Václav Cílek

On sám sebe za prognostika nepovažuje. Rád však sleduje, jaké trendy právě ve společnosti převládají, a o těch mluví. Ropa, voda, ovzduší nebo klima – to vše patří do centra jeho zájmu. „Můžete tyto trendy vycítit a pojmenovat, ale nikdy nevíte, kdy se naplní,“ upozorňuje, že budoucnost nikdy nemůže být předem nalinkovaná.

Příkladem, který jeho slova podporuje, mohou být i nedávné bouře v arabském světě. „To, že protesty začnou v Egyptě, jsme mohli předvídat. Předtím, než vše vypuklo, bychom však prakticky vyloučili možnost, že protesty zasáhnou polovinu arabských států včetně Jordánska, Sýrie a Libye, které prošly jiným vývojem a značně se od zbytku arabského světa liší,“ dodává.

Právě nedávné události v arabském světě podle něj dokazují jeho tvrzení, že žijeme v éře takzvaného kolísavého nedostatku. „Původní model vznikl na příkladu rajčat v Káhiře v minulém roce,“ vzpomíná na dobu, v níž se ceny rajčat zvýšily na dvanáctinásobek běžné ceny, aby následně spadly.

Václav Cílek upozornil, že proroky, kteří se ve sých prognózách nemýlí, obvykle nečeká dobrý osud|foto: Alžběta Švarcová

„V tomto světě je všechno našponované. Jakmile se začíná nedostávat potravin, začíná vypukat panika a spekulace, aby se po určitém vývoji ceny vrátily níž. Mezitím však dojde k období, kdy něco nemáte,“ vysvětluje na příkladu rajčat, který však stejně dobře platí i pro ropu nebo cín.

Vysoké ceny potravin, konkrétně obilí – ty podle Václava Cílka stály za bouřemi v arabském světě. Proč si to myslí? A je něco, čeho by se současný Evropan měl obávat? Nejen to se dozvíte v záznamu celého rozvorou. Ten si můžete kdykoliv poslechnout v našem audioarchívu.

Záznam celého rozhovoru s Václavem Cílkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.