50 let od přijetí takzvaného Poučení z krizového vývoje. Dokument znamenal tečku za pražským jarem

Takzvané Poučení z krizového vývoje byl dokument, který schvaloval vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ospravedlňoval čistky, které ovlivnily životy statisíců lidí. Přesně před 50 lety ho přijalo vedení komunistické strany. Dokument uzavřel události roku 1968 a na dalších dvacet let se stal jedním z pilířů totalitního režimu.

Poučení z krizového vývoje. Přední strana propagandistického dokumentu KSČ z roku 1970

Mělo to hluboké následky, že se zase situace po určitém odlehčení ztvrdila. Spousta lidí byla zavřená a měli obrovské potíže. Takže dny normalizace potom byly velice smutné,“ vzpomínal pro Paměť národa Gustav Černý.

V srpnu 1968 byl funkcionářem odborů v plzeňské Škodovce. Spolu s dalšími spolupracovníky organizoval veřejné akce, aby vyjádřili nesouhlas s okupací. Nedlouho poté byl vyloučen ze strany a propuštěn z práce. „Stáli o to, abych odvolal, co jsem hlásal. Jenže já jsem to nikdy neudělal.“

V rámci čistek přišlo o práci asi 700 tisíc členů Komunistické strany Československa. „Všichni, kdo měli nějaký kritičtější názor, skončili,“ konstatuje historik Libor Svoboda.

Ve jménu boje s kontrarevolucí

V prosinci 1970 přijalo vedení komunistické strany takzvané Poučení z krizového vývoje. Dokument předkládal události jara 1968 jako akci kontrarevolučních živlů a vysvětloval nutnost následných represí.

„Součástí toho poučení bylo i vysvětlení role Sovětského svazu a vojsk Varšavské smlouvy. Proč došlo k vpádu vojsk, k okupaci, proč je nutné, aby tu sovětská vojska i nadále zůstávala, proč je to vlastně správné,“ dodává Libor Svoboda.

Čtěte také

Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.

Prověrky se nevyhnuly ani nekomunistům. Bývalí političtí vězni usilující o rehabilitaci, pedagogové a mnozí další museli podepsat, že souhlasí se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Ti, kteří odmítli, přišli o zaměstnání nebo byli vyhozeni ze škol. Z veřejného života tak bylo vyloučeno více než 300 tisíc lidí.

autoři: Lucie Korcová , vla
Spustit audio

Související