Zájem o program Oprav dům po babičce je překvapivý. Posílí ho ještě výhodné půjčky, domnívá se ministr Hladík

Když jste o prázdninách představoval nové dotace na opravu starých domů nazvané oprav dům po babičce, tak jste tehdy mluvil o tom, že očekáváte zájem 40 000 žadatelů. Mluvil jste také o tom, že na to máte 40 miliard. Po čtvrt roce eviduje Státní fond životního prostředí necelých 600 žádostí. Jejich objem je někde pod 1,5 procentem částky, o které jste v létě mluvil. Neukazuje se, že jste tu nenastavili dobře?

Vůbec ne, naopak. Když jsme prezentovali tento program, tak jsme prezentovali výhled do roku 2030. Od příštího roku k tomu navíc přicházíme se zvýhodněným úvěrem.

Každému, kdo dostane dotaci,umožníme díky stavebním spořitelnám a zapojení bankovního sektoru výhodnou půjčku. Zájem bez aktuálních půjček je trojnásobný vůči tomu, co bylo ještě do prvního pololetí letošního roku.

A vy tedy čekáte, že těmi úvěry ještě stoupne? Protože, když říkáte, že 40 000 žádostí by mělo být do roku 2030. Kdyby to šlo tímto tempem, které zatím bylo v tom posledním čtvrtletí, tak to by trvalo o nějakých 11 let, tzn. dalších 17 let, abyste to naplnil.

Čtěte také

Oprav dům po babičce snižuje vstupní práh půjčkou. Úspora energie vám pokryje náklady, tvrdí ředitel státního fondu

Určitě to tímto tempem nepůjde. Dopředu jsme avizovali, že v příštím roce otevřeme k dotačnímu titulu půjčkovou část. Je to proto, aby i lidé, kteří nemají naspořeno dva tři miliony na komplexní renovaci svého domu, si mohli zažádat a dostat kombinaci půjčky a úvěru. Musejí to být ale lidé ekonomicky aktivní, aby mohli splácet tři až čtyři měsíce.

Zároveň na dotaci Oprav dům po babičce musíte mít projektovou dokumentaci a energetický posudek. To nějakou dobu trvá a znamená to, že nástup byl pozvolný. Jsem upřímně potěšen, že těch žadatelů je už začátku tolik. Nečekal jsem takto rychlý nástup a bude pokračovat.

Když jste představoval tento projekt, tak jste s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) mluvili o tom, že tento program má pomoci nízkopříjmovým domácnostem. Opravdu si myslíte, že nízkopříjmové domácnosti mohou dosáhnout i s pomocí úvěrů na několik milionů, aby opravili starou nemovitosti?

U těch 600 podaných žádostí byla průměrná výše rekonstrukce mezi dvěma a třemi miliony korun, tzn. komplexní rekonstrukce. Zatím jsme žádné deseti milionové rekonstrukce.

Musíme zdůraznit, že máme potom jiné tituly, jako je standardní Nová zelená, kde se dají dělat jenom dílčí úpravy, potom Novou zelenou úsporám light. Pro každý dům a pro každého žadatele je tu jiný typ nabídky.

Výhodné i pro banky?

Jste s bankami a spořitelnami domluveni na maximální výši, kolik peněz v rámci úvěrů mohou poskytnout? Předpokládám, že je limit i v tom, kdy budete dotovat druhou část úroků?

My je nebudeme dotovat. Kombinace je taková, že veřejné finanční prostředky mícháme se soukromými finančními prostředky a díky tomu zajišťujeme výhodný úrok. Nicméně veřejné prostředky se zase zpátky vrátí veřejné správě. Tady vlastně to není dotaz.

Nebudete přispívat spořitelnám a bankám, aby ty úroky byly nižší?

Ani korunu. Je to jiný princip. V prvním okamžiku jsme se dohodli na šesti miliardách korun a uvidíme, jakým způsobem o to bude zájem, jak rychle se tyto finanční prostředky rozpůjčují a případně budeme v té spolupráci pokračovat.

Čtěte také

Zažádáte o milion a přidáte pár dalších. Dotační program Oprav dům po babičce rozhodně není pro každého, upozorňuje poradce

Co tedy mají banky, stavební spořitelny z toho, že do toho programu jdou? Přece ty úroky nebudou dotovat ze svého, ne?

Nebudou. Ale znovu opakuji, tady je polovina peněz veřejných a polovina peněz soukromí.

To znamená, vy vložíte peníze, které pak ty banky budou půjčovat?

Ano a potom je zase vrátí zpátky státu.

Na závěr bych se ještě chtěl vrátit k velké klimatické konferenci OSN, která skončila minulý týden v Dubaji. Vy jste byl na závěrečných dnech přímo na místě. Účastnil jste se těch jednání. Závěrečnou deklaraci jste shrnul souvětím, že „celý svět se po složitém vyjednávání shodl na ztrojnásobení obnovitelných zdrojů, zdvojnásobení energetické účinnosti, na postupném odchodu od fosilních paliv“. Plynou z toho závěrečného usnesení pro Česko přísnější závazky, než se kterými jste stejně počítali už před tou konferencí a které vyplývají z toho, že jsme členem EU, plníme dohody v rámci EU.

Neplynou. Evropa je v tom lídrem, tudíž neplynou ani pro Česko, ani pro členské státy EU. Spíš bych mohl říct, že zbytek světa přistupuje na to samé, co Evropa, Amerika nebo třeba Austrálie dělají. To znamená, že pro nás se nic nemění. Touto cestou už jdeme a teď zbytek světa k tomu přistoupil.

Mají výsledky klimatické konference opravdu šanci na úspěch? A proč se pozastavilo přijímání žádostí u programu Nová zelená úsporám? Poslechněte si celý rozhovor.