jenom se to bytostně dotýká územní místní samosprávy a už od počátku, kdy se návrh připravoval v řádech stovek akceleračních zón, tak jsme avizovali, že by bylo vhodné to projednávat. Ze strany státu jsme dostávali odpověď: „Ano, dojde na to. Určitě bude čas to projednávat, určitě bude příležitost zohlednit některé specifické podmínky.“

Nicméně se tak nestalo a došlo to do fáze, kdy bylo formálně vyvěšeno nařízení vlády o územním rozvojovém plánu, které zavádí akcelerační zóny. Až v tento moment se s tím mohly dopodrobna seznámit dotčené samosprávy a mohly podávat konkrétní podrobné připomínky, což z mého pohledu není úplně partnerský přístup mezi státem a samosprávou.

Čí je to chyba?

Jednoznačně předkladatele. Ten by měl mít zájem na tom, aby takový návrh proběhl co nejméně konfliktním způsobem.

Nutné zlo

Vnímáte tlak, aby v Česku vznikaly větrné elektrárny, nebo naopak spíš tlak, aby nevznikaly?

Spíš tlak, aby nevznikaly, protože s tím nemáme jako Česko mnoho zkušeností a nevnímáme se jako v uvozovkách větrná velmoc.

Když zúžím ten okruh na vládu, tak od vlády vnímáte spíš tlak, aby byly, nebo aby nebyly?

Domnívám se podle té prezentace, kterou jsem měl možnost několikrát vidět, že vláda to vnímá jako v uvozovkách nutné zlo, abychom splnili podmínky Evropské unie, abychom udrželi dotační prostředky v České republice v řádech několika miliard korun, které pak slouží našim obyvatelům.

Nikdo neříká, že všechny akcelerační zóny nakonec budou využity.

A nikdo neříká, to je to třetí podstatné, že všechny akcelerační zóny nakonec budou využity. Když vzniknou zdroje obnovitelné energie i mimo akcelerační zóny, tak se do toho celého kvanta nebo sumy vyrobené energie z obnovitelných zdrojů budou započítávat taky. A to je asi klíčové – že to není jenom povinnost, aby všude tam, kde se stanoví akcelerační zóna, vznikaly i vlastní zdroje.

Jaký je zájem investorů o větrné elektrárny? Je rozumné na toto téma pořádat místní referenda? A mají Češi dost relevantních a podložených informací o větrné energetice? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , krt
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.