Její život byl plný tělesného i duševního utrpení. V Maďarsku si připomínají 111. výročí narození Fridy Kahlo
Pokud vás zajímá kultura a budete v Budapešti, navštivte výstavu věnovanou mexické malířce Fridě Kahlo.
Generální ředitel Maďarské národní galerie a Muzea krásných umění László Bán odhaduje, že na výstavu děl Fridy Kahlo by se mohlo přijít podívat okolo dvou set tisíc lidí. Podle něj to naznačuje předběžný zájem o novinářskou vernisáž, na kterou nás dorazilo více než sto. To prý bylo naposledy před velkou výstavou Van Gogha.
Do umění dnes může investovat každý. Stačí pár kliknutí na webu, říká Roman Komárek
Chcete investovat do umění, ale netopíte se zrovna v penězích? Pak máme dobrou zprávu. Už brzy byste si mohli koupit třeba jednu dvacetinu obrazu Jana Zrzavého. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká zakladatel první globální burzy s uměním Roman Komárek. „Vymýšlíme transparentní a přátelský systém, který to umožní,” naznačuje.
Ta trvala od prosince 2006 pět měsíců, Frida bude otevřená sice jen do listopadu, ale také uprostřed vrcholící turistické sezóny. A navíc Budínský hrad, kde je také centrální budova Národní galerie, je asi nejoblíbenějším místem zahraničních návštěvníků. Domácím zbude prostor na podzim.
Není důvod pochybovat o očekáváních šéfa muzea, podle kterého výstava Fridy bude jedna z nejúspěšnějších, možná nejen v tomto roce.
Zlomené tělo a bolavá duše
Frida se stala ikonou pár desetiletí po své smrti, až v závěru 20. století. A její totální kult přinesl film z roku 2002 se Salmou Hayekovou v hlavní roli.
Po výstavě, ale tak trochu i po Fridině duši nás provází kurátorka Adriána Lantosová. Vypráví, že Frida chtěla prostřednictvím malování zpracovat všechny bolesti, které musela přežít. Od dětství byla tělesně hendikepovaná, po dopravní nehodě zůstala dlouho připoutaná na lůžku. A poškození těla jí později způsobily i tři potraty.
Průvodkyně líčí i její útrapy v oblasti lásky, vypráví o malířčině životním vztahu s uznávaným mexickým malířem prvé poloviny 20. století Diegem Riverou. Ale také o trochu zamlžených citech k jiné ženě anebo o méně bouřlivé lásce k maďarskému fotografovi.
To všechno je na výstavě zachycené i s Fridinými nejznámějšími autoportréty.
Na co jsou mi nohy…?!
Podle László Baána Frida stále tvrdila, že její otec byl maďarsko-německého původu. Prarodiče pocházeli z Aradu, který tehdy ležel v Uhrách. Odtamtud se vystěhovali do Německa a potom do Mexika.
Němečtí historici nejnověji dokázali, že Frida byla čistě německého původu. To ovšem vyvrací sama malířka, která pod otcův portrét napsala, že to byl německo-maďarský fotograf z Aradu.
Muzeum Fridy Kahlo v Mexico City zpřístupnilo svůj archiv
Jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v hlavním městě Mexika je Casa Azul – tedy známý Modrý dům, nebo-li Museum Fridy Kahlo.
Dlouhé roky měla maďarského milence Miklóse Muraye, který se stal světoznámým fotografem jako Nicolaus Murray. I díky vůbec nejznámějšímu Fridinu portrétu, který potom vyšel na titulní straně Vogue.
Člověku zůstává dlouho před očima Frida s hustým a spojeným obočím, ale i její zoufale-radostné zvolání: „Na co jsou mi nohy, když mám křídla a můžu lítat…?!“
