Vznikla unikátní digitální kopie Slovanské epopeje. Nafotil ji fotograf Jan William Drnek

24. duben 2019

Přesně před 100 let svět v pražském Klementinu poprvé spatřil Slovanskou epopej. A nyní ji může spatřit znovu – prostřednictvím digitální kopie. Muchovo veledílo do knihy nafotil fotograf Jan William Drnek. „Fotili jsme v prostorách Národní galerie. Největší problém při focení? Vítr,“ usmívá se v rozhovoru s Lucií Výbornou. 

Slovanská epopej, to je dvacet pláten. Převést tak monumentální dílo do jediné knihy není nic jednoduchého. Týmu kolem Jana Williama Drnka se to ale povedlo na jedničku. „Knihu jsme tiskli za použití zvláštního japonského rastrování. Takže i když si na ni vezmete lupu, nejsou vidět tiskové rastry, ale detaily samotného plátna. Rastr, který vidíte pod mikroskopem, je navíc velmi podobný tomu, jak Mucha malovat,“ popisuje fotograf.

Slovanská epopej se zabydluje na výstavišti. Podívejte se, jak se obří plátna instalují

Instalace části Slovanské epopeje na brněnském výstavišti.

Osm až devět dní zabere restaurátorům a jejich pomocníkům rozbalit a pověsit devět pláten Slovanské epopeje. Největší obrazy od Alfonse Muchy měří osm krát šest metrů. Pečlivě zabalené a smotané je koncem tohoto týdne přivezli restaurátoři z Galerie hlavního města Prahy na brněnské výstaviště.

Digitální kopie ovšem nezachovává pouze detaily, ale i barvy Muchovy epopeje. Což není nic jednoduchého – při zmenšení obrazů se totiž barvy mění. „Jde o to dosáhnout stejného vjemu, lidské oko nevidí kolorimetricky. Abychom měli správnou kotvu, vybrali jsme detaily obrazů, vytiskli je a porovnávali s vjemem v galerii – celý obraz i detaily. Nedá se to algoritmizovat, jednoduchý návod neexistuje.“

Kniha vyjde v omezeném množství

Součástí knihy nejsou jen dokonalé fotografie Slovanské epopeje, ale i lupa, šperk od Jarmily Muchy Plockové a tři unikátní kameny: z Rujány, Athosu a z lomu Cikánka nedaleko Česka. Není tedy divu, že kniha vyjde v omezeném nákladu 200 kusů. „V klasických tiskových technologiích se většinou dělaly série 200 kusů, z toho jsme vyšli,“ vysvětluje Jan William Drnek.

Chtěli jsme udělat něco, co je dobré a dokonalé. Jinak by to nemělo smysl.
Jan William Drnek

A největší dobrodružství, které během tvorby knihy zažil? Kupodivu prý nešlo o samotné focení, ale o tisk. „V tiskárně odhadli, že tisk bude trvat asi čtyři dny, ve dne v noci,“ vzpomíná fotograf. „Jednou za půl hodiny jsem to měl vždy zkontrolovat. Ze čtyř dnů ale nakonec bylo deset dnů. Takže jsem deset dnů spal po dvaceti minutách.“

autoři: Lucie Výborná , als

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.