Velkomoravské šperky pod rentgenem. Každá mikroskopická rýha je důležité svědectví, tvrdí archeologové
Do výbavy archeologů už dávno nepatří jen speciální štětec a kladívko, ale také třeba rentgen nebo elektronový mikroskop. Právě nejmodernější technologie totiž mohou poodkrýt tajemství některých nálezů. To je také důvod, proč se experti z Akademie věd nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. Chtějí se totiž dozvědět víc o technologii jejich výroby nebo o ekonomice Velké Moravy.
„Převážně to jsou gombíky a dutá spínadla. Všechny předměty byly nalezeny v kontextu hrobu,“ přibližuje archeoložka a správkyně depozitu Šárka Krupičková. „Konkrétně zpracováváme dvě největší a nejvýznamnější lokality, a to hradiště Mikulčice-Valy a aglomeraci Staré Město-Uherské Hradiště.“
Šperky tam archeologové nacházeli postupně od 50. let minulého století. „Na rozdíl od našich kolegů před desítkami let máme nyní možnost využít moderní technologie. Běžnou součástí naší praxe je rentgen,“ říká Šárka Krupičková. „Třeba tady u toho gombíku je pro nás zajímavé přítomnost předmětů uvnitř. Některé totiž vydávají jemné zvonění – jako rolnička.“
Rentgenem se vědci podívají dovnitř předmětu. „Jak to stojí v názvu našeho projektu – Do nitra velkomoravského šperku,“ usmívá se vědkyně.
Čím víc nedokonalostí, tím lépe
Kromě rentgenu využívají vědci také elektronový mikroskop. „Zajímavé je, že čím méně dokonalý šperk je, čím víc chyb na něm vidíme, tím víc nám to usnadňuje práci,“ popisuje materiálový analytik Michał Płygawko. „Každá stopa zanechána šperkařem nám umožňuje identifikaci nářadí a pracovní postupy.“
Čtěte také
V laboratoři pod mikroskopem výzkumník zaměří proud elektronů na místo, které chce sledovat. Na konkrétním šperku si díky tomu může všimnout kulatého drátu tvarovaného tak, jako by ho tvořila série kuliček.
„Právě díky tomuto pohledu můžeme určit, jakým způsobem byl ten drát předpřipraven a spojen s gombíkem,“ ukazuje Michał Płygawko.
Za šperky se skrývá společnost
Podle hlavního řešitele výzkumu Lumíra Poláčka mohou takovéto detaily napovědět, která dílna nebo i který řemeslník daný šperk vyrobil. A to je indicie i k pochopení fungování velkomoravské společnosti. „Jak byla organizována výroba. Jaké byly ekonomické vztahy uvnitř Velké Moravy a mezi jednotlivými centry,“ upřesňuje.
Archeologové tak můžou třeba odhalit, kde byly, anebo naopak nebyly šperkařské dílny. Pokud by navíc artefakty nalezené například u Uherského Hradiště měly rysy třeba mikulčických výrobců, mohlo by to svědčit o vzájemných kontaktech – sňatcích nebo darech.
Vědce také zajímá symbolický význam šperků. „Jakým způsobem tyto šperky reprezentovaly, co pro lidi znamenaly. A proč se jich zbavovali – v podstatě všechny, celé to bohatství, uložili do hrobů svých zemřelých,“ naznačuje Lumír Poláček některé otázky vědců.
Výzkum s názvem Do nitra velkomoravského šperku je teprve na začátku a potrvá do roku 2027. Jeho výsledky pak vědci představí mimo jiné na výstavě v Moravském zemském muzeu.
Související
-
„Je to světový nález“. Čeští archeologové v Guatemale odkryli jedno z nejstarších mayských měst
Nový pohled na civilizaci Mayů poskytne město Jaš Balán, které dosud před světem ukrývaly útroby džungle guatemalského naleziště Petén.
-
Morava byla dálnicí pro mamuty a jejich lovce, říká archeolog. K čemu jsou vědcům skládky kostí?
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Kosti mohou napovědět, jak žili lovci mamutů.
-
Dějiny lidského druhu jsou jako dlouhý film, ze kterého se dochovalo jen pár snímků, říká archeolog
Jak se lidé dostali do Arábie a jak tam žili? K výzkumu nejstarších migrací lidského druhu slouží vědcům mnohem více než nalezené nástroje smetí z doby kamenné.
