Advokátka: Rozsudek je perverzní. Soud postavil zneužívané děti do role pachatelů a trestnou činnost bagatelizoval

Po prostudování obžaloby a rozsudku odvolacího soudu jste rozhodnutí označila za perverzní. Proč?

Když jsem si rozsudek přečetla, můj základní pocit z něj byl, že v tomto případě soud zapomněl na to, co je jeho úkolem a co je hlavním účelem trestního řízení – tedy ochrana základních hodnot, na jejichž významu jsme se jako společnost shodli. V tomto případě se nejedná o nic menšího, než je ochrana dětí před sexuálním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním. V této věci byla navíc vina obžalovaného nesporná. Soud prakticky rozhodoval jen o odvolání do trestu. Měl tedy za úkol odsoudit spáchaný čin a osobu obžalovaného.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ojedinělý exces.‘ Soud dal podmínku muži, který půl roku zneužíval dva chlapce. Bylo jim 12 a 10 let

Soud se ovšem závažností činu, kterého se obžalovaný dopouštěl opakovaně po řadu měsíců vůči dvěma dětem, v rozsudku vůbec nezabýval, dal to stranou a namísto toho hodnotil, a to velmi kriticky, oběti trestného činu. Prakticky je postavil do role pachatelů s tím, že se slovy soudu, a to cituji, přes svůj nízký věk dopouštěly dětské prostituce, a fakticky tak obsahově odsoudil je.

Trestnou činnost obžalovaného bagatelizoval tím, že se vůči mladšímu z dětí dopustil činu jen dvakrát, případně nějakou méně invazivní formou pohlavního styku. Na obranu obžalovaného snášel argumenty typu, že chodí do zaměstnání, případně ho má omlouvat to, že se s ním v té době, která ovšem trvala pravděpodobně více než půl roku, rozešel přítel.

V rozhodnutí spatřuji významnou odchylku od normy a zejména od legitimního očekávání, které jako veřejnost od rozhodování trestních soudů máme.

Rozsudek je pravomocný a změnit ho lze jen cestou takzvaných mimořádných opravných prostředků. Jak obtížné by to bylo? Poslechněte si celý rozhovor.