20 pilulek pro longevity? Mozku pomáhají základní věci: spánek, sport, učení i sociální interakce, připomíná neurochirurg David Netuka

12. červen 2026

Mozek je nejvíce fascinující orgán našeho těla. Ačkoliv tvoří jen asi dvě procenta tělesné hmotnosti, spotřebuje přibližně 20 procent veškeré energie těla. Libor Bouček si u příležitosti Světového dne boje proti nádorům mozku, který připadá na 8. června, do studia pozval Davida Netuku, přednostu Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a UVN v Praze. Jak včas odhalit příznaky mozkového nádoru? A jak je to s jeho prevencí?

V pondělí 8. června byl Světový den boje proti nádorům mozku. Incidence nádorů mozku je na území Česka na lehkém vzestupu. Jak moc je to zpráva alarmující a jak moc je dána tím, že díky vývoji dochází k odhalení včas?

Za část toho nárůstu může časná diagnostika. Dřív jsme nenacházeli nádory v těch raných stádiích, kdy ještě nezpůsobují příznaky. Takže máme spoustu nádorů, které jsou úplně tzv. bezpříznakové nebo mají minimální příznaky.

Čtěte také

Minulý týden jsem měl pacienta, který měl jeden relativně malý epileptický záchvat. Na CT nebylo prakticky nic vidět. Až magnetická rezonance odhalila pomalu rostoucí mozkový nádor a tam začala diskuse, jak postupovat. Takže za část nárůstu můžou tyto relativně časné záchyty.

Na druhou stranu vždycky musíme vážit to, že určitý typ nádorů je typicky u pacientů mezi 20 a 40 lety. Pacient, o kterém hovořím, nemá žádný neurologický deficit, nyní normálně funguje a musíme probrat výhody a nevýhody konkrétního postupu, jestli nález sledovat, operovat nebo odebrat kousek tkáně nebo ozařovat. A to je to složité v současné neurochirurgii.

Když jsme mluvili o těch příznacích, jsou nějaké příznaky, že něco není v pořádku? Viděl jsem jednu britskou studii, která sledovala přes 3500 pacientů. Tam se něco projevilo, následně se ale ukázalo, že ty příznaky často přináší běžný stres anebo únava.

Příznaky nejsou tak specifické, že bychom automaticky řekli: tento příznak bude mozkový nádor. Ale jakýkoliv nový neurologický deficit, změna nálezu normálně fungujícího občana, by měla vést nejen k neurologickému vyšetření, ale zejména k tomu grafickému vyšetření – musíme dělat CT, rezonance, a to pak vede k tomu dalšímu.

Čtěte také

Ale jak jsem zmínil toho pacienta s epileptickým záchvatem – pokud pacient nemá epilepsii od dětství, je to něco nového. Pokud by to bylo vyprovokované třeba absencí spánku, extrémním alkoholem nebo nějakou párty s blikajícím světlem do šesti do rána, nedej bože ještě s nějakými léky nebo farmaky, tak to může být vyvolané tzv. jako indukovaný záchvat.

Ale pacient měl v normálním fungování první epileptický záchvat v životě. A to má vést k tomu: podívejme se, jak vypadá mozek, jestli v zobrazení není něco, co tam nemá být. Pacient dostane léky proti záchvatům, ale to B je, že víme, co vyvolalo záchvat, a musíme začít složitou diskuzi, jak s tím bojovat.

Longevity

Myslím si, že kdybychom hledali nejvíce trendy slovo letošního roku nebo dvou let, tak bychom možná narazili na termín longevity, na akcentování prevence. Jak je to s prevencí mozku, existuje vůbec?

Čtěte také

Nejdřív k tomu termínu. Budu říkat svůj pohled neurochirurga. Rozhodně nejsem expert na longevity. Stran mozku – já vždycky zklamu ty roztleskávače longevity tím, že zopakuju věci, které se pro ně zdají býti banální, možná i komerčně málo zajímavé. Ty, které mají prokázaný jasný efekt na fungování mozku, když si ho chceme udržet, aby fungoval, aby se nesmrskával, abychom na tom byli dobře i ve starším věku.

Mám pocit, že je tady skupinka lidí, která chce ty základní věci přeskočit. Ale to základní, to jednoduché, že se máme bavit o délce spánku, o sportovních a fyzických aktivitách, to je jasně prokázané. Sociální interakce mají prokázaný efekt na fungování mozku ve vyšším věku. Stejně tak používání mozku – učení se jazyků a nových poznatků. Je jasně prokázané, že pokud si chci udržet ten mozek, tak mám dělat tohle.

Většinu mozkových nádorů si naši pacienti nijak nevykoledovali svojí aktivitou. Může se to stát vám i mně.

Pak jsou jednoduché věci, že pro mozek není dobré kouřit jako fabrika. Z věcí, které jdou maličko do medicíny, můžeme říct, že to je o stravě. Měli bychom se snažit v našem prostředí trošku o středomořský vliv potravy. Pak bychom se měli bavit o vitamínech, tam jsem určitě přívržencem.

Bavme se o tom, jak velká část populace má nízké hladiny vitamínu. Můžeme se bavit o déčku a dalších vitamínech, tam jsem naprosto pro tyto suplementy, a bavme se, které jsou nejlepší. To všemi deseti podporuji. A kdybychom dělali jenom toto, tak budeme na tom fyzicky, psychicky a samozřejmě stran mozku daleko lépe, než jsme.

Čtěte také

Ale z hlediska mozku i tato snaha nakonec ukazuje, jak malí jsme. Protože mozek je tak dokonalý, že on se prostě drží, ne?

On se drží, pokud mu moc neškodíme, pokud ho tolik neintoxikujeme škodlivinami. A teď jde o to, jestli naším cílem je, aby se mozek udržel v co nejlepší kvalitě a fungování v 70, 80, možná 90 letech. A pak je taková ta skupinka, která tvrdí, jak se budeme dožívat 120 let a bude to krásné, růžové, skvělé.

Když se ptáte praktikujících doktorů, většina řekne, že to jsou nerealistické cíle. A když se na to podívám i současným pohledem na naši populaci, tak bych se sto let dožít nechtěl.

Čím si vysvětlujete tento trend? Je to nějaká obava ze smrtelnosti?

Obava ze stárnutí, že člověk bude postupně odcházet, možná nebude tak důležitý, tak uznávaný, tak oslovovaný. Jsou takoví, kteří berou 10, 15, 20 různých pilulek a věří, že toto najednou změní tu prognózu.

Další věc je, na co se díváme z praxe, že najednou zničehonic má člověk mozkové, ale i jiné nádory, a najednou se osud změní raz dva. A je k ničemu, že bral dvacet pilulek. Většinu mozkových nádorů si naši pacienti nijak nevykoledovali svojí aktivitou, nemůžou za to. Může se to stát vám i mně, že něco takového bude. A i když budeme brát těch patnáct pilulek, tak pokud nám tu cestu pánbůh tak nakreslil, tak tomu neunikneme.

Jaká je budoucnost neurochirurgie? Liší se ženský a mužský mozek? A co všechno už o mozku víme? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Libor Bouček , vma

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.