29 pater za 4 minuty. V Berlíně začínají rok během do schodů nejvyššího věžáku

Věžák jménem Ideal je dominantou jihu Berlína, oblasti zvané Gropiusstadt. Okolní zástavba je ale podobně mohutná. Věžák i celé sídliště navrhl v 60. letech slavný architekt a zakladatel bauhausu Walter Gropius.

Nejvyšší berlínský věžák Ideal i celé okolní sídliště navrhl v 60. letech slavný architekt a zakladatel bauhausu Walter Gropius|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

Jak se žilo v téhle části Západního Berlína později, se dočteme v románu My děti ze stanice Zoo. Dnes tady jde ale hlavně o sport a zdravý životní styl.

„Seděl jsem v létě na dovolené na terase v Itálii a v novinách jsem si přečetl o běhu na Empire State Building v New Yorku. Hned mě napadl náš věžák,“ popisuje začátky závodu jeho zakladatel a taky člen správní rady společnosti, které dům patří, Thomas Blesing.

Za poslední čtvrtstoletí se podle něj mnoho nezměnilo. Stále se běhá jen o čest – žádné odměny, žádné poháry. Počet účastníků přitom roste, letos je jich přes 200.

Nezakopnout a nahoře popadnout dech

Na startu se rovnají závodníci v první kategorii. Je to asi 20 žen, mezi nimi Jeanine. Na zádech má kromě startovního čísla i fotku tatínka.

Mezi dvacítkou žen na startu je už po jedenácté i Jeanine|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

„Loni v lednu odešel. Vždycky si ho beru na trať, protože rodiče mě k běhání přivedli. Letos jsem tu po jedenácté,“ vysvětluje. „Před závodem chodím trochu potrénovat na trenažér do fitka. A moje taktika? bezpečně dorazit do cíle, nezakopnout, a ještě popadnout dech.“

Závodnice nejdřív oběhnou asi půlkilometrový okruh kolem domu, aby se pole roztrhalo a na schodišti nevznikala tlačenice. Naivně jsem si myslel, že při těch 29 patrech pořadatelé zřídí na trati aspoň dvě občerstvovací stanice. Jeanine je ale nahoře skoro dřív, než tam stihnu dojet výtahem. Trápil ji prý jen studený vzduch, ale celkově je spokojená, říká mladá berlínská sportovkyně.

Vítěz kategorie mužů do 30 let Johannes právě vybíhá poslední schody|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

Udýchaná je stejně jako Johannes, vítěz závodu mužů do třiceti let. Podle něj to byl velmi náročný závod, schody bral jako většina těch zkušenějších po dvou. Oběhnout věžák a dostat se nahoru mu netrvalo ani čtyři minuty.

Výhled, který stojí za to

Nahoře pěkně mrzne a fouká. V Gropiusově věžáku se totiž z některých bytů nevychází na chodbu, ale na pavlač. Od propasti tady člověka dělí jen taková zídka. Nic pro lidi, co trpí závratí.

Wolfgang se do nejvyššího patra k přítelkyni přistěhoval před nedávnem|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

„Ale ten výhled je nevýslovně krásný. Obzvlášť v noci – Berlín dole se rozsvítí, na nebi září hvězdy. V létě se zase dá na pavlači grilovat. To by člověk jen tak za něco nevyměnil,“ říká nájemník Wolfgang. Do nejvyššího patra se k přítelkyni přistěhoval před nedávnem.

Závodit v běhu do schodů prý nepotřebuje. Když se rozbije výtah – a to se občas stane, tak nezbývá než vyšlapat 29 pater pěšky.