Afrika je v pohybu a roste, upozorňuje organizátorka bruselského festivalu Afrika v barvách
Bývalým průmyslovým areálem Tour and Taxis v Bruselu se před týdnem rozduněly africké bubny a od stánků zavoněly pokrmy původem z Keni nebo Konga. V belgické metropoli se totiž konal už 9. ročník festivalu Afrika v barvách. Návštěvníci si tu mohli nakoupit třeba koření či kosmetiku původem z černého kontinentu nebo se naučit některý z afrických tanců.
V altánku na Náměstí hudby v areálu Tour and Taxis sedí v půlkruhu asi patnáct lidí všech odstínů barvy pleti, od dětí až po seniory. Každý má před sebou mezi koleny dřevěný buben. Workshop vedou dvě zkušené bubenice, jednou z nich je Anna Malportová.
„Tyto bubny – to je typ dundun. A tyhle menší jsou djembé. Pocházejí ze západní Afriky – z Guineje, Mali, Burkiny Faso, Gambie…“ vysvětluje. Anna se na ně prý naučila hrát od muže jménem Mamady Keïta. „Přišel z Afriky sem do Belgie. Je velmi známý po celém světě, má všude svoje školy. A díky němu tady v Belgii teď hru na djembé lidé znají.“
Legendární guinejský bubeník Mamady Keïta sice před třemi lety zemřel, ale jeho tradice zjevně v Belgii pokračuje.
Máma z Maďarska, táta z Konga
Rytmus festivalu ale neudávají jen africké bubny. Na druhém konci náměstí se na podiu střídají další muzikanti, mezi nimi maďarsko-konžská zpěvačka Franka Jaid.
„Moje hudba je takový urban pop. Zpívám, ale taky trochu rapuji. Žiju v Belgii, ale narodila jsem se v Budapešti. Moje máma byla Maďarka a táta z Konga. Do školy jsem chodila tady v Belgii ve francouzštině, takže nejlépe mluvím i zpívám francouzsky,“ vypráví.
Část návštěvníků festivalu už pod podiem začíná tančit. A komu vyhládne, ten může jít ochutnat něco z africké kuchyně.
„Moje jídlo jsou speciality z východní Afriky, hlavně z Keni. Připravuju tu kuřecí paličky, samosu, dušené hovězí. Taky tu mám fazole v kokosové omáčce,“ vyjmenovává nabídku svého stánku Ruth, která kdysi přišla do Belgie z Keni. S vyvářením a obsluhou zákazníků jí pomáhají i její tři dospělé děti.
„V Belgii žiju už 27 let. Nejsem profesionální kuchařka, ale vaření je moje hobby. Naučila jsem se to od svojí mámy a většinou vařím pro přátele,“ dodává Ruth.
Sbližovat a bořit stereotypy
Festival Afrika v barvách se snaží propagovat africkou kulturu, ale i bořit stereotypy, které o tomto kontinentu přetrvávají.
„Cílem festivalu je sbližovat lidi i kultury v těchto nelehkých časech. Chceme propagovat Afriku, která je otevřená světu a je velmi různorodá. Afrika je v pohybu, roste. To si možná někdy lidé neuvědomují,“ říká jedna z organizátorek Nancy Dzokoto, která má sama kořeny v Evropě i Africe.
„Moje máme je Francouzka a táta je z Ghany. Tady v Bruselu je mnoho Afričanů, nebo spíš Afroevropanů. Jsou to lidé dvou kultur, jsou obojí. Tenhle festival je pro všechny lidi, kteří mají rádi Afriku. Nezavíráme se v žádné komunitě, jsme otevření všem,“ zdůrazňuje.
Africké kořeny mají podle úředních statistik v Belgii víc než tři procenta obyvatel a skoro sto tisíc jich žije přímo v belgické metropoli.
Související
-
Tající ledovce zpívají svoji labutí píseň, tvrdí umělkyně. Proč by se píseň ledu měli naučit lidé?
Tající ledovce vydávají rozličné zvuky a inspirovaly tím i jednu z umělkyň v rámci belgického festivalu Týden zvuků.
-
Nejlepší relax po práci je divadlo. Češi v Bruselu nazkoušeli představení Společenství vlastníků
Skupina amatérských nadšenců v Bruselu už patnáct let nacvičuje divadlo. Tentokrát připravují pro Čechy žijící v Bruselu představení Společenství vlastníků.
-
Jeden krok do lesa, druhý do Afriky. Zpravodajka Zdeňka Trachtová Bruselu doslova propadla
Zdeňka Trachtová před rokem vystřídala na pozici bruselského zpravodaje Viktora Daňka. V zápisníkovém speciálu si o svém „novém domově“ povídala se Štěpánem Pokorným.
