Zabránit anexi Krymu je možné jen za cenu války s Ruskem, tvrdí historik Jan Rychlík

14. března 1939 vstoupily první německé jednotky na území zbytku Československa. Okupace pokračovala i následující den. Jak se na tuto událost dnes dívají historici? A sedí srovnání s děním na Krymu? Ptal se moderátor Martin Veselovský historika Jana Rychlíka.

„Pokud budeme pečlivě vybírat, paralelu uvidíme, ale mechanické srovnání je ahistorické, protože jde o jinou dobu a jinou mezinárodní situaci,“ domnívá se Jan Rychlík s tím, že srovnání březnových událostí roku 1939 s dnešní situací na Krymu pokulhává.

Podle Jana Rychlíka vycházíme z nacionálního a úzce zaměřeného pohledu, který označuje jako ideologii čechismu. Stavíme se s despektem k Francii a Velké Británii kvůli tomu, že nešly do války. Máme se však na celou událost podívat i z jiné strany.

Čtěte také

„Ve Velké Británii a Francii bylo 10 miliónů lidí, kteří zažili první světovou válku, vši, špínu, svrab. Je pochopitelné, že politici tehdy byli ochotni přijmout jakékoliv kroky, aby se takovéto hrůzy neopakovaly,“ popisuje Jan Rychlík.

„Zabránit anexi Krymu je možné jen za cenu války s Ruskem. A to si asi těžko dnes někdo dokáže představit,“ připouští jednu paralelu s rokem 1939 historik.

V čem bylo postavení Československa v roce 1938 tak nevýhodné? Proč se domnívá, že i vnitřní složení Československa bylo problematické? A jak hodnotí morální dopad událostí roku 1939? Také na tyto otázky odpovídal historik Jan Rychlík.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: mav , šše
Spustit audio