Že kojenecké ústavy dětem neprospívají se ví už od padesátých let, komentuje jejich zánik odbornice
V kojeneckých ústavech, které mají od ledna zaniknout, zůstává stále asi čtyřicet dětí. Nahradit je má pěstounská nebo jiný typ péče. Povede se pro tyto děti najít jiné zázemí? Jak zanikající ústavy poškozovaly vznikající citové vazby dětí? Odpovídá Petra Kačírková, ředitelka Odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV.
Povede se pro děti v kojeneckých ústavech zajistit jiné zázemí?
Já bych jenom upřesnila, že těch čtyřicet dětí jsou zhruba odhadem děti do tří let. Jinak je tam ještě dalších asi sedmdesát dětí, které jsou nad čtyři roky.
Jsou to velké sourozenecké skupiny a některé z těch dětí jsou třeba ve věku do sedmnácti let. Chtěla bych na tom ukázat to, že kojenecké ústavy už delší dobu neplnily svůj původní účel, a to je zajišťovat péči pro děti do tří let.
K vaší otázce - ano, myslím si, že se povede zajistit jim jiné zázemí, protože ze strany ministerstva práce intenzivně podporujeme příslušné OSPODy v tom, aby se hledalo řešení pro ty děti, pro které se řešení ještě nenašlo konečné. Zároveň řada těch zařízení už je připravena od ledna fungovat v jiném režimu poskytovat jiný druh služby.
Související
-
S novým rokem skončí kojenecké ústavy, pěstounů je stále málo
Kojenecké ústavy a podobná zařízení v Česku od Nového roku končí. Přesněji řečeno, změní se jejich fungování. Začne platit zákaz umisťovat děti do tří let do ústavní péče.
-
Kojenecké ústavy dětem prokazatelně škodí. U nás je ale stále máme, připomíná psychoterapeutka
Ředitelka Institutu rodinné péče Natama se spolu s kolegy už léta snaží o zrušení kojeneckých ústavů. Zákon by byl, jeho účinnost je ale odložena do února 2025.
-
Kojenecké ústavy postupně zaniknou. Teď ale chybí pěstouni, říká ředitelka jednoho z nich
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí mění kromě jiného podmínky umísťování dětí do kojeneckých ústavů. Je to správně, nebo ne?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
