20 let od Česko-německé deklarace: Lidé z šumavského pohraničí si sbližování představovali jinak

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šumava

Před 20 lety se schylovalo k podpisu Česko-německé deklarace. Nebyl to dlouhý text, ale obsahoval důležité řádky, o kterých se oba státy složitě dohadovaly. Německo se v deklaraci omluvilo za válečná příkoří, Česko zase za poválečné vyhnání Němců. Deklarace počítala i s tím, že jednou padnou česko-německé hraniční bariéry. Po 20 letech ale lidé na Šumavě přiznávají, že si to kdysi představovali ještě trochu jinak.

V německém tenisovém klubu je každý čtvrtý člen Čech. A naopak Němci od nás zase jezdí zpívat do českého pěveckého sboru. Vlastně se ale s Čechy potkáváme, jen když je nějaký svátek. A to se mi zdá málo. Takový má dojem starosta Bavorské rudy, městečka Bayerisch Eisenstein, Charly Bauer.

Čtěte také

On sám česky neumí, u něj na úřadě ale moc dobře vědí, že bez českých sousedů by to tu šlo s kopce ještě rychleji než teď. „Kdysi jsme tu mívali 34 hospod a hotelů. Dneska jen 7 a 8. Jsme rádi, že některé z nich koupili čeští majitelé, a aspoň něco funguje dál,“ říká.

Češi taky v Bavorské rudě výrazně zpomalují úbytek obyvatel, české kořeny tu má víc než desetina lidí. Zatímco Německo Čechy přitahuje, obráceně je to mnohem slabší. „Vždy jsem si myslel, že to všechno půjde daleko rychleji, že se ekonomická úroveň Česka bude daleko rychleji přibližovat Západu,“ podotýká Michal Šnebergr z ODS, který je starostou Železné Rudy, jen pár kilometrů od té bavorské. Město vede deset let.

Projekt společné školy ztroskotal

Skoro tři čtvrtiny letních bytů v sousední Bavorské rudě patří českým majitelům. I proto se dlouho uvažovalo o společné česko-německé škole. Měla být v Železné rudě, kde už pro ni stály připravené třídy. Projekt ale ztroskotal na malém počtu německých dětí, které se rodí v pohraničí. Bavorské úřady proto projekt zamítly.

Čeština s němčinou se tu ale přece jen mezi dětmi míchají, v Bavorské rudě funguje namísto školy aspoň školka, sice čistě německá, ale s českou vychovatelkou a volitelnou možností výuky češtiny. Heidi sem svoji dceru posílá už třetí rok.

Bavorsko

„Máme tu k sobě na hranicích blízko, tak by naše děti měly umět jazyk těch druhých. S lidmi s Česka se bavím hlavně o dětech nebo o školce. Přátele tam ale nemám,“ upozorňuje. I když má tahle věta daleko ke splněnému česko-německému snu o pohraničí, kde k sobě lidé mají blízko, a kde to na obou stranách hranice vypadá prakticky stejně, vlastně to 27 let po pádu Železné opony není vůbec špatná bilance.