Agenda přešlapuje na místě. Nastupující ministr musí být tvrdý ve vyjednávání o rozpočtu, míní bývalý šéf resortu školství Plaga

Po zhruba třech čtvrtinách roku ve funkci ohlásil odchod ministr školství Vladimír Balaš. Jak hodnotíte jeho působení v čele resortu?

Neustálé změny rozhodně nepřispívají posunu agendy, ať už v oblasti Strategie 2030+ nebo rozpočtových vyjednávání. Vladimíra Balaše velmi kladně hodnotím za to, jak zvládl předsednictví. To se velmi povedlo, jak ty akce, tak i agenda, kterou během předsednictví posunul, se podařila. V ostatních oblastech bych musel být mnohem kritičtější.

Strategie 2030+, kterou jsme schválili a kde ty projekty jsou před rozběhnutím, teď dlouhou dobu stagnovala. To není dobře, třeba změna obsahu vzdělávání přešlapuje na místě. Střední článek podpory se také neposunuje tak, jak by měl. To jsou všechno věci, které už měly být implementovány a nebyly. Končícímu ministrovi se pak bohužel nedařilo především při vyjednáváních o rozpočtu anebo prosazování materiálů ministerstva.

Čtěte také

iROZHLAS

Sněmovna schválila garanci mzdy ve výši 130 procent průměru jen učitelům. Netýká se jiných pedagogů 

Někdejší ministr školství Stanislav Štech se v Deníku Referendum ptá, zda bude nový ministr schopen a hlavně ochoten vystoupit ze svůdné cesty populismu a zastavit klesající profesionalitu státní správy ve vzdělávání. Co tím podle vás myslí?

Pokud se baví o profesionalizaci na úrovni státní správy, tak se baví o úřednících ministerstva. Tým, který jsem tam měl ještě já, mi byl celou dobu oporou. Bez lidí, se kterými jsem spolupracoval, bych nikdy nezvládl celé čtyři roky. Rozhodně bychom nezvládli pandemii, kdy jsme dostávali spoustu otázek, které měli dostávat na ministerstvu zdravotnictví, ale protože nebyl nikdo jiný, tak jsme je dostávali my.

Pokud myslel sektor vzdělávání, pedagogické pracovníky, tam jsme dlouhodobě ve sporu. Já jsem přišel se zákonem o pedagogických pracovnících, abychom otevřeli sekundární cestu, jak se mohou lidé motivovaní ke vzdělávání dostat do systému s magisterským vzděláním a dodělat si doplňující pedagogické studium. Stanislav Štech jako bývalý ministr je tvrdošíjným zastáncem toho, že učit může pouze ten, kdo absolvoval plné magisterské vzdělání na pedagogické fakultě.

Čtěte také

iROZHLAS

Potřebujeme do vysokého školství přilít peníze, říká historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom

Čemu by se měl nastupující ministr urgentně věnovat?

Podmínka nutná pro úspěch ministra je být tvrdý ve vyjednáváních o rozpočtu. Bez rozpočtových prostředků to nevybuduje. Výkřiky „plus 15 procent učitelům“, „130 procent učitelům“ dělají medvědí službu, protože všichni mají pocit, že učitelům se už několikrát přidalo.

Do regionálního školství bylo skutečně přidáno až v letech 2017 až 2021, předtím těch výkřiků byla spousta, ale vždycky se ztratily v nějaké díře, která nebyla zalátaná. V letech 2022 a 2023 se ztratila dynamika, výsledky za rok 2022 ukazují růst pedagogických pracovníků o 0,3 procenta. Tím jsme ztratili to, co jsem bral jako největší přínos svého působení, kdy absolventi pedagogických fakult začali věřit, že je systém dokáže zaplatit a že do něj mohou nastoupit.

Byl bych nerad, kdyby lidé ztratili motivaci vrátit se do školství, protože v něm zase nebudou prostředky.

Já bych nerad, aby ztratili důvěru v systém a třeba motivaci vrátit se do školství, protože v něm zase nebudou prostředky. Pro regionální školství i vysoké školy je nutnou podmínkou rozpočtové vyjednávání. Dále by se měl ministr věnovat situaci na vysokých školách a akcelerovat práci na revizi obsahu a modernizaci vzdělávání. To je to základní, co nový ministr teď musí udělat.

Jak hodnotíte novelu zákona o pedagogických pracovnících, která v pátek prošla sněmovnou?

Teď by se nabízelo, že začnu od změny peněz pro učitele nebo pedagogické pracovníky, ale to neudělám, protože ta původní novela vůbec prostředky a peníze neřešila. Ty se tam dostaly až s pozměňujícím návrhem. Gros zákona jsou velmi zajímavé věci pro školský systém jako takový. Jednou z nich je pojem provázející učitel. Ten do vzdělávacího systému přináší někoho, kdo v rámci praxe dává zpětnou vazbu tomu, kdo se připravuje na výkon povolání učitele.

Další z nových prvků jsou adaptační období a pozice uvádějícího učitele.

Jde o nový prvek, který by zvýšil kvalitu uvnitř systému. Dalším z prvků je adaptační období a pozice uvádějícího učitele. Každý nový učitel dostane na dva roky podporu někoho, kdo má zkušenost, metodicky ho vede, hodnotí a dává mu zpětnou vazbu.

Dalším z faktorů je otevření učitelské profese pro ty, kdo jsou motivováni. Pokud má někdo magisterské vzdělání, ředitel mu může až na tři roky, ode dne zahájení doplňujícího pedagogického studia, uznat praxi. To jsou věci, které bych vypíchl před otázku peněz, která se pak stala mediální zkratkou.

Čtěte také

Platy pedagogů jsou nedůstojné. Často si musí přivydělávat druhou prací, upozorňuje předseda odborového svazu

Co to ale přináší uvádějícímu učiteli? Má z toho příplatky?

Ano. Když jsme s konstrukcí uvádějícího učitelé adaptačního období přicházeli, ačkoliv tu tato myšlenka byla už předtím, počítali jsme s tím, že na adaptační období budou poskytnuty škole prostředky.

Pokud chcete do vzdělávacího systému zavádět nové prvky, pokud chcete, aby na té škole učili ti nejlepší, tak teď musíte té škole poskytnout minimálně dostatečný objem prostředků v nadtarifních složkách platu, aby ředitel mohl vzít peníze a říct: toto máš za to, že se budeš věnovat tomu, kdo k nám přišel jako nový.

Jaké velké prostředky budou potřeba pro navýšení platu učitelů? Jak bude resort školství řešit nedostatečný počet gymnázií v zemi? Poslechněte si celý rozhovor.