Zdeněk Zajíček: Do pěti let můžeme se státem komunikovat elektronicky. Pokud na tom budeme denně pracovat

Pokud nechceme být montovnou Evropu, musíme podporovat vědu, výzkum a digitalizaci, prohlásil Andrej Babiš. Blýská se tedy v oblasti digitalizace na lepší časy? Jak upozorňuje Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie, odborník na e-government a také pražský zastupitel za ODS, politická vůle k tomu zřejmě je.

„Stát se přestal bát komunikovat se soukromým sektorem a velmi odvážně a otevřeně diskutuje některé projekty, kde by si soukromý sektor se státem mohly být vzájemně užiteční,“ říká Zdeněk Zajíček, který se podílel na přípravě dokumentu Digitální Česko.

Estonsko je vůdcem v digitalizaci státní správy. Tamní model ale nejde přenést

Čtečka elektronických knih

Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová nevěří, že by celková digitalizace státní správy mohla způsobit kolaps a ukončit tak snahy Tallinnu o vytvoření digitálního státu. Sama politička považuje vznik elektronické správy za jedinou alternativu v budoucnosti. Bezpečnostní problémy, které se vyskytly v poslední době v Estonsku v oblasti digitalizace, ale ukazují, že s riziky je třeba počítat. Rozepisuje se o tom německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Tento dokument by měl být pro další digitalizaci státní správy klíčový. Čelí ale kritice – například proto, že neobsahuje konkrétní cíle, termíny ani dostatečně nehovoří o tom, z čeho by se měla digitalizace Česka vlastně platit. „Dokument nepochybně obsahuje dlouhodobé, vizionářské cíle. Obsahuje ale i projekty, které už běží a mohou se v následujících dvou třech letech provést,“ shrnuje Zdeněk Zajíček. „Přibližně deset projektů je natolik klíčových a zásadních, že podaří-li se je dotáhnout, bude to viditelný skok dopředu.“

Jak dodává, patří mezi ně například projekt, kterému se v nadsázce říká digitální ústava. „Měl bych mít například právo komunikovat se státem elektronicky. Technologie a systémy existují, teď je jen musíme zprůchodnit. Podobný zákon pomůže k tlaku, který vytváříme na stát, aby tyto služby skutečně začal nabízet,” vysvětluje. „Nepůjde to ze dne na den. Do pěti let se to ale stihnout dá, budeme-li na tom denně pracovat. Na všech úřadech.“

Orientace na občana

Některé hlasy, především z řad podnikatelů, ale varují – digitalizace prý může znamenat další navýšení a zkomplikování povinností, které podnikatelé musí ve vztahu ke státu plnit.

„Žijeme ve světě, kde do digitální podoby nemůžeme převést všechno. Je to doba složitá. To ale neznamená, že se musíme zastavit. Hybridní stav, kdy některé věci budete muset dělat digitálně a zároveň i papírově, tu bude. Je ale náš společný zájem, abychom papírovou formu do budoucna co nejrychleji opustili,“ upozorňuje Zdeněk Zajíček.

Digitalizace státní správy by podle něj navíc měla být výrazně orientovaná na občana. „Jde o velkou změnu v přístupu: doteď se hledělo hlavně na úředníky, málo na člověka na konci. Zatím nemáme žádné služby vystavěné přímo vůči občanovi.“

Jak by měly v budoucnu fungovat CzechPointy? Za jak dlouho bychom v komunikaci se státem mohli používat jediný internetový přístupový údaj? A budou na to všechno vůbec peníze? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Marie Bastlová , als

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.