11 medailí a celkové 18. místo. Co stálo za úspěchem českých sportovců na olympijských hrách v Tokiu?

O jednu z nejočekávanějších medailí se v Tokiu postaral judista Lukáš Krpálek. Ten obhájil olympijské zlato z Ria, tentokrát ve váhové kategorii nad 100 kilogramů. „Předvedl fantastické představení. Moc jsem mu to přál, byl jsem nesmírně šťastný,“ neskrývá Petr Kadeřábek, který Krpálkův finálový zápas pro Radiožurnál Sport komentoval. 

Nešlo o štěstí. Češi zkrátka přijeli na olympiádu dobře připravení.
Jiří Kejval z ČOV

Kromě Krpálka se v Tokiu o zlatou medaili postaral i kajakář Jiří Prskavec, střelec Jiří Lipták a tenisový pár Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková. Stříbro si přivezli střelec David Kostelecký, kanoista Lukáš Rohan, tenistka Markéta Vondroušová a oštěpař Jakub Vadlejch. Bronz vybojovali šermíř Alexandr Šupenič, posádka deblkajaku Josef Dostál a Radek Šlouf a oštěpař Vítězslav Veselý.

Nešťastný olympijský speciál

Letošní hry ale přinesly i méně šťastné momenty. Například když se někteří čeští sportovci – včetně nadějných beachvolejbalistů – ocitli kvůli covidu-19 v karanténě a svých disciplín se pak nemohli zúčastnit vůbec, nebo pouze omezeně. 

„Vždy, když se stane něco těžkého, ukáže se hodnota člověka – jestli to člověk svádí na zbytek světa, nebo věc vezme jako fakt a popere se sní. Naši sportovci to zvládli skvěle a já bych jim za to chtěl poděkovat. Pevně doufám, že ještě budou mít příležitost si své medailové ambice naplnit,“ říká Jiří Kejval z ČOV.