Africká džungle jako předobraz prostředí Ferdy Mravence. Začíná výstava tvorby Ondřeje Sekory

Černá figurka s červeným šátkem se poprvé objevila v roce 1933 v Lidových novinách, pro které od 20. let minulého století Ondřej Sekora pracoval. A protože si lidé Ferdu oblíbili, objevil se v divadle, v rozhlase a samozřejmě také ve filmu.

Čtěte také

Ondřej Sekora příběhy vyprávěl a rozkresloval. To dnes umí málokdo, říká autor dokumentu o výtvarníkovi

Režisérka Hermína Týrlová vytvářela v ateliérech ve Zlíně první snímek s Ferdou už v roce 1941 až 1942. Černobílý loutkový film měl premiéru v roce 1944. Ferda v něm sice nemluvil, ale v hudebním podkresu je slyšet, že umí zapískat dokonce i na berušku.

„Chtěli ukázat i některé skici ke knižním ilustracím, protože Sekorovy kresby vypadaly velmi lehce, jako by vznikly snadno, rychle, ale Sekora často v řadě kreseb ověřoval kompoziční řešení. Existují různé varianty, proto jsme chtěli ukázat, že výsledný obrázek, který vypadá tak samozřejmě, často vznikal jako výsledek dlouhého procesu,“ popisuje kurátor výstavy Tomáš Prokůpek. Specializuje se na československou komiksovou tvorbu a jako vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně dostal na starosti Sekorovu pozůstalost.

Vyhozen z Lidových novin

„O Sekorovi je známo, že byl propagátorem ragby, vlastně velmi napomohl domestikaci ragby jako sportu v českém prostředí, to jsme chtěli na výstavě připomenout také. Přišlo nám zajímavé, že se v Sekorově archivu dochoval diplom, který dostal v roce 1944 od moravské župy ragby. Čeští ragbisté byli Sekorovi vděční za úlohu, kterou sehrál,“ popisuje Prokůpek.

„V roce 1944 to pro Sekeru určitě bylo velmi povzbudivé, protože to bylo období, kdy už nemohl pracovat jako novinář. Jeho manželka byla Židovka a on byl vyhozen z Lidových novin. Asi se protloukal dost obtížně a po roce 1944 nakonec skončil v pracovním táboře,“ vysvětluje Prokůpek.

Čtěte také

Ferda Mravenec chce dobýt Francii. Šanci má, je totiž tak trochu Francouz

Autor, novinář, ragbista

Ondřej Sekora jako autor Ferdy Mravence, jako novinář, jako milovník ragby, ale také jako člověk, který byl za druhé světové války přímo postižený nacistickými ideály. Výstava ve Ville Pellé chce představit Ondřeje Sekoru z mnoha úhlů pohledu a zároveň o něm nabídnout i něco nového. A to může být jeho malířská tvorba.

„Od dětství toužil být malířem, takže jsme tuto část jeho tvorby nemohli pominout. Svou soukromou tvorbu nevystavoval s jedinou výjimkou, a to ke konci života na jedné bilanční výstavě, ale to bylo opravdu velmi výjimečné,“ popisuje kurátor.

Na výstavě jsou také tři pastely s výjevy z africké džungle s divokými zvířaty. Jsou tam vidět paralely s prostředím Ferdy Mravence.
Tomáš Prokůpek, kurátor výstavy Ondřej Sekora známý i neznámý

„Sekora měl dvě krátká rousseauovská období. Poté, co se podruhé vrátil z Francie v roce 1928, vytvořil sérii pastelů inspirovanou Henrim Rousseauem, naivistickým francouzským malířem. Pak se ještě k tomuto stylu krátce vrátil během druhé světové války. Ani tuto velmi zajímavou etapu jsme tedy nemohli pominout,“ doplňuje Tomáš Prokůpek.

Čtěte také

Jaký byl československý komiks 20. století? Podle Pavla Kořínka neskutečně živý a bohatý

„Na výstavě jsou také tři pastely s výjevy z africké džungle s divokými zvířaty. Tento okruh tvorby je zajímavý i tím, že do jisté míry představuje předobraz výjevu z Ferdy Mravence. Je tam hodně paralel, až na to, že místo africké džungle jsou to ve Ferdovi Mravencovi české traviny a české byliny. A místo divokých zvířat jsou to čeští broučci, kteří spolu zápolí a žijí v zeleném prostředí,“ upřesňuje kurátor.

I tyto obrazy, které vznikly pod vlivem příhod Ferdy Mravence, se mohou návštěvníci přijít podívat do pražské Villy Pellé. Vizuálně atraktivní a informacemi nabitá podívaná vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a obsahuje také výpůjčky od jiných institucí.