Agresivita dětí roste. Nově se objevuje organizované zážitkové násilí, upozorňuje nejvyšší žalobkyně Lenka Bradáčová

V pondělí zveřejnilo Nejvyšší státní zastupitelství výroční zprávu. Kdybyste to měla krátce shrnout, v jaké kondici je soustava státních zastupitelství?

Myslím, že soustava státních zastupitelství – a záměrně říkáme státních zastupitelství, protože se skládá z jednotlivých úřadů – je ve velmi dobré kondici a ukazují to data právě zveřejněná ve zprávě o činnosti za rok 2025. Nápad kriminality se ukazuje jako stabilní a státní zástupci ho vyřizují také ve stabilních lhůtách.

Čtěte také

Jednoznačné veřejné výroky schvalující násilí jsou za hranou. Stíháme pro ně třicet osob, říká Bradáčová

Pokud bych to měla shrnout, tak máme v systému něco přes 1200 státních zástupců, kteří se v uplynulém roce zabývali cca 186 tisíci trestních řízení. Osob, které postavili před soud, bylo něco kolem 62 tisíc, 14 tisíc osob vyřídili státní zástupci sami bez součinnosti se soudem v přípravném řízení.

Z toho všeho byla před soudem rozhodnuta většina věcí a procento zprošťujících rozhodnutí je trvale nízké a každý rok se snižuje, stejně tak i v roce 2025. Jsme v této chvíli z těch cca 77 tisíc obviněných osob a 62 tisíc postavených před soud na 2,1 procenta.

K mnohým číslům se ještě vrátíme, ale záměrně jsem se na kondici ptal i v té souvislosti, že v poslední době se v médiích hodně řešil odchod dvou známých státních zástupců, Adama Bašného a Petry Lastovecké. Mrzí vás to, že odcházejí?

Aby si mohli posluchači udělat ucelený obrázek, je potřeba k tomu říci něco obšírněji. Jak už jsem řekla, soustava státních zastupitelství představuje více jak 1200 státních zástupců. Drtivá většina pracuje velmi poctivě a odpovědně, vykonává dobře svoji práci s mimořádnými výsledky a neužívají si takové mediální pozornosti – mnohdy také proto, že ani nechtějí. Velmi si jejich práce vážím.

Adam Bašný a doktorka Lastovecká jsou státní zástupci, kteří se rozhodli pro odchod, ale není to nic výjimečného.

Z pohledu délky praxe mluvíme o dvou zkušených státních zástupcích. Adam Bašný a doktorka Lastovecká jsou státní zástupci, kteří se rozhodli pro odchod, ale není to nic výjimečného.

Znovu si dovolím jedno číslo. Za posledních pět let podalo cca 100 státních zástupců rezignaci, ročně je to téměř konstantně kolem 20 státních zástupců. A důvody jsou obdobné – rozhodnou se pro výkon jiné právnické profese, nejčastěji výkon advokacie, nebo odcházejí k soudu. Dalším častým důvodem je odchod do důchodu.

A tito dva státní zástupci se rozhodli, že o svém odchodu budou informovat hlasitěji.

Dětská kriminalita

Když se vrátím k výroční zprávě, kterou jste v pondělí vydali, už jste říkala v úvodu, že kriminalita v Česku zůstala loni podle dat zhruba na úrovni roku 2024. Zároveň ale ze zprávy vyplývá, že přibývá případů s vysokou agresí, a to především u dětí. Čemu to připisujete?

Studovali jsme různé statě a odborné studie psychologů, psychiatrů. Státní zástupci také problematiku kriminality dětí debatují s odborníky a je to, myslím, celkový posun. Je to otázka motivací, je to snaha napodobit některé negativní vzory, je to i otázka sociálního, rodinného prostředí. Tam, kde se radikalizují rodiny a je vyhraněné prostředí, se obvykle radikalizují i děti.

Čtěte také

Neustálé obcházení pravidel o platech soudců svědčí o naší právní kultuře, míní nový ústavní soudce Langášek

Prostředí sociálních sítí u velmi malých dětí, které ještě nemají dokonalou představu o tom, jaké nebezpečí na ně na internetu čeká, a nemají vyvinuta veškerá rozumová a mravní východiska, ze kterých potom dospělý člověk už hodnotí obsah internetu, jsou velmi často buď obětí trestného činu, nebo se mohou dopustit i pachatelství právě z nedostatku rozumových vlastností v době, kdy informace získávají. To se odráží například i v sexuálně motivovaných trestných činech.

No a potom se objevuje zážitkové násilí, které je sice výjimečné, ale už se objevuje také.

Oběť je obvykle náhodná a uspokojení dětí přichází v podobě zážitku z násilí.

Co to je zážitkové násilí?

To jsou případy, kdy se děti absolutně bez vztahu k oběti trestného činu organizují tak, aby oběti ublížily. Je to oběť obvykle náhodná a uspokojení těch dětí přichází v podobě zážitku z násilí, kterého se dopouštějí na dalších osobách.

Čtěte také

Dezinformace nejvíce zasahují děti a seniory, situace během prezidentské kampaně je alarmující, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Kolik takových případů v Česku bývá?

Ty případy jsou spíše výjimečné, jednotkové, ale dříve se vůbec neobjevovaly. A to, co nás znepokojuje, je, že se jedná o organizovanou trestnou činnost. To znamená, že děti vyhledávají vrstevníky kvůli tomu, aby se tohoto násilí dopouštěly.

Vedle toho je tu celá řada dalších indicií o tom, že agrese mezi dětmi roste. A to také proto, že se nám přelévají typy trestných činů v rámci majetkové trestné činnosti směrem od krádeží k loupežím, kde je znakem násilí – ublížení na zdraví, znásilnění. Když srovnáme počty s obdobím deset let nazpátek, tak jsme zaznamenali 40procentní nárůst v minulém roce.

Je namístě nepřemýšlet pouze o hranici 14 let, ale začít se zabývat i hranicí 13 let.

Na základě všeho, co říkáte, je rozumné snížit věkovou hranici pro trestní odpovědnost?

Myslím, že je rozumné vést debatu, která by měla být podepřena odbornými stanovisky. My jsme přispěli ve zprávě o činnosti k této debatě, myslím, i tím, že předkládáme dostatečná data o tom, že pokud by chtěli politici a zákonodárná moc postihnout minimálně 60 procent násilného jednání, kterého se dopouštějí děti pod 15 let, je namístě nepřemýšlet pouze o hranici 14 let, ale začít se zabývat i hranicí 13 let.

Mezi tyto dvě věkové kategorie je násilná trestná činnost rozprostřena po 30 procentech. Ale pokud tato debata má být namístě, tak pouze ve vztahu k nejzávažnějším násilným trestným činům.

Vedle toho je ale možné vést i alternativní debatu o tom, že v případě, že se děti dopouštějí recidivního, typově závažného jednání, by měl případně existovat i ústav, který zamezí recidivě. To znamená, že zjednodušeně řečeno ochrání společnost před dětskými pachateli tím, že budou umístěni do ústavu.

Jaké má Lenka Bradáčová vztahy se současnou vládou a jejím ministrem spravedlnosti? Jak reaguje na výtky končících státních zástupců? A co stojí za nárůstem kyberkriminality? Poslechněte si celý rozhovor.