Speciál Radiožurnálu o lyžařských areálech

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Také prezident Asociace lanové dopravy Jakub Jurečka. Dobrý den.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Dobré odpoledne.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do studia v Liberci zdravím ředitele Sportovního areálu Ještěd Jana Svatoše. Dobrý den.

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Dobrý podvečer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
České hory jsou v tuto chvíli prakticky bez sněhu, na technickém se lyžuje jen v několika střediscích v Jeseníkách, v Krkonoších a v Orlických horách. Jak je to s lyžováním na východočeských horách, tak to ví reportér Jiří Fremuth, s nímž jsme teď ve spojení. Dobrý den.

Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Pěkný den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde všude se tedy podařilo vlekařům udržet střediska v provazu?

Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Ty sjezdovky, které jsou v Krkonoších a v Orlických horách v provozu, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Suverénně nejlépe je na tom Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně. Tam jsou v provozu 4 sjezdovky, tedy zhruba 5 kilometrů tratí. Na vrcholku Černé hory zůstala v provozu jediná sjezdovka Anděl, ta je dlouhá 800 metrů. No a v sousedních Orlických horách se dnes lyžovalo na jedné sjezdovce v Říčkách, ta je dlouhá 1200 metrů. Takže ta situace je na konec roku opravdu tristní. Lidé ale lyžovat jezdí, třeba do Špindlerova Mlýna přijelo o víkendu na lyže zhruba 5 tisíc lidí. Dnes si tam zalyžovalo 2,5 tisíce lidí, což je na tuto dobu spíš podprůměrný počet návštěvníků.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle předpovědi se má ale konečně ochlazovat. Jak rychle podle vašich informací dokáží vlekaři zasněžit další sjezdovky?

Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
No tak to záleží na mnoha faktorech. Kdy přesně začne mrznout, jaká bude vlhkost vzduchu a v jaké nadmořské výšce ty sjezdovky jsou a tak dále. Každopádně vlekaři mají pohotovost a zasněžovat začnou ve chvíli, kdy to počasí umožní. Někde věří, že to půjde alespoň pár hodin už zítra dopoledne, jinde počítají spíš se zítřejším pozdním odpolednem, ale minimálně potřebují střediska na rozjezd dalších sjezdovek 2 dny zasněžování. Třeba v Peci pod Sněžkou a na Černé hoře odhadují otevření dalších tratí na přelom roku, mluví tedy o pátku, případně o sobotě. A chtějí otevřít hned několik sjezdovek současně. Jinde počítají se sobotou jako se dnem, kdy pustí lyžaře vůbec poprvé v sezoně alespoň na jednu sjezdovku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik Jiří Fremuth, děkujeme, na slyšenou.

Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Pěkný den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpět do studia k speciálu Radiožurnálu. Taťány Míkové se ptám. Sníh není, protože je sucho a teplo, to je jasné celkem, ale čím vším je to způsobeno?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Tak samozřejmě je to způsobeno, my říkáme meteorologové cirkulací, to znamená tím, jak se vlastně pohybuje vzduch nad celým evropským kontinentem a vlastně to nesouvisí jenom s Evropou, ale i s Atlantikem. My bychom potřebovali dostat ten vlhký oceánský vzduch ze severozápadu ze Severního moře k nám do střední Evropy. To by bylo sněžení jako vystřižené. Nebo by nám pomohlo, kdyby se objevila nějaká ta jihomořská, abych tak řekla, středomořská tlaková níže, která by prošla Středomořím, ale pak by si z Asie nasála takový ten studený vzduch, byla by vlhká a přitom by měla ten studený vzduch z Asie a tak by se vrátila vlastně přes Moravu do Čech. Tyhle situace by nám opravdu přinesly krásný sněhopad. Bohužel ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ideální případy, ale jak říkáte bohužel na ten ideál asi teď hned nedojde. Každopádně meteorologové říkají, že se bude ochlazovat, což je alespoň trochu dobrá zpráva.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
To ochlazení přijde od východu. Už je to téměř jasné, bude přicházet od severovýchodu, to znamená jako první se ho dočkají Beskydy a Jeseníky. Do Čech dorazí, řekla bych, ještě s dvoudenním zpožděním, takže já myslím, že čekat, že zítra ta teplota globálně klesne v celé České republice pod bod mrazu, ještě nemůžeme. Dokonce se to netýká ani hor všech. Jeseníky a Beskydy už se na ten mráz můžou těšit, řekla bych, že Krkonoše si budou muset ještě den, možná dokonce 2 počkat, než ten mráz opravdu přijde a přijde třeba na tři čtvrtiny dne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně i tak je to, předpokládám, dobrá zpráva pro třeba prezidenta Asociace lanové dopravy Jakuba Jurečky.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Juračky, ale to nevadí. Ano, jo, je to dobrá zpráva. Samozřejmě i když přichází pozdě, protože taková obecná ekonomická, obecné ekonomické pravidlo je, že vánoční svátky jsou třetina až čtvrtina tržeb celé té zimní sezony. A jestliže říkala paní Míková, že Beskydy zítra, Krkonoše čtvrtek teda v podstatě, to znamená, že nám ty vánoční prázdniny, které opravdu jaksi jsou známy vysokou návštěvností v těch střediscích, protože český národ je národ lyžařů, je to v podstatě nejmasovější kolektivní sport, kdy rodiny jezdí sportovat. Odhaduje se, že lyžuje 2,5 milionu Čechů, proto taky Čech v Alpách dneska je zákazník ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je otázka právě, kde lyžuje, že, protože ...

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Nelyžuje nikde, nelyžuje nikde.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní, nyní, ale ...

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Nelyžuje se v podstatě, nelyžuje se v podstatě v celé Evropě, to znamená, že pro nás ty ztráty už jsou nedohnatelné v té zimní sezoně a teď nastanou stejně 2 týdny, první 2 týdny lednové bývají zase naopak nejslabší z té zimní sezony, protože vlastně rodiny se vracejí do škol, zabíhá se běžný rodinný režim. A první školní kurzy najíždějí ty aktivnější a tam, kde ředitelé škol jaksi chápou situaci, že není potřeba využívat jenom únoru a března, tak najíždí 3., 4. týden v lednu. Ti ostatní až po půlročním vysvědčení, to znamená až v únoru běží taková, řekněme, standardní zimní sezona, to znamená v týdnu školy, aktivní lyžaři, senioři, o víkendu rodiny s dětmi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to opravdu nedohnatelné ztráty i ve Sportovním areálu Ještěd, pane Svatoši?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak určitě tak, jak řekl můj předřečník, pro nás vánoční svátky znamenají opravdu zhruba 25 až 30 % tržeb celé sezony, takže to by zima musela trvat strašně dlouho a být vydatná a být krásném počasí, aby se podařilo tuto ztrátu ještě dohnat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik vlastně stojí, když vleky stojí a vy vlastně nemůžete je provozovat? Jaké jsou ty ztráty? Máte už nějakou bilanci, pane Svatoši?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak o vánočních svátcích je to každý den zhruba jeden milion korun. To znamená spočítáme-li si zhruba 5, 6 dní, tak se pohybujeme někde na úrovni 5, 6 milionů, plus začátek prosince ještě před vánočními svátky. Dostáváme se někam k částce na Ještědu k zhruba 8 milionům korun, takže ta ztráta je opravdu veliká pro nás.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ani kdyby sněžilo teď od rána do večera, tak se vám to asi nepodaří dohnat, jak říkal i pan Juračka?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak jak říkal pan Juračka, leden bývá návštěvnicky slabší nebo první polovina ledna bývá návštěvnicky slabší, až na víkendy, a potom přichází únor a polovina března, kdy návštěvnost je slušná nebo dobrá, takže tam je těžko předpokládat, že by se to podařilo dohnat kompletně. My přesto doufáme, že se nám podaří dostat se alespoň do černých čísel po skončení letošní sezony.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Míková, co říká předpověď vlastně o sněžení? My jsme mluvili o tom, že tedy začne se ochlazovat, ale co sníh, přijde?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Tak přírodní sníh vlastně ten úplně první můžeme čekat v neděli. Ale vypadá to, že to nebude nějaké velké množství, to bude, řekněme, tak do 5, když budou mít na horách opravdu štěstí, tak do 10 centimetrů nového sněhu. Víc toho přírodního bychom měli mít příští týden. Vlastně je strašně zajímavé, že už měsíc předtím, než se to stalo, to znamená na začátku prosince, jsme tušili, že první velký sněhopad by mohl přijít někdy v prvním lednovém týdnu a vypadá to, že kolem 5., 6. ledna nám opravdu hodně nasněží. Dokonce by se mohlo stát, že přijde i nějaká ta kalamita, v městech to bude leckoho zajímat. Ale možná pro ty, kteří jsou natěšení a moc si zatím nezalyžovali, tak třeba už ten další vlastně první po Novém roce, který přijde další následující víkend, bude na našich horách docela příjemný a já myslím, že by mohl vylákat hodně těch, kteří se pořád ještě těší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Taťána Míková a vy sledujete speciál Radiožurnálu, kde mluvíme o nedostatku sněhu na českých horách. Když mluvíme, pane Juračko, o sněhu, tak jak náročné je prostřednictvím tedy technického zasněžování udělat z těch svahů, které teď vidíme na web kamerách jako opravdu zelené, hnědé opravdu po sněhu ani památky, tedy něco, na čem by se dalo lyžovat?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Tak je to čím dál náročnější zejména díky těm přírodním podmínkám, protože já teda osobně už to dělám 14. rok tady tu, to řemeslo, a byly doby, kdy jsme čekali třeba týden, 14 dní, než zamrzla zem, než se ochladila voda. Dneska ve chvíli, kdy spadne teplota k minus 1 stupni, pohotovost se stává realitou a dnes jaksi do zasněžování nechci říct hlava nehlava, ale podporuje se voda a chlazení vody chladícími věžemi, stoupá ta energetická náročnost a v podstatě čekáme, kdy se ze sněhu, který padá na teplou zem, začne stávat nějaká kaše a do té začneme potom vyrábět daleko větší množství toho sněhu, to znamená je to lidsky náročnější, to znamená, opravdu to chce jakousi alchymii, chce to obětavost těch lidí, kteří kolem těch zasněžovacích systémů chodí, protože ten většinou nemůžete vypnout, řešíte každou minutu, to znamená je jedno, jestli pátek, svátek, sobota, neděle. Co na tom teple teď je akorát pozitivní je, že toto jsou druhé Vánoce, kdy my jsme byli doma. Jinak normálně na Vánoce většina středisek na Štědrý den lyžuje, 25., 26. první větší tržby.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili dobrá zpráva pro vaše rodiny, ale z hlediska rodinného rozpočtu možná už méně.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
I když na druhé straně pro spoustu těch kolegů, oni nebyli zvyklí bývat doma v ty vánoční svátky, protože jsme byli všichni my, já říkám, já říkám i kolegům na školení my chodíme do práce, když ostatní mají volno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to poznamená právě, říkáte tady teda alespoň jeden pozitivní fakt, ale trochu v nadsázce, tak jak to vlastně poznamená vůbec provozovatele středisek tato situace, kdy se už poněkolikáté opakuje takhle nebo ne přímo až takhle teplá zima, ale ani loni to příliš nestálo, předloni ještě méně, tak budou jaksi následovat krachy těch provozovatelů středisek?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
To si musí spočítat každý provozovatel sám a myslím si, že to je zejména o té vnitřní zadluženosti těch středisek, která nechci říct, že se prohlubuje, ale prodlužuje se s tím, jak se zkracují ty zimy. To znamená, že my samozřejmě každý rok absolvujeme a myslím si, že většina těch středisek, která jsou, řekněme, hodně zainvestovaná, jednání s bankovními a leasingovými firmami o tom, kdy se rozkládají a odkládají splátky a vlastně ty investice a jejich splatnost se prodlužuje, což je samozřejmě negativní, ale myslím si, že by hrozil nějaký hromadný krach těch středisek při tom, kdy my dneska víme, že ty střediska, které opravdu mají technické, systémy technického zasněžování na dobré úrovni nebo se snaží je pořád vylepšovat, tak oni zasněží tu sjezdovku do 3 dnů. To znamená, že nám stačí opravdu efektivní 3 dny sněžení, řekněme, při minus 3 až 5 stupních k tomu, abychom byli schopni toho provozu a ekonomická kola se roztočí. Zájem veřejnosti pořád je. Ještě pořád opravdu si myslím, že jsme národ lyžařů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o těch ekonom..., o těch ekonomických kolech, tak řada středisek rekordně právě investovala. Do jaké míry tuto investici může zmařit právě taková zima jako je letos?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Já si myslím, že, že ta investice se nezmaří. Ta investice je prostě udělaná. To znamená, jestliže se postaví lanová dráha, její životnost je 25, 30 let. Jestliže se vytvoří systém technického zasněžování, on bude 10, 15 let fungovat bez větších jaksi investic, to znamená ty investice jsou, oni mají svoji hodnotu, ta hodnota v čase až tak neklesá, protože to jsou poměrně ojedinělé technologie a nepřemístitelné většinou, krom těch koncových zařízení, takže já si myslím, že ta investice, není to o tom, že by ta investice klesala nebo ty areály ty investice jakoby, když to řeknu anglicky prokaučovaly, to není pravda, jo, takhle to není. To je spíš tak ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale každopádně třeba i pan Svatoš mluvil o těch ztrátách.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ta ztráta se ale projeví v tom, že vy tu investici budete déle splácet, to znamená, v tom čase nebudete investovat to, co byste si představovala a pokračovat v tom rozvoji té nabídky služeb v těch těžkých technologiích. Ale jsou samozřejmě i jiné modely, kdy se dá investovat do, do těch měkkých technologií, to znamená podporovat více kvalitu služeb a ten provoz..., ti provozovatelé mají jiné možnosti, jak v těch dalších letech podpořit tu návštěvnost něčím jiným, nikoli takovým masivními investicemi, není to jenom o tom.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je to právě v Liberci, pane Svatoši? Na jedné straně tu mluvíme o té ztrátě, na druhé straně asi je potřeba využít jakoukoli příležitost nějakým způsobem natáhnout lidi, i když se tam nedá lyžovat. Jak vy to tam řešíte?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak samozřejmě takováhle zima nebo takovéto počasí má vliv na vůbec ochotu areálu investovat, protože ta investice, tak jak řekl pan Jurečka, se prodlužuje a její splatnost se prodlužuje, takže my přesně se snažíme jít cestou nabídky nebo zkvalitnění těch měkkých služeb, protože na to je samozřejmě při tomhle počasí výrazně více času a zcela určitě se pro nás stává už dnes prioritní i využití areálů a lanovek v létě, to znamená letní sezona se stává už dneska pro nás nedílnou součástí našich tržeb a ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to vypadá, že se to nebude příliš lišit ta letní sezona od té zimní, tak řekněte, pane Svatoši, co třeba aktuálně na, ve vašem areálu je k dispozici, co by, kdyby byl jaksi sníh, nebylo?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak kdyby byl sníh, tak samozřejmě lyžujeme na všech bezmála 10 kilometrech sjezdovek a když sníh není a je letní sezona, tak se snažíme prostě zkvalitňovat služby, rozšiřovat nabídku pro bikery, pro pěší turisty, značené okruhy, vyhlídkové okruhy, překážkové dráhy pro bikery, aktivity pro děti, prolézačky a tak dále. To jsou všechno aktivity, které mohou sloužit k tomu, abychom podpořili tržby a tok prostředků v našem areálu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vlastně je, kdo platí vlastně teď tu ztrátu? Říkal jste zatím 5 až 6 milionů, protože hlavním akcionářem je tedy město Liberec. Je to tak? Tak jak vlastně to se staví k čí tíži to, že je taková zima, vlastně jde?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak je to tak. V našem případě je vlastně jediným stoprocentním akcionářem město Liberec. My jako vedení areálu už dneska proděláváme jednání s majitelem, ale je potřeba se na to dívat jako na běh každé akciové společnosti, takže sice majitelem je město, ale je a chová se jako běžný majitel, takže samozřejmě dojde-li ke ztrátě a k potřebě cashflow, tak tu potom vyrovnává majitel nebo je nucen vyrovnávat majitel, v našem případě město. A jsme rádi za nás, že vlastně teď to je město, protože přece jenom ty podmínky jsou možná o trošku jednodušší než v případě privátního investora.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ředitel Sportovního areálu Ještěd Jan Svatoš. A hosty speciálního vysílání Radiožurnálu jsou také meteoroložka Taťána Míková a prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka. Paní Míková, říkali jsme, že takové zimy se pomalu začínají stávat pravidlem. Jaký je ten výhled do budoucna do dalších zim?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Tak pokud jde o projekce takové ty klimatické, to znamená spíš na desítky let dopředu než na pár dní dopředu, tak tam je veliká pravděpodobnost, že my se budeme dočkávat čím dál víc těch extrémů, to znamená i to, co zažíváme teď, my vlastně už se připravujeme na to, že až doteď jsme měli víceméně říjen nebo možná začátek listopadu a teď nám najednou během 3, 4 dnů přijde opravdu prosinec jako vystřižený, možná rovnou spadneme do ledna. To znamená, my zažíváme něco podobného, jako jsme zažili s létem, prostě změny jsou u nás velice rychle, z jednoho ročního období jdeme do dalšího, anebo možná i občas jedno přeskakujeme. A tohle je věc, která v těch klimatických projekcích se zdá, že bude čím dál častější. Neznamená to, že všechny zimy budou takové jako ta letošní, ale vypadá to, že relativně ty teplé zimy jako máme letos nebo jsme měli před rokem, budou frekventovanější, než byly dřív a mezi ně se tu a tam vtlačí nějaká pěkná. Může být hodně sněhová, může být mírně sněhová, ale určitě ještě se budou vracet ty zimy, které jsou opravdové, jak si je představujeme podle Lady. Ale budou daleko méně časté. Taková je ta vyhlídka. Ale já bych poznamenala ještě jednu důležitou věc. Ono na horách je v těchhle dnech nesmírně krásně. Málokdo si uvědomí, že ono nestojí za to odřeknout pohyb, odříct si pobyt na horách v těchhle dnech, kdy je tam opravdu nádherné slunečné počasí, to slunce tam mají tak bych řekla stoprocentně, takže ti, kteří se rozhodnou, i když nemůžou zrovna lyžovat, že pojedou na ta kola, anebo se budou věnovat nějaké jiné aktivitě, turistice nebo něčemu jinému, slunci, tak to může být velice, velice příjemné v takovémhle průběhu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to to, co čeká jaksi lyžařský průmysl u nás, že se přemění na cyklistický s touto prognózou, jak o ní mluví Taťána Míková? Pane Juračko.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Já nejsem meteorolog, nejsem jasno...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale teď jste slyšel tu vyhlídku a budete-li jistě na ní muset reagovat jako reprezentant lyžařského průmyslu.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Bude tam potřeba flexibilita.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ano, ale já si myslím, že ta flexibilita tam dneska je. I kolega Svatoš vám jaksi naznačil, že jaksi umějí vydělat peníze i v létě. Je potřeba si dopočítat taky to, že když hovoříme o tom, že teď tento týden by byly, řekněme, třetinové výpadky tržeb, tak výpadek a výpadek tržeb neznamená ztrátu. Jako to jsou opravdu dva rozdílné ekonomické pojmy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pan Svatoš doufal, že se udrží tedy v těch černých číslech.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Tak ale znovu zopakuju, výpadek tržeb není ztráta, protože když nemáte, když nemáte provoz, nemáte taky žádné náklady. My máme konstantní náklady před zimou, revize, kontroly, to jsou věci, který musíte zaplatit stoprocentně. Nakoupíte elektriku, tu buď použijete nebo ne. Ztráta je to, co se zasněžilo a roztálo. To je čistá ztráta. Ale toto je výpadek tržeb a letní provozy jsou, řekněme, v podstatě ziskové, protože vy potřebujete pár lidí na obsluhu dopravního zařízení a sice nemáte tak obrovský obrat lidí jako je lyžař, který projede minimálně 10, 15krát za den, ale nemáte náklady, nevyrábíte sníh, nejezdíte rolbama, neupravujete sjezdové tratě, to znamená, že ty letní ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že i na takové zimě se dá v lyžařském průmyslu vydělat?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Já si myslím, že se to budeme muset víc jakoby naučit, ale letní provozy lanovek jsou efektivní a je majitelé lanovek, které mají takzvaný přirozený turistický cíl, zmíním tady, doufám, že můžu, Pustevny třeba ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
To je vyhledávaný beskydský přirozený turistický cíl a myslím si, že zde pomalu dochází k odklonu od lyžování k letnímu provozu a pokud ty investice budou dál pokračovat tímto směrem, tak si myslím, že ten investor, který to středisko převzal, bude velmi spokojený.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená tedy, že opravdu bude zima na horách vypadat jako léto.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ne. To, to jste řekla vy. My se učíme přizpůsobit té dané situaci. Paní Míková taky jasně řekla, že se můžou vrátit ladovské zimy, my v to budeme doufat, budeme optimisté, doufejme, že to není podle toho hesla, že optimista je špatně informovaný pesimista. Ale my jsme optimisté neustále, věříme tomu, co děláme a budeme cílit na lyžující veřejnost a podporu lyžování jako takového.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Umíte si, pane Svatoši, představit právě, jak fungujete, třeba v modu, že jsou 4 takovéto zimy, pak jedna tedy ladovská, jak o ní mluvila paní Míková?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak umíme. Ono v podstatě je to za poslední 4 sezony zažíváme a tak, jak už jsem zmínil před chvílí, tak se snažíme jako areály a obecně jako lyžařské areály tomuto trendu se přizpůsobit a vlastně dělit to riziko mezi léto a zimu, nicméně opravdu jsme primárně lyžařské areály se sjezdovými tratěmi, takže stále doufáme, že nebude docházet k tak velikým propadům nebo mohou býti, ale že to nebude tak dramatické. Ale pokud tomu tak bude, tak se samozřejmě umíme, protože jsme flexibilní, se situaci přizpůsobit a rozvíjet turismus i jiným směrem, než je jenom zimní lyžařská turistika.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Míková, dá se už podle této současné situace vyvozovat, jestli v létě budeme čelit stejnému suchu jako jsme čelili?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Tak musím říct, že ty prognózy nejdou rozhodně tak daleko. My se dneska díváme na konec zimy, díváme se na začátek jara a těch 6 měsíců je asi maximum, kam se zatím klimatologové dívají, takže tomu říkají skutečně, řekla bych, výhledy. To další už jsou vlastně jenom pokusné projekce, které třeba vycházejí v oblastech, kde se hodně pozitivně projevuje El Niňo, ale u nás to tak není. U nás při El Niňu jednou je tuhá zima, jednou je teplá zima, prostě mi na něm tak nejsme závislí. A pokud nemáte nějaký takovýhle specifický jev, který by vám pomohl tu prognózu udělat opravdu na 10 měsíců dopředu, tak tyhle předpovědi nevycházejí a je možná zbytečné se do nich pouštět, když ještě neumíme ani ty na týden, měsíc nebo 2 měsíce dopředu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká meteoroložka Taťána Míková, a hosty speciálního vysílání Radiožurnálu jsou ředitel Sportovního areálu Ještěd Jan Svatoš a prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka. Já jsem se na to sucho ptala také i v souvislosti s tím, že to aktuálně tedy z hor v České republice vypadá tak, že pokud je někde sníh, tak je samozřejmě pouze technický, nasněžuje se. A není v tomhle kontextu, pane Juračko, vlastně ta výroba umělého sněhu, kdy sněžné dělo spotřebuje 80 až 500 litrů vody za minutu, jsem si přečetla, plýtváním komoditou, kterou budeme někdy potřebovat?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Rozhodně ne. Rozhodně ne. My to říkáme trošku jinak. My ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To chápu.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
My, no tak my to říkáme, protože to tak je. My kumulujeme vodu v krajině. V podstatě jestli ten sníh, jestli já si pamatuju ze školy základní fyzikální zákony, tak voda se odpařuje a ta se ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Voda nemizí.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ano, voda nemizí, ona se zpátky vrací buď ve formě deště nebo sněhu. A my neděláme nic jinýho. My bereme vodu většinou z toků, které jsou poblíž těch sjezdových tratí, nahoře nebo dole. Vyrobíme z nich ten sníh a ten následně po zimě se vrací naprosto na stejné místo ve stejném skupenství, to znamená, že přesná definice je, že my zadržujeme vodu v krajině, možná té přírodě i pomáháme, protože ten technický sníh odtává pomaleji, to znamená není to takový nápor potom na ty toky, nehrozí takové povodně, to není možné vůbec ze skupenství toho sněhu, protože on je to v podstatě led, a myslím si, že v tomto směru jakési naznačování, že my bychom ubližovali přírodě nebo ten technický sníh jaksi něčemu bránil, něco bral nebo přidával někde, jsou naprosto neopodstatněné a neprokazatelné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká prezident Asociace lanové dopravy tedy svůj úhel pohledu, a na ten se musím zeptat i Taťány Míkové, jak ona to vidí s touto kumulací vody v krajině, protože podle klimatologů je hlavním problémem toho technického sněhu silné odpařování a že zkrátka sice tedy pak se zase dostává ta voda zpátky, ale už se přesouvá, vzniká velká oblačnost, ta se přesouvá do jiných regionů a už to způsobuje další tedy klimatologické jevy. Jak to vidíte vy?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Je to tak, ale musím říct, že velká většina té vody se dříve nebo později z té oblačnosti opět dostane zpátky na zem. Možná můžeme mluvit, že část té vody pošleme někam našim sousedům, ale velká část z ní opravdu zůstává u nás jako zásoba pro ty jarní měsíce a pokud se nejedná třeba o vodu, kterou by spotřebovávala děla a kterou by akutně, nutně v zimě potřebovali lidé třeba na pití nebo na nějaké jiné zásobování, tak bych řekla, že je možná velmi dobře, když na těch svazích zůstane a počká na jaro, protože v zimě i půda potřebuje té vody daleko méně, zatímco na jaře ta potřeba je mnohem intenzivnější. A když ji pak má k dispozici třeba právě na těchhle svazích, tak ona tam může být daleko intenzivnější. Netvrdí, že samozřejmě část z ní se nevypaří, ano, nemusí nám zůstat veškerá, ale většina se nám vrátí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud spotřebováváte vodu pro Sportovní areál Ještěd, pane Svatoši, když zasněžujete?

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Tak my máme retenční nádrž, z které bereme vodu a vlastně do té retenční nádrže dostáváme vodu z potoků a z místních toků na ještědském hřebeni, to znamená tak, jak řekl pan Juračka, vlastně používáme vodu, která v přírodě přirozeně migruje a tu vodu zase vracíme zpátky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ta energetická náročnost, pane Juračko. Říká se, že náklady na provoz se pohybují přes 1100 korun, tedy jak energetické, tak tedy na tu vodu. Jak to je?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Na vodu?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu, kterou tam spotřebováváte.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Tak stejně jako většina států v Evropě, tak v České republice je odběr do určité, určitého objemu kubíku není zpoplatněn pro to technické zasněžování, takže my za ten odběr neplatíme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten energetická náročnost.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ta energetická náročnost, to je úplně stejné jako kdybyste řekla, řekněte Tatře Kopřivnice, ať vyrábí bez elektřiny, jo, nebo vypněme tady prostě nádraží ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No oni ti kritici potom říkají, že vlastně v zimě, která je teplá, chcete docílit toho, jako kdyby příliš třeba chladu v létě a chtěli bychom ohřívat různé nádrže, aby se tam dalo koupat.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Ale jsou termální lázně, jsou ohřívaná koupaliště, jako to je podle, z mého pohledu já tady musím být trošku striktní a říct, že to je demagogie. Prostě tento národ, znovu zopakuju, tady statisticky lyžuje 2,5 milionu lidí, my jsme postavili své investice a dlouhodobé ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A lyžují v tuzemských střediscích nebo odjíždí za hranice?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Lyžují v tuzemských střediscích. Ta statistika je jasná, ty studie existují, opravdu víme, že z 3 milionů se to snížilo na 2,5 milionu. My víme naprosto přesně, kolik dětí ze škol jede, jede na lyžařský kurz, máme přesnou statistiku s Českou školní inspekcí a ministerstvem školství, takže ty čísla jsou jasná. My podporujeme nejmasivnější kolektivní sport nebo individuální sport, který vykonávají ty rodiny kolektivně, je to jediný masový sport, který se vykonává v zimní sezonu po bruslení a myslím si, že překračuje ten počet těch bruslařů. Jestliže nepadá přírodní, vyrábíme technický, já v tom nevidím nic negativního. A znovu říkám, toto je demagogie, kterou někdo šíří.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se, paní Míková, budeme ještě věnovat tomu sněhu, tak nejde jen o nasněžení, ale zkrátka o to, kde v jaké výšce se bude do budoucna jaksi trvale držet ta linie, podle některých prognóz v roce 2030 se sníh nebude vyskytovat ani ve výšce 800 nebo 900 metrů nad mořem. Souhlasíte s tím?

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Tak já musím říct, že všechno napovídá tomu, že pokud některá střediska mají budoucnost ta lyžařská, pak jsou to právě ta, která jsou na horách. Pro nás meteorology hory začínají opravdu od 800 metrů nad mořem výš. To, co je níž, jsou oblasti, kde se budeme muset smiřovat s tím, že ta sněhová pokrývka bude čím dál méně častá, bude jí méně a bude hodně zim, kdy tam nepřijde prostě skoro vůbec.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se taková střediska zavírat, která jsou pod těch 800 metrů podle vás, pane Juračko?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
To je otázka na majitele těch středisek a na a) taky jejich investory a na to, jak dlouho, jak dlouho se jim vyplatí ty střediska provozovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli je možná ta existence, víte, za takových podmínek, o kterých tu mluvíme?

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Paleta majitelů, investorů, provozovatelů těch středisek od těch nejmenších po ty největší je tak široká a jejich motivace těch investic do těch středisek tak různorodá, že se dá naprosto těžko usuzovat, kdy ten majitel řekne a dost, zavírám. To je naprosto nepredikovatelná věc. Znovu říkám, motivace těch různých investorů jsou různá. Jestliže je třeba, máme tady kolegu Svatoše, město investorem ski areálu, tak může se na to dívat tak, že bude podporovat lyžování mládeže a bude do toho areálu dávat peníze, čemuž já bych tleskal za to, že děti nesedí u počítačů a jak mi říkal můj syn nedávno, tento víkend budu dělat, co dělají moji spolužáci, na otázku, co dělají tvoji spolužáci, odpověděl nic, tak nechť ty děti lyžují a ty města do toho dávají peníze. Nedá se to takhle říct a ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bude vypadat lyžařský průmysl u nás za několik let i v souvislosti s tím, jak budou vypadat zimy u nás sněhová pokrývka, o tom bylo speciální vysílání Radiožurnálu. Děkuji svým hostům, meteoroložce Taťáně Míkové. Na shledanou.

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka
--------------------
Dobrý večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidentovi Asociace lanové dopravy Jakubovi Juračkovi. Na shledanou.

Jakub JURAČKA, prezident Asociace lanové dopravy
--------------------
Pěkný večer, na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do Liberce zdravíme ředitele Sportovního areálu Ještěd Jana Svatoše. Na shledanou.

Jan SVATOŠ, ředitel Sportovního areálu Ještěd
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte si i na náš web Radiožurnál.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.