Ve skanzenu jako v románu Karolíny Světlé

9. říjen 2011
Po Česku

Střední Povltaví v okolí Sedlčan je jedinečné nejen krásnou krajinou, ale také díky značnému počtu dochovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Proto byl před pár lety ve Vysokém Chlumci založen skanzen.

V sobotním výletu Po Česku jste se dozvěděli, jak začal skanzen ve Vysokém Chlumci vznikat. Zaznělo však například i to, jak tam pomocí dvou jeřábů přepravovali černou kuchyni, která vážila třicet tun.

„Nacházíme se v historickém objektu stodoly z Mašova. Jde o technickou stavbu, která původně sloužila k uskladnění obilí,“ vypráví mi historik Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram, které skanzen ve Vysokém Chlumci spravuje.

„Z historického hlediska jde o náš nejstarší objekt v rámci skanzenu. Podle dendrochronologické analýzy a archívních dokumentů víme, že tento konkrétní objekt vznikl už v 70. letech 17. století, tedy po třicetileté válce,“ dodává.

Už v roce 2007 bylo ve sbírkovém fondu vysokochlumeckého muzea shromážděno více než 300 sbírkových předmětů

Je zázrak, že se rozložitá roubená stodola bez vymazávky mezi kládami dochovala až do našich časů. Dnes slouží jako vstupní objekt s pokladnou, infocentrem a sociálním zázemím. Konají se v ní i výstavy, teď třeba o významných stavbách lidové architektury v krajině.

„Z tohoto vstupního objektu hledíme směrem do údolí,“ upozorňuje můj průvodce. „Výhledu po levé ruce dominuje jeden ze špýcharů z Počepic, naproti němu vidíte druhý ze špýcharů. Mezi nimi stojí zčásti roubená stavba z Arnoštovic.“

Ve své době by to i se stodolou mohl být jeden typický grunt. Na dvoře nechybí ani holubník se živými holuby.

O kousek dál se nachází další chalupa – z Mašova. Ta pochází z roku 1739, jak dokládá letopočet na trámu ve světnici. Pod tímto statkem stojí chalupa z Jíví. Nechybí ani včelíny a křížky. Jeden z nich, ten u potoka, jako by vystoupil z románu Karolíny Světlé.

Včelí úly v areálu skanzenu

V chalupách si návštěvník může udělat obrázek, jak žili naši předkové před sto nebo dvěma sty lety. „V žádné ze světnic nesměla chybět pec nebo kamna, na nichž panímáma připravovala jídlo pro rodinu,“ vypráví Josef Velfl. „Dominantním místem ve světnici byl stůl, za nímž seděl otec jako hlava rodiny. V čele místnosti nechyběly ani kříže, svaté obrázky nebo malby na skle.“

Ve světnicích uvidíte i malované truhly, neméně malované skříně a postele nebo ukázky starého textilu, skla a porcelánu. Při troše fantazie si můžete připadat jako na návštěvě u hrdinů knih zmíněné Karolíny Světlé nebo třeba Boženy Němcové. Platí to i v mlýnici půvabného mlýna z Radešic. Ten sloužil už v roce 1721.


Zobrazit polohu skanzenu ve Vysokém Chlumci na větší mapě

Spustit audio