30 let od zlatého gólu z Vídně. ,Euforie, ruce nahoru, helma dolů,‘ vzpomíná hokejová legenda Procházka

Martine, co to v tobě vyvolává po 30 letech? Co jsi tehdy zažíval?

Pořád ten krásný pocit. Bylo to v závěru utkání, kdy už s tím nikdo moc nepočítal. Náš úkol byl zavézt kotouč do útočného pásma a Kanaďané udělali chybu, zatáhli se a Pavel Patera tam vymyslel tu nahrávku, já do toho plácnul a zapadlo to do branky. Okamžitě euforie, ruce nahoru, helma dolů a pak už si toho moc nepamatuji.

Když si zpětně vybavíš, co vás tehdy udělalo světovými šampiony? V čem jste byli lepší než soupeř?

Bylo to velmi vyrovnané utkání, ale asi jsme měli v sobě týmovost. Kanaďané měli spoustu hvězd, ale my jsme tam měli Roberta Reichla, brankáře Romana Turka ve výborné formě a bylo to dobře poskládané a byli jsme výborná parta. Velmi často jsme chodili do zábavního centra Prater a utužovali kabinu. To nám asi pomohlo i ve finále.

Ty jsi vítězem nejvyšší domácí soutěže se Vsetínem, tvých 35 gólů v jedné sezoně patří mezi nejlepší výkony, taky jsi zvládl osm hattricků – nikdo nemá víc. A takhle bychom mohli pokračovat. Co je tvoje nejmilejší vzpomínka z extraligové kariéry?

Samozřejmě začátky na Kladně, když jsme se dali dohromady s Pavlem Paterou a s Otou Vejvodou, to se nám dařilo v útoku, i když jsme se pak brzy rozpadli. Pak samozřejmě euforie ve Vsetíně, ten titul, to byl rok, na který rád vzpomínám. Výborný tým, výborná parta, Roman Čechmánek v brance a taky Jirka Dopita. Trochu jsme se bavili životem a hrálo nám to samo, vyhráli jsme titul a moc si z toho roku nepamatuji.

Přesně za 10 dní začíná mistrovství světa. Jak podle tebe dopadnou čeští hokejisté?

Bude to velmi těžké. Kluci to dobře poskládají, Radim Rulík dokáže tým na svém posledním turnaji vybičovat, a když to dobře dopadne, mohli by zabojovat o medaili. Budu věřit, že do třetího místa budeme.

Mistrovství světa symbolizovala písnička, která taky občas zazní ve vysílání Radiožurnálu: Lemon Tree od německé kapely Fools Garden. Připomeň, jak vás provázela?

Je to tak, slyšeli jsme ji hodně často. Jakmile začala hrát, bylo tam takové prasknutí skla a to byla známka, že bude hrát právě tahle písnička. Kdykoliv ji hrají, vzpomenu si na mistrovství světa ve Vídni 1996.