Akademie věd slaví 70 let. Zavedeme vás za archiváliemi i pokusnými myšmi
Z Turnova až do nekonečna vesmíru. Vědci z centra TOPTEC dostávají optické přístroje do kosmu
Přístroje pro automobilový průmysl, dobře viditelné dopravní značky i součástky pro vesmírné projekty. To všechno dokážou vymyslet a pak i vyrobit experti z centra TOPTEC v Turnově. Uvnitř starých budov ze začátku druhé poloviny minulého století mají moderní vybavení a dělají výzkumy na světové úrovni. Poslechněte si další díl seriálu k 70 letům existence Akademie věd.
„Prosím tě, mám tady navržený objektiv a potřeboval bych vymyslet, jaký na něj dáme antireflexní vrstvy, co myslíš? Co je to vůbec za materiál?“
Radek Melich a Jan Václavík teď na speciálním softwaru řeší jeden z mnoha návrhů. Koukají na spoustu grafů a různých výpočtů.Tito dva vědci se v turnovském TOPTECU starají o to, aby se optické přístroje daly co nejjednodušeji vyrobit.
„Dá se říct, že tady to všechno začíná. My většinou od zákazníka dostaneme nějaké zadání. Jsme schopni ho přetavit do nějaké reálné soustavy. Řekněme, že přijde zákazník a řekne – prosím vás, já bych chtěl měřit tyhle světlomety, a my řekneme, k tomu by se hodil takový a takový objektiv,“ popisuje Radek Melich.
Čtěte také
Turnovská zrcadla ve vesmíru
TOPTEC, tedy Turnovské OPTo-Elektronické Centrum, má dlouhou historii, která souvisí i s opracováváním bižuterie v tomto regionu. Dnes je součástí Ústavu fyziky plazmatu a především takzvaným aplikačním centrem Akademie věd.
„Víc se kloníme k tomu vývoji a ke spolupráci s průmyslem, případně k vývoji technologií. To znamená, že stojíme dál od toho základního výzkumu, ale stále bychom měli zkoumat a bádat.“ Vědci potvrzují, že jsou ve svém oboru spíše praktici. „Je to tak, víc všichni inklinujeme k praxi,“ doplňuje Jan Václavík.
Zdejší vědci za sebou mají i spoustu úspěchů v průmyslu kosmickém. Ve vesmíru je například už přes tisíc dnů evropská sonda Solar Orbiter. No a právě v těchto laboratořích vznikla zrcadla k jejímu speciálnímu dalekohledu na pozorování Slunce.
„Vyráběli jsme zrcadla koronografu, což je přístroj, který pozoruje Slunce, ale vlastně se nechce koukat přímo na Slunce. Chce pozorovat věc, která se jmenuje korona, ta je těsně u Slunce. Je to velmi málo jasná zóna ve vesmíru. Poskytuje spoustu vědecky zajímavých informací,“ dodávají vědci TOPTECU Radek Melich a Jan Václavík.
Nejen oni už tady pracují na novém kosmickém systému s názvem FLEX. To bude objektiv, který bude přesně sledovat fotosyntézu rostlin na naší planetě.
Související
-
Mladí vědci jako sluneční patrola? Stáž Akademie věd je mezi studenty stále oblíbenější
Zažít si výzkum na vlastní kůži? Právě teď v létě mají mladí vědci pro řadu experimentů ideální podmínky.
-
Akademie věd ocenila mladé české vědce
Studie o vlivu mravenců na půdu nebo simulace geologických procesů na Marsu. I tyto výzkumné projekty a jejich autory ocenila letos Akademie věd Prémií Otto Wichterleho.
-
Čeští vědci zachraňují ohrožené antilopy Derbyho. Jejich genetické informace získávají z trusu
Vědci z České zemědělské univerzity v Praze zkoumají trus antilop Derbyho. Je největší antilopou Afriky a západní podruh tohoto ohroženého kopytníka žije už jen v Senegalu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
