Táňa Fischerová: Druhé kolo prezidentské volby je jako korida a býkem jsme my sami
Ve vypjaté předvolební době, která dělí republiku na příznivce Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana můžou hrát svou roli taky doporučení míň úspěšných kandidátů. Jan Fischer se například nechal slyšet, že nepodpoří z různých důvodů současného ministra zahraničí, na rozdíl od valné většiny svých poradců. Jak se zachovají ostatní účastníci přímé volby?
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pozvání do dnešních Dvaceti minut přijala jedna z nich, Táňa Fischerová, dobrý den.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Dobrý den.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak paní Fischerová, ptají se vás často lidé, se kterými se setkáváte, jestli přeci jen si to nerozmyslíte a nepodpoříte buď jednoho nebo druhého kandidáta?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ano, musím říct dokonce, že jsem si myslela, že ten tlak poleví po těch volbách, ale on zatím zřejmě dokud nedojde k výsledku druhého kola, bude vždycky velký, protože to je zajímavé, jak se ta společnost teď polarizuje, jak se to přelejvá, jak se ty tlaky zvětšují a jak vlastně ani můj postoj, který zůstává neutrální, zřejmě nestačí a stále mě někdo tlačí na tu či onu stranu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Cítíte to jako tlak?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ano, cítím to jako tlak, protože dostávám taky emaily, kde mně píšou, že jsou moji voliči. Je to hodně žen, musím říct, a že jsem je velmi zklamala tím, že jsem zaujala takovéto stanovisko. A já o tom hodně přemýšlím, protože jsem si říkala v čem vlastně to zklamání může být, protože já stavím na svobodné vůli. Já chci, aby se každý rozhodl sám, já opravdu nechci nikoho ovlivňovat, protože si myslím, že je to jako s malými dětmi. Že já vám teď doporučím, tak děti běžte a zvolte tohohle. A já si cením názoru každého. V tom je přímá volba důležitá, že je člověk odpovědný sám za toho, koho zvolí. A možná, že v tom je to, že ty lidi mně nějak uvěřili, že mi dali důvěru jako osobnosti, která si splňuje to co si představují, ale teď jsou zklamaní, že je vlastně nevedu za tu ruku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale to je otázka, která mě taky napadla. Jestli třeba to necítíte jako zodpovědnost určitou? Že lidé, kteří vám dali svůj hlas, protože chtěli, abyste se stala prezidentkou téhle republiky, což se nepodařilo, ale teď čekají a jsou třeba nerozhodnutí, co byste jim poradila? Jestli to není i kus zodpovědnosti.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ano, to mi také říkají. Ale já si pořád myslím, že ta odpovědnost je opravdu na nich. Já tomu rozumím, ale oni opravdu jakoby čekali na toho tatíčka, nebo matičku který jim teda řeknou co mám dělat teď, když se to nepovedlo. Ale teď se musí každý rozhodnout sám. Já opravdu nechci nikoho ovlivňovat, já sama jsem řekla důvody, pro které zůstávám neutrální a nejsem schopna ten názor změnit, protože já prostě jsem, já jsem měla dva kandidáty v prvním kole, ani jeden se nedostal výš. Říkala jsem to veřejně, není to žádné tajemství a v tuto chvíli stojím před volbou, kterou jsem sama nezpůsobila, já jsem navíc nasadila sebe. A myslím si, že je to rozumné, navíc já jsem za minulého režimu nechodila k volbám, protože nebylo koho volit. Prostě jsem nechtěla se na tom podílet. A v tuto chvíli, když si nemůžu vybrat, tak si myslím že je to stejně legitimní nejít jako jít, ale já ctím každý názor každého. Já skutečně, já rozumím tomu, že to není lehká situace, ale rozhodně bych nikoho netlačila k tomu či onomu názoru. Každý se musí rozhodnout sám a já tu volbu ctím.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já tady mám reakce posluchačů, kteří se ozvali na našem facebookovém profilu, facebookovém profilu Dvaceti minut. Alena Borková, proč nepodpoříte Karla Schwarzenberga, konkrétně. Další z posluchačů se ptá a všímá si toho, že nejdřív jste jaksi byla potěšena v té první reakci, že se dostal Karel Schwarzenberg do druhého kola a pak jste řekla, že si vlastně vybrat nemůžete. Jak byste jim odpověděla?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Nejprve k té druhé reakci. Ano, já jsem v tom povolením napětí, kdy jsme samozřejmě nebyli úplně ještě zklidnění, reagovala na výsledek volby. Neřekla jsem tu větu celou, já jsem chtěla říct, že jsem ráda, že se do druhého kola dostali proti Miloši Zemanovi se dostal Karel Schwarzenberg, že tedy to duo bude Miloš Zeman Karel Schwarzenberg a nikoliv Miloš Zeman Jan Fischer. To jsem považovala za ještě jakoby neutěšenější. Ale současně jsem to neřekla, protože se mi nechtělo kopat do pana Fischera, který právě velmi osudově prohrál. Takže jsem nedořekla tuto větu. A současně jsem řekla, že mám ale s Karlem Schwarzenbergem potíže, protože mi vadí jeho angažmá v této vládě, vadí mi rozklad těch solidárních systémů, za které prostě v mých očích nese odpovědnost, a že tudíž si musím všecko probrat a rozhodnout se. To bylo to, co jsem řekla.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A proč je nevolitelný Miloš Zeman pro vás?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Miloš Zeman je pro mě člověk velmi kontroverzní, který nikdy nebude nikoho sjednocovat, ale který podle mě, hlavně nebudu teď mluvit o opoziční smlouvě a o věcech, které jsou jasně známé, které mi vždycky vadily. Protože to vlastně nalomilo dělbu moci a demokracie, teda naopak utužilo to dělbu moci a nalomilo to opozici a vládnoucí stranu, vlastně se rozdělily místa a bylo to zničující pro další vývoj. Ale ono i ty charakterové vlastnosti. Mě velmi zaskočilo to, jak se vlastně teď začal chovat v druhém kole, protože v prvním kole jsem si řekla, že on opravdu zmoudřel, že pochopil, že takový ten konfrontační tón není dobrý a on se opravdu choval vlastně velmi jemně.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A teď je to jiné podle vás?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Teď úplně otočil a já si myslím, že ponižovat druhé, používat jako polo demagogické argumenty je velmi nešťastné, a že to není vůbec na tomto místě něco, co by pomohlo naší zemi. A prostě tohle je to nebezpečí u něj vždycky, že on prostě překročí tu hranici a v tuto chvíli se mi zdá, že, že v té touze po úspěchu ji překračuje. A to mě děsí trošku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když jste teď zopakovala, že nepůjdete k prezidentským volbám do toho druhého kola. Může se nejen tedy vaši příznivci, ale třeba i ti, kteří vás nevolili, je možné prostě vykládat si to tak, že už vám nezáleží na tom, kdo bude prezidentem téhle republiky?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
To nikoliv. Samozřejmě že mi na tom záleží, ale já jsme pro to přece udělala všechno co jsem mohla. Já jsem ztratila 4 měsíce života a opravdu jsem nežila normální život. Já jsem nastudovala spousty materiálů, dělala jsem věci, které bych v životě nikdy nedělala a navíc jsem i měla další kandidáty. Ale to prostě, já, já, pro mě ta volba není mezi, já prostě jsem nechtěla volit mezi menším, a teď to zveličuju, ono to tak úplně není. Protože ona je to spíš jednostrannost pravdy, protože každý má jakoby jednu část pravdy a druhou nemá. A já jsem chtěla volit někoho mravního, protože podle mě tuto zemi spojí jedině nějaká osobnost, která půjde příkladem svým životem, svými názory, svými činy. A když něco takovýho nemůžu najít, tak já prostě nechci jít do kompromisu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nabízí se otázka, jestli třeba si nemůžete vybrat i po tom, co jste vypadla z té prezidentské volby vy sama. Jestli v tom třeba není kus, jaksi nějaké ublížené ješitnosti nebo třeba v tom jaksi hledáte i svoji prohru.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
I to mi napsala jedna paní, že neumím unést svou prohru, ale to prostě se těžko vysvětlí, že to tak není. Já jsem od začátku říkala, že z osobních důvodů budu velmi ráda, a mně se velmi ulevilo. Já opravdu to jako prohru necítím, naopak myslím, že těch 166 tisíc je krásný výsledek, je to velká spousta lidí, kteří se nějak narovnali a kteří by něco chtěli dělat a rozhodně není to uražená ješitnost. Je to to, co vám říkám, ale chápu, že tomu každý nebude rozumět, protože každý soudí svět podle sebe a ne podle toho druhýho.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Naladili jste Dvacet minut Radiožurnálu, tentokrát s Táňou Fischerovou, která se v prvním kole volby ucházela o prezidentský úřad. Jak se vám jeví kampaň? Vy už jste to trošku načala. Ale ta kampaň před druhým kolem volby. Čím vás zaujala nebo třeba potrápila, odradila?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Myslím, že jedna věc mě opravdu trápí, skoro bych řekla až děsí. A to ty vášně, které se zvedají. Takovej ten pocit, že jsme najednou jakoby na koridě, kde lidi fanděj toreadorovi, jestli dřív píchne býka, přičemž mám pocit, že tím býkem jsme my sami. Že fandíme vlastně sami svému vykrvácení a že to není vůbec šťastná situace, protože ty rány můžou být velmi hluboké a budou se těžko zacelovat. A já jsem vždycky byla pro přímou volbu, ale v tuto chvíli se ptám, jestli to opravdu bylo šťastné do společnosti, která není ještě schopna toho většího nadhledu. Protože já jsem i sama za těch prezidentskejch diskuzí zažívala, když jsme přišli já nevím, a bylo těch diskuzí mnoho nejen v televizi, ale třeba pro Mladou frontu nebo pro nějaké noviny. Tak v tom hledišti seděli většinou přívrženci těch jednotlivých lidí a chovali se přesně takhle jako na fotbale. Že já jsem cítila, já jsem vždycky měla těch lidí málo a ani bych nestála o takový ten...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O takový tábor fanoušků?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Tábor fanoušků, který hlasitě vykřikuje, tleská a tak. A už tam jsem cítila, že je tam málo objektivity, že se dělíme prostě na přívržence, i když musím zase v zájmu pravdy říct, že oni velmi často objektivně tleskali i jiným a takhle já bych si to představovala. Že budou vnímat všechny a budou vnímat to dobrý, co ten člověk řekne a nebudou jenom fanoušky jenom toho jednoho svého jediného.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Toho jediného. Ale nedá se to vykládat třeba i tak, že občanská společnost se aktivizuje? Že lidé si užívají tu možnost zasáhnout přímo do volby vysokého ústavního činitele, prezidenta této republiky, že je to podnítí k zájmu o politiku a o to co se děje, myslím o ty věci veřejné.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
To určitě ano, to si myslím, že byla ta dobrá stránka a proto jsme chtěli taky, aspoň já vždycky, přímou volbu. Ale nesmí se z toho stát ten vášnivý pokus o, pokus o mé vlastní vítězství na úkor toho druhého.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je ale přirozenost politiky.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
No, ale není to úplně právě, je to ta špatná politika. Je to politika, která rozděluje. A já stále tvrdím, že politika má nastavovat rovné podmínky pro všechny a že nemá být fandou, člověk nemá být fandou jenom jedné barvy, ale právě musí vidět ten celek a pro ten spravedlivě rozhodovat. A pokud se rozdělíme jenom na ty jedny pravdy, které každá je jenom kousek, tak nevidíme ten celek a to, ten celek jsme my, to je, to je ta republika.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem zaujalo vás, že teď velkou roli hraje téma Benešových dekretů?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
No, překvapilo mě to, protože jsem si myslela, že Benešovy dekrety už nikoho nezajímají, že dávno je vyřešeno, že žádný majetek se vracet nebude, že je to vlastně jakoby věc, která už tou společností nehýbe, ale ukazuje se, že jakmile to někdo vytáhne, tak vlastně zabubnuje na tu slabou stránku některých lidí a hned to vytáhne jako bojový prapor a to ještě s velkou demagogií a že to stále funguje, a to je velké neštěstí. To považuju opravdu za velkou upadlost, že vždycky znovu se to někomu hodí.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jan Fischer, jeden z kandidátů, který nepostoupil do druhého kola se včera nepřímo vyslovil pro Miloše Zemana, když prohlásil, že nemůže podpořit, teď budu citovat: "ministra zahraničí, který de facto přirovnal prezidenta Beneše s válečnými zločinci souzenými v Haagu." Byla byste podobně příkrá?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ne, já si myslím, že to nebylo šťastně řečeno, že to opravdu nebylo šťastné vyjádření. Ale současně vytahovat tohle, mi připadá opravdu, opravdu zvláštní. Protože pak se nikdy nedostaneme k těm podstatným věcem a vlastně vždycky ulpíme na něčem, co není tak důležité. Protože opravdu tato věc nehýbe společností, společností hýbou úplně jiná témata a na ty se nedostane.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jaká? Jaká podle vás, na která se nedostává a mělo by?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
No, například sociální soudržnost, rozpad některých ekonomických systémů, rozpad solidárních systémů. To, že lidi opravdu jsou na tom velmi často velmi špatně. Korupce, vždyť to všechno vidíme, stále dokola o tom mluvíme. Ale to jsou témata, o kterých je třeba mluvit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Řekla byste, že rozhoduje v těchto volbách alespoň sentiment, jak poznamenal sociolog Vojtěch Bednář? Že i tohle může mít vliv na to, co je pro lidi důležité? Že je to značně a do jisté míry sentimentální vztah k hlavně státu?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Tak možná na tom něco je, to mě nenapadlo, já to slyším poprvé. Ale určitě je tady nějaká vazba právě na tu hlavu státu s tím, že se člověk s ní nějak identifikuje, a že možná jsou to takové hlubší vrstvy v člověku, které člověka k tomu vtahují. Ale já jsem záměrně šla vždycky opačným směrem. Já jsem chtěla, aby lidé spíš měli ten rozum, teda samozřejmě i cit pro to, co je dobře, ve smyslu morálky, ta vždycky souvisí taky s citem a i s rozumem. Ale aby nepodléhali jenom tomu podvědomí, jenom tomu jako nahodilému vjemu a tak jo, tak...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Aby si zjišťovali skutečnosti, údaje.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Právě, právě. A to je taky u přímé volby důležité, že musíte dostat nějaké informace a kdo se o ně nezajímá, tak vlastně nikdy se nemůže dostat blíž k té věci.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A máte pocit, že je toho málo? Protože já když se podívám na sociální sítě nebo na Internet, tak se tam najde dost lidí, kteří právě argumenty jeden nad druhý vyzvedávají, ať už jsou to příznivci jakéhokoliv tábora.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ano, ale zdá se mi to pořád vždycky jednostranný. A hlavně takový ty podpásovky, já myslím, že záleží spíš na tom, jak se ty lidi chovali v té politickospolečenské oblasti, to je to prvotní, protože ta funkce na tom docela je závislá, i když samozřejmě rodinné poměry jsou důležité znát, ale dneska je má rozbitý úplně každý, když se na to podívejme. To já neznám nikoho, teď se mluví o tom, že vlastně ani jeden by neměl první dámu, protože vždycky ty vztahy jsou někde nějak nalomený, takže to je těžký.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A zajímá vás vůbec co dělají kandidáti, když nepůjdete volit a už jste rozhodnutá. Čtete, díváte se na předvolební diskuze třeba?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ne, teď odpočívám. Samozřejmě tomu neuniknu, protože se dívám na zprávy. Ale přiznám se, že já jsem tím prošla za tu dobu, vším čím bylo možno a že vlastně ty otázky se opakují a že už všechno vím. A tak si teď trošku odpočívám.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia dnešních Dvaceti minut přišla herečka Táňa Fischerová, která se v přímé volbě hlavy státu ucházela o prezidentský úřad. My už jsme mluvili o tom, že jaksi ta volba společnost rozděluje. Ale překvapilo vás, že do jisté míry společnost tím i žije ve svém volném čase. Mnoho lidí jaksi nemá žádný problém s tím věnovat čas tomu, hledat ty a ty argumenty a potom diskutovat ať už v otevřených fórech nebo na internetových fórech.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ale to je dobře, to si myslím, že právě je ta pozitivní stránka, protože se lidi začali opravdu zajímat a začali opravdu si uvědomovat, že, že je to taky trochu jejich věc. A to je přesně ta přímá demokracie, protože vtahuje lidi do toho procesu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem budete chtít zůstat v politice, uvažujete o tom? Říkáte, teď odpočíváte, to se dá pochopit, bylo toho hodně. Ale uvažujete o tom?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Tak já jsem předsedkyní alternativního politického hnutí Klíčové hnutí, tak samozřejmě ho nezrušíme. Naopak já to považuju za budoucnost, říkám to trošku opovážlivě, ale my přinášíme skutečně už nové, nové nějaké idee a nápady. A já si myslím, že to je hodně potřebné, takže ta práce nikdy nekončí.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak by to podle vás mělo vypadat, myslím politika ve vašem podání?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
No, teď nevím jestli mám dost času na to, abych objasnila principy, které jsou trošku složitější. Ale stavíme na dvou pilířích. Jeden je posílení všeho lokálního, místního a místní potraviny a místní měny a to prvorepublikové družstevnictví, ten systém se zase může začít rozvíjet, budeli o něj zájem. A ten druhej je nová organizace společnosti podle sociální trojčlennosti, to jest oddělit ekonomiku, politiku a kulturně duchovní život.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To jsou ty hlavní pilíře. Ale jak byste je chtěla prosadit? Myslíte si, že by bylo dobré začít zdola, třeba na nějaké místní úrovni v nějakém zastupitelstvu? Nebo byste si třeba s podporou Strany zelených, jako v těchto prezidentských volbách, chtěla dostat do sněmovny, do Senátu?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Já myslím, že je to třeba z obou stran. Lidi to musejí chtít a rozumět tomu, protože jinak shora můžete cokoliv prosazovat a když to lidi nepřijmou, nebudou chápat v čem je to dobré, tak to nepůjde. Ale současně je třeba jít i do té politické sféry, protože mnoho věcí nemůžete udělat, protože legislativa vám to vůbec nedovolí. Takže oba ty proudy jsou důležité a je před náma ještě hodně práce.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dotaz, ptá se Jan Burian, jestli jste nezapomněla, že politika je uměním možného? Že být pasivní, a on asi myslí i v té prezidentské volbě, by mohlo nahrávat tomu, čemu byste se třeba i vy chtěla vyhnout v téhle politické situaci a v této zemi.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Tak já jsem pasivní nebyla, to opravdu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To ne, myslím teď tu druhou volbu, když říkáte, nepůjdu volit.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Aha, jo takhle.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ani nedoporučím, ani neřeknu koho by bylo lepší volit.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ale to už jsem vysvětlila. To není pasivita.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli třeba není dobré, ptám se ústy svými, ale na dotaz posluchače Buriana. Jestli jaksi je dobré hledat, nebo nebylo by lepší hledat nějakou alternativu, která je možná a říct třeba, že to možné není vůbec nic z toho, co je na stole.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Podívejte, to připomíná, to jsem nevymyslela já, ale jedna moje spolupracovnice, že když nejí maso a přijde do jídelny, kde je jenom maso, tak si prostě nemůže vybrat jídlo. Ale já, to je asi můj problém, ale já říkám ostatním, vy co jíte maso, vy si vyberte, já vás k tomu nenutím. Takže je to těžký, mě pořád jaksi nutit do toho, je to pasivita, že to není převzetí odpovědnosti. Každé řešení je převzetí odpovědnosti, každým řešením na sebe beru nějakou odpovědnost.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když jsme se bavili o tom, že byste uvažovala o tom, že půjdete do té politiky, i řekněme shora. Domlouváte se na tom už třeba se Stranou zelených, napadá mě například?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ne, ale řekla bych, že spolu asi budeme o tom mluvit v budoucnosti. Že zatím ne, protože není ještě čas, ale určitě budeme mluvit o spojení více těch menších stran.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O spojení více menších stran. Napadá vás, jaké by to ještě mohly být?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Tak Hnutí za přímou demokracii, nevím, možná Pirátská strana, která má určité, ne všechno, ale určité plochy. Člověk musí hledat ty styčné body tam, kde se můžete dohodnout. Samozřejmě, že to není nikdy celá šíře, ale určitě se najdou Hnutí Zelení, určitě se najdou strany se kterými se dá hledat ten průnik.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Průnik už do příštích parlamentních voleb?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Asi ano, asi ano. Protože čekat další léta asi by bylo přece jenom poněkud pohodlný a změny jsou třeba hned.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Fischerová, zachytila jste určitě zmínky, stejně jako já na některých fórech, že jste idealistka. Cítíte se někdy, že nemáte smysl pro realitu, že vám chybí nebo si říkáte, nechci mít takový smysl pro realitu jako současná politika vyžaduje. Jak to máte?
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Já jsem idealistka, já se k tomu celý život hlásím a celý život tvrdím, že bez ideálů nemůžete žít. Protože nemáteli ideál, tak vlastně nemáte žádný smysl života. Ale současně stojím velmi pevně, nohama na zemi. Vždyť jsem byla v politice, na to ty lidi vždycky zapomínají, protože já jsem 4 roky dělal praktickou politiku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Byla jste v Parlamentu za Unii svobody tehdejší.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Ano a pracovala jsem, připravovala jsem si řeči, vyjednávala jsem s kolegy co je možný, aby prošlo. Já tu praktickou politiku celý život dělám a já jsem účastna různých demonstrací. Já jsem člověk, který velmi často někde mluví. Já tu praktickou politiku dělám opravdu v každodenním životě. Takže já si myslím, že člověk má mít hlavu v oblacích a nohy na zemi, což už jsem taky někde řekla.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pozvání do dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přijala herečka Táňa Fischerová. Děkuji, že jste přišla, na shledanou.
Táňa FISCHEROVÁ, neúspěšná prezidentská kandidátka:
Díky taky, hezký den.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Veronika Sedláčková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.