Zasáhnou armáda a Lidové milice?

16. listopad 2004
Seriál týdne

Patnáct let po pádu komunistického režimu vyplouvají na světlo skutečnosti, které jsme v hektické době neměli tušení. Mohla být revoluce zvrácena vojenským pučem? A připravovalo se něco podobného?

kulisa z demonstrace: "Demisi, demisi, demisi..."

Komunisty demonstrace překvapily a vylekaly. Že vyjdou do ulic statisíce nespokojenců, to podle historika Jiřího Suka opravdu nečekali:

"Fojtík, šéfideolog komunistické strany, se tuším v úterý 21. listopadu ptal, kolik že lidí se shromáždilo na Václavském náměstí. Když mu bylo řečeno, že 200 tisíc, jenom zalomil rukama a řekl: 'Tak to už těmi svými svolanými lidmi nepřebijem.'"

Koho tím Fojtík myslel? Kdyby byl u tohoto výroku rozhlasový zvukař - Tomáš Tomka - následujícího rána by na služební cestě do Opavy mnohé pochopil.

"Proti nám jezdily civilní autobusy, ale seděli v nich lidé oblečení do milicionářských uniforem," vzpomíná Tomka.

Miloš Jakeš totiž předchozího večera svolal předsednictvo ÚV KSČ. Soudruzi se na něm shodli, že policie už je unavena a že je tedy nutno do Prahy povolat Lidové milice. 5 tisíc ozbrojenců má ve středu ráno obsadit nejdůležitější budovy, ve kterých se skrývají reakcionáři. Jenomže jak připomíná historik Pavel Žáček, na hranicích Prahy ozbrojence překvapily reakce stranických funkcionářů hlavního města.

"Tady ty jednotky nikdo nechtěl ubytovat, nakonec musely okupovat Vysokou školu politickou, kde pak byla noční jednání ÚV KSČ. Pak byly poslány domů, protože je tady nikdo nechtěl."

To už se ale Prahou začíná velice rychle šířit další vlna paniky. Na demonstranty se prý chystají tanky. Obava byla oprávněná, potvrzuje historik Jiří Suk: "Bylo vyčleněno x tanků, pěchoty, bojových vozidel a další techniky, které byly pod zvláštním režimem a byly připraveny na rozkaz."

Akce měla krycí název ZÁSAH a v celé republice měla do ulic poslat 9 665 důstojníků a vojáků s 218 tanky a 130 obrněnými transportéry a další technikou. I přes hrozbu se na náměstích dál lidé scházejí. Je jich více, než o den dřív. V Praze na Václavském náměstí se srocuje 300 tisíc lidí, přichází deset tisíc dělníků z ČKD. Na náměstích začíná být těsno, přesto není nikdo ušlapán.

výzva Václava Malého: "Prosím vás, já teď musím přerušit a požádat i vás - slyšíte v Jindřišské ulici? Prosím vás, dostali jsme zprávu, že tam jede sanitka. Uvolněte jí místo, buďte tak hodní."

"Toto už nešlo zastavit nějakým zastrašováním nebo tím, že by vyjely tanky. Toto šlo zastavit jedině masakrem a střílením do lidí," říká Suk.

Lidová armáda Československé socialistické republiky je k zásahu připravena v pátek 24. listopadu 1989 v jednu odpoledne. Oznamuje to náčelník generálního štábu Miroslav Vacek ministru Milanu Václavíkovi. Od vydání rozkazu mohou vojáci zasáhnout během šesti hodin.

kulisa z demonstrace: "Svobodu, svobodu, svobodu..."

Jestli bude samet revoluce potřísněn krví, anebo ne, o tom má jednat páteční schůze Ústředního výboru KSČ.

"A na tomto zasedání ministr národní obrany, generál Václavík nabídl politickému vedení státu tyto jednotky k použití. Politické vedení státu se rozhodlo je nepoužít a řešit situaci tak zvanými politickými prostředky," říká historik Suk.

Záhadou v tomto bodu dodnes zůstává role ministra Václavíka a jeho sovětských poradců, všímá si historik Pavel Žáček: "Já se domnívám, že tato rozhodnutí nemohl s nimi nekonzultovat. 21., 22., 23. listopadu ještě na ministerstvu byli, to ho ještě neopustili, stejně tak Ministerstvo vnitra. Čili co se tam odehrálo? Oni ho brzdili, nebo ho naopak poňoukali? Proč?"

autor: Marek Janáč
Spustit audio

Více z pořadu