80 let po sestřelení. V Nizozemsku objevili ostatky československých letců a vrak jejich bombardéru
Nizozemská armáda dokončila výkopové práce na místě dopadu bombardéru Vickers Wellington britského královského letectva, který před 80 lety sestřelil německý noční stíhač. Ze země už vyzvedla i kosterní pozůstatky československé posádky, která v troskách letadla zahynula. Zkoumá je nyní ve vojenské laboratoři.
„Nacházíme se na místě havárie bombardéru RAF Vickers Wellington, který sestřelil německý noční stíhač. Letadlo začalo hořet a dopadlo přesně sem,“ říká Ingrid Sijtzelová z radnice zdejší správní obce Hollands Kroon a ukazuje na místo, které teď připomíná spíš staveniště.
Stojíme na okraji rozlehlé farmy, obklopeni zelenou planinou. Jeřáb právě vytahuje z šedého bláta sedmimetrové ocelové pláty. Vyztužovaly jámu, aby se do ní okolní těžký jíl nepropadl. Paní Sijtzelová na veškeré výkopové práce dohlíží. „Už po metru se objevily kontury letadla. To bylo velmi zvláštní, člověk skutečně pocítil, že nejde jen o příběh, ale o realitu. A už v prvním metru jsme také začali nacházet lidské pozůstatky.“
Čtěte také
Vzdálená i blízká historie
Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštacký, Jan Hejna a Karel Valach – nejmladšímu bylo 23, nejstaršímu jen o pět let víc. Při návratu z nočního bombardování Brém je sestřelil německý stíhač, letěl s nimi ještě pilot Vilém Bufka, který se po skoku padákem z hořícího letadla jako jediný zachránil. Trosky s jeho kamarády se zavrtaly hluboko do země.
„Když se poprvé objevil návrh letadlo vyzvednout, naše první reakce byla: Nedělejte to, jen ať tam leží. Ale teď, když to vidíme, jsme opravdu rádi, že se to povedlo,“ přiznává Debbie Grootová.
Jí a jejímu manželovi Boyovi patří nejen zdejší stáje, ale i pozemek, na kterém nizozemská armáda kope, a to jen pár metrů od oken jejich domu. S vyzvednutím vraku nejprve váhali, kvůli strachu o koně, které tady chovají, nakonec ale svolili. A jak říkají, nelitují. „Je to každodenní téma, pořád si o tom povídáme. Najednou je ta historie živá. Celou dobu ležela tady několik pod zemí. Dělí nás 80 let, ale přitom je to tak blízko.“
Podobných vraků válečných letadel už nizozemská armáda ze země vyprostila 250. Jde o extrémně časově i technicky náročnou a také drahou práci, a tak se na Wellington 311. československé bombardovací perutě dostalo až teď. Za jeho vyzvednutí nizozemská vláda zaplatí v přepočtu zhruba 25 milionů korun.
Výzkum ostatků
Vstupuji do vojenského areálu v nizozemském Soesterbergu nedaleko Utrechtu. Právě tady zkoumají ostatky nalezených československých vojáků. Výzkum má na starosti kapitán Geert Jonker. „Našim úkolem je především vyhodnotit, kolik členů posádky bylo v době dopadu na palubě, abychom si byli jistí, že všichni letci byli vyzvednuti a nezůstává nikdo pohřešovaný,“ říká.
Jsme přímo v laboratoři, připomíná spíš pitevnu. Na třech ocelových stolech leží část vyzvednutých pozůstatků, nyní pietně přikrytých plátnem. Najít se podařilo tisíce úlomků kostí, které tady budou analyzovat a třídit ještě týdny nebo spíš měsíce.
K identifikaci mohou pomoct i nalezené předměty: typická letecká kožená kukla, roztržená, ale jinak neuvěřitelné zachovalá, hodinky, záchranná vesta, mince. Člověka z toho až mrazí. „Tito muži se nikdy nevrátili domů, zemřeli za svobodu. To nejmenší, co pro ně můžeme udělat, je najít je, dopřát jim důstojný pohřeb a jejich blízkým pomoci vše uzavřít.“
Rozhodnutí, kdy a jak československé letce pohřbí, zatím nepadlo.
Související
-
„Ničeho se nebát.“ Přesně před 75 lety se do Československa vrátili českoslovenští letci
Po návratu do vlasti na československé letce sice čekalo vřelé přivítání, po únoru 1948 z nich ale komunisté udělali nepřátele národa...
-
Před 80 lety začala bitva o Británii. K jejímu zdárnému konci přispěli i českoslovenští piloti
Jedna z největších bojových akcí druhé světové války se odehrála mezi červencem a říjnem roku 1940. Pro nacistické Německo představovala první porážku.
