60 roků od úmrtí Jana Masaryka
Sebevražda, vražda, nebo nešťastná náhoda? Za přesně šedesát let, které dnes uplynuly od smrti poválečného československého ministra zahraničí Jana Masaryka, neznají vyšetřovatelé ani historici jednoznačnou odpověď. Jana Masaryka našli mrtvého na nádvoří pražského Černínského paláce 10. března 1948. Redaktorka Radiožurnálu Lenka Jansová natáčela v bytě, kde Masaryk strávil svou poslední noc.
Lenka JANSOVÁ:
Masarykův byt, pracovna, salonek, ložnice. Všechno vypadá stejně jako v březnu 48. S jedním rozdílem.
Jan KALOUS, historik:
Tady je naprosto idylicky uklizeno, ten nábytek má své místo. V momentě, kdy dojde ke smrti Jana Masaryka a přijdou sem vyšetřovatelé, tak zjistí, že tady je nepořádek, knihy, třeba i nádobí, prášky.
Lenka JANSOVÁ:
Říká historik Jan Kalous. Asi málokteré okno se dostalo do historie tak, jako to z Masarykovy koupelny.
Jan KALOUS, historik:
Dnes tady chybí kanape, které tady původně bylo, a ten přístup do okna sice je zachován, ale třeba ta možnost posadit se na parapetu toho okna je stížená. Jedna z těch verzí, pokud jde o smrt Jana Masaryka, pracovala s tím, že vlastně nemohl spát, přišel sem, do toho polootevřeného, otevřeného okna se posadil, usnul a vypadl nešťastnou náhodou.
Lenka JANSOVÁ:
Já teď zkusím to okno otevřít. Tady by bylo asi dost těžké vypadnout náhodou z okna. Nemyslíte?
Jan KALOUS, historik:
No, tak to záleží na tom, za jaké situace by k tomu došlo. Těch verzí ...
Lenka JANSOVÁ:
A historikové sypou z rukávu všechny možné varianty Masarykovy smrti, které se během šedesáti let a několika vyšetřování objevily. "Byla to sebevražda," říká za sebe Jan Kalous. "Masaryka napřed udusili a potom ho vyhodili z okna," tvrdí zase Josef Lesák, tehdejší národně socialistický poslanec, který se na vyšetřování Masarykovy smrti podílel.
Josef LESÁK, tehdejší národně socialistický poslanec, vyšetřovatel Masarykovy smrti:
My jsme z těch pěti, kteří byli pověřeni Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu, tak jsme dva, kteří jsme prošli tou praxí výslechů Státní bezpečnosti, tak jsme se přiklonili k názoru, že to byla smrt zaviněná třetí osobou, čili vražda.
Lenka JANSOVÁ:
A stejně jako verzí toho, co se v noci z 9. na 10. března v Masarykově bytě stalo, přibývá i argumentů na různých stranách, duševní choroby v rodině, Masarykovy řeči o depresi, manipulování s jeho tělem před fotografováním mrtvoly nebo vyšetřovací metody Státní bezpečnosti v roce 48. Podle některých se Jan Masaryk zdál Stalinovi nebezpečný tím, jak byl v Československu oblíbený. Po druhé světové válce bychom tady těžko hledali politika, kterého by lidé měli raději než Jana Masaryka.
Jan MASARYK:
Německo bylo naším odvěkým nepřítelem, Německo musí být denacifikováno, pes, kterej kouše, musí nosit košík. Když se to odnaučí, tak se mu sundá. Ta medicina udělá tak velké pokroky, že možná taky se vynajde nějaký, nějaký politický penicilin, který to Německo odnacifikuje trochu rychleji.
Josef LESÁK, tehdejší národně socialistický poslanec, vyšetřovatel Masarykovy smrti:
My jsme ho vyloženě milovali. To byl nádherný člověk, na mě působil jako člověk nesmírně vzdělaný a moudrý. To byl člověk, který se rád zasmál, který se dovedl zasmát i sám sobě, to byl člověk, kterého musel každý milovat.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
