Speciál Martina Veselovského z Ostravy

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednou vám přeji dobré odpoledne, Speciál můžete poslouchat jednak na frekvencích Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, pak také na frekvencích Českého rozhlasu Ostrava nebo pomocí videopřenosu, online videopřenosu na webové adrese zpravy.rozhlas.cz. Hosty dnešního Speciálu jsou ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zdravím vás, pane ministře, do pražského studia Českého rozhlasu. Dobré odpoledne.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podotýkám, že v původním programu pan ministr měl být fyzicky přímo tady v Ostravě, ale dnes od šesté hodiny byl premiérem Nečasem odvolán na zasedání Národní ekonomické rady vlády, to znamená, že se první půlhodinu tohoto Speciálu zúčastní takto virtuálně po linkách. Poté také vítám Dalibora Madeje, náměstka ostravského primátora. Dobrý podvečer.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vedle něho sedí Lukáš Ženatý, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj. Dobrý podvečer.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Lukáš Ženatý bude mluvit zejména v té další hodině poté, co se odpojí pan ministr životního prostředí. Vladimír Burda, to je člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch. Dobrý podvečer.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A konečně pan Andreas Triandafilu, to je člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe. I vám dobrý podvečer.

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Úvodní informaci o situaci v Moravskoslezském kraji má pro vás Lucie Husárová.

Lucie HUSÁROVÁ:
Moravskoslezský kraj a konkrétně Ostrava se v posledních desítkách let staly synonymem pro špatné ovzduší. Těžký průmysl, doprava, lokální topeniště a znečišťovatelé z Polska se podílejí na faktu, že zvláště při inverzním počasí se na severu Moravy se v podstatě nedá vycházet a region patří k nejšpinavějším i v evropském kontextu. Minulý rok město Ostrava zažalovalo stát za to, že nedělá nic pro zlepšení životního prostředí. Místní občanská sdružení jsou oproti tomu přesvědčena, že pasivní je kromě vlády i samotné ostravské vedení. Požadují silnější tlak na majitele průmyslových podniků, legislativu umožňující kontrolu toho, čím se topí v lokálních topeništích a také dopravní omezení v době, kdy je zejména koncentrace polétavých prachových částic nejvyšší. Podle nedávno ukončeného výzkumu expertů Akademie věd jsou děti na Ostravsku více nemocné než v jiných částech republiky, více lidí trpí astmatem a více se zde umírá na kardiovaskulární nemoci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Lucie Husárová. Vy posloucháte ostravský Speciál Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu o kvalitě ovzduší na severu Moravy. Pane ministře životního prostředí, na vás směřuje ta první otázka, může podle vašeho názoru v Moravskoslezském kraji konkrétně tady v Ostravě nebo nejbližším okolí Ostravy existovat pohromadě těžký průmysl, ocelárny, koksovny, chemičky a dobré životní prostředí, které by umožňovalo normálně žít?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já myslím, že může, ale je to o tom, abychom postupovali rozumně, abychom vyvinuli tlak na vlastníky, to už jste i zmínili v té reportáži. Já uvedu příklad, dneska ta situace je taková, že když se podíváme do Polska, tak ty limity, které jsou v Polsku jsou až na výjimky 100 mikrogramů na metr krychlový, my jsme to měli nedávno u nás, dnes je 50 na Ostravsku a v příštích dvou letech budeme přecházet do toho režimu 20 mikrogramů na metr krychlový a ono to znamená, jak sehnat peníze pro ty investice, jak na jedné straně zachovat průmysl, ale průmysl, který je šetrnější k životnímu prostředí. Je to region, který má průmyslovou tradici a myslím, že lidé, místní lidé si zažili dobu, kdy tady byly dlouhé fronty před úřady práce a opravdu zvýšená nezaměstnanost. Dnes ta situace je lepší a já myslím, že nikdo nechce ten režim zpátky. Tedy je to o rozumné kombinaci obého a je to také o tom, že to znečištění ovzduší nejenom v Moravskoslezském kraji, ale hlavně tady je způsobeno třemi zdroji průmysl, plus ta část řekněme polského přenosu emisí, druhá záležitost je doprava a třetí také ty domácnosti. Můžeme vést dlouhé debaty, co je větší nebo menší, ale to není podstatné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ty dlouhé debaty se možná ještě v průběhu dalšího pokračování Speciálu povedou. Pan Andreas Triandafilu ze sdružení Čisté nebe. Souhlasíte s tím názorem, že to jde mít takto samozřejmě tradiční těžký průmysl, jaksi tradičně velké znečišťovatele životního prostředí a zároveň mít takové prostředí, aby lidé tady nebyli více nemocní, aby odtud nemuseli utíkat?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Já myslím, že jste na to odpověděl vy, ono to určitě jde, ale musí to být moderní fabriky, moderní provozy, které nám to tady nebudou znečišťovat a nebude to ten historický, ta historická zátěž, že ty továrny jsou staré. Ony jsou skutečně v takovém stavu, že nám tady všem teďka vadí a my chceme, aby tady ten průmysl nějakým způsobem existoval, protože tohle to je průmyslový kraj a já mám strašně moc lidí kolem sebe, které miluji, obdivuji za to, co dokázali, ale z druhé strany ta dnešní situace je neúnosná a ten posun a ten pohyb musí nastat, a proto tady jsme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vladimír Burda řekl bych z podobně zaměřeného občanského sdružení Vzduch, je možné si představit, že by místní region byl bez těžkého průmyslu?

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Tak já si myslím, že jsou jiné regiony, kde těžký průmysl není a taky existují, takže představit si to určitě lze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu jiné regiony nemají bývalé vítkovické železárny.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Ano, ale tady ta otázka je ještě příliš předčasná, protože nejdříve musíme zjistit, jakou měrou konkrétně jaký provoz jako částí průmyslu podílí na překračování imisních limitů, a pak můžeme teprve hledat řešení. Jestliže my ještě nevíme, jestli konkrétní provoz určitého podniku, jakým způsobem se podílí na překračování imisních limitů, tak je docela předčasný se ptát, jestli to jde zajistit, nebo nejde zajistit takhle dopředu. Nejdříve musí být provedena taková analýza, ze které by bylo naprosto zřejmé, jakým podílem se jednotlivé provozy na konkrétním území, konkrétní části města podílejí na znečištění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, pane Burdo, ale když člověk čte nějaké stati od paní doktorky Evy Schallerové, což je myslím po několik desítek let známá bojovnice místní za čistší životní prostředí, tak tam je několikrát psáno už není čas na to vymýšlet nové metody, jak něco vyzkoumat, teď už je potřeba něco dělat.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Ano, to my si myslíme také, že je něco třeba dělat, protože já na to upozorňuji od roku 2003. Od roku 2003 na každé komisi, nebo na každé tedy to byla konference o stavu životního prostředí v Ostravě, tak všude zdůrazňuji, že je třeba přesně lokalizovat, který zdroj jakou měrou se na znečištění podílí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdo by to měl udělat, pane Burdo?

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Zcela určitě by to měl udělat krajský úřad. Jestli mu v tom pomůže stát, to je druhá otázka, ale krajský úřad je povinen stanovit emisní stropy. Pokud je stav znečištění ovzduší takový, jaký je a v tom případě je potřeba, aby krajský úřad přesně specifikoval, na kterém území jakou měrou se na překročení imisních limitů a jaký zdroj podílí. A potom můžeme hledat teprve opatření, které povedou ke zlepšení stavu ovzduší, protože zcela logické je, že pokud tady platí nějaký zákon a jsou tady nějaké imisní limity, tak minimálně cílem by mělo být dosažení těchto imisních limitů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře životního prostředí, řekněte mi možná v krátkosti, co dělá stát, možná váš úřad proto, aby dotlačil velké znečišťovatele tady z Ostravska k tomu, aby modernizovali své provozy, aby ekologizovali, aby prostě investovali mnoho peněz do toho, aby emise ať už polétavého prachu či jiných látek nebyly tak velké?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Tak jedna věc je zpřísňování norem a budeme mít nový zákon, já doufám, že od poloviny příštího roku, který zavede nové atributy z hlediska ochrany ovzduší, například systém takzvaných kompenzací, to znamená, že když kdokoliv bude chtít v oblasti, která má zhoršené podmínky z hlediska ovzduší zavést jakýkoliv nový zdroj ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, omlouvám se vám, že vám do toho skočím, ale to je, abych tak řekl, hudba budoucnosti a to zapojování, to je zapojování ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To není hudba budoucnosti, to bude platit příští rok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je zapojování nových zdrojů.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ne, ne, ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ptám se na to, co udělat teď se stávající situací?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
A druhá záležitost je jedna věc zpřísňování limitů, druhá věc je podmínky pro zavádění nových zdrojů tak, aby byly vždycky byly kompenzovány vyřazením zdrojům starých, to dosud nebylo, a za třetí jsou velké projekty z evropských peněz na podporu odprášení nebo ekologizace jednotlivých provozů, do 20. prosince běží zvláštní výzva pro Moravskoslezský kraj ve výši 4,5 miliardy korun, která je připravena, nám se podařilo v Bruselu vyjednat, aby bylo možné speciálně pro tento nejhorší region v České republice mít až 90% financování, aby opravdu ty peníze přišly, máme limit v Bruselu až 6 miliard na podporu lokálního průmyslu, který je možné do toho zapumpovat. Jednáme s Poláky o zřízení velkého projektu přeshraničního, který byl pro průmysl polský i český na obou hranicích a který by běžel příští celé funkční nebo to finanční období. Je to o tom, jak správně nainvestovat peníze do ekologizace těch provozů, všichni říkáme to samé zlepšit ekologii těch jednotlivých provozů, přispět na ..., také stát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, vy říkáte, že tím zdrojem pro financování, že by tím zdrojem měly být evropské peníze.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč tím zdrojem nemohou být peníze samotných majitelů těch provozů?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ale o tom vůbec není diskuse. Já říkám, že to jsou dodatečné peníze jak domotivovat ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale otázka, pane ministře, zněla, tak, co děláte proto, abyste dotlačili například majitele ArceloruMittal, aby více a lépe ekologizovali své provozy?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Zpřísňujeme limity, to znamená, že stejná továrna v ArceloruMittal v Polsku má dnes limit 100 a stejná továrna ArceloruMittal v České republice v Moravskoslezském kraji bude mít zanedlouho limit 20.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan Andreas Triandafilu, stačí to takový tlak, o kterém tady pan ministr životního prostředí mluvil ze strany státu?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Kdyby to stačilo, tak na mapě to černé kolečko nevypadá tak, jak vypadá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v čem je problém?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
V čem je problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, to je docela obecná otázka, ...

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
No, právě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale víte, o čem se teď bavíme.

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Já můžu teda, já to trošku vrátím k té vládě, já myslím, že problém je v tom, že ta fabrika je skutečně stará. Ona 15 roků, 16 roků nějakým způsobem nebyla modernizovaná, 2003 to vzal Mittal, zatlačte na něho, jak nejvíce můžete, ale udělejte, aby ta tečka tady černá nebyla. Ale za 6 roků ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď mluvíte na pana ministra.

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Teď mluvím jakoby na pana ministra, protože skutečně ta vláda tady tu odpovědnost za tento region a za ten průmysl, který tady je, má. To nemůže říct teďko Evropská unie, ta to zachrání. Ať tlačí na Mittal, ať vám vláda tady trošku pomůže, protože skutečně ČEZ a některé jiné věci odprašovaly, tady ty ekologické aktivity byly, ale tady ty fabriky zůstaly 15 roků skoro nedotčené vládou a jsou teďko zátěží.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, Andreas Triandalifu říká seberte se a zatlačte na ty velké znečišťovalo jako například na ocelárny. Tak lze to vůbec, máte vůbec v ruce nějaký nástroj, kterým byste mohli zatlačit?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Máme v ruce zákon a budeme mít v ruce přísnější zákon, než máme teď, ale já neumím řešit to, co bylo v minulosti. Zkrátka dneska říká ArcelorMittal my jsme měli povinnosti, které byly dané při privatizaci, a ty jsme splnili. Já je dnes nezměním. Máme za sebou proces, který není o tom, co bylo, ale o tom, co bude. My musíme dosáhnout, aby byly co nejpřísnější limity a zároveň, aby tyto limity byly dosažitelné, tím cílem je pak pojem, který nazýváme BAT, tedy Best Available Techniques, tedy ty nejlepší dostupné technologie, a to se snažíme u těch jednotlivých provozů, někde to je jednodušeji a někde hůř. Já vůbec nechráním a nebráním ArcelorMittal. Já jsem přesvědčen o tom, že vydělal dost peněz na to, aby provedl mnohem více opatření, nejenom při modernizaci provozů, ale také i jeho vlivu na životní prostředí i v minulosti, ale zkrátka to je realita.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na to se celou dobu ptám, ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... protože vy mi jednou rukou takříkajíc říkáte, že budete jako stát zaštiťovat čerpání evropských peněz, budete proto vytvářet celé kapitoly v operačních programech, což je jinými slovy nabídka Mittalu pojďte my vám tady jaksi přikryjeme velkou investici z evropských peněz do ekologizaci vašich provozů, ale ta otázka přece stojí máte v ruce nějakou páku na to, abyste zatlačili na majitele Arceloru a řekli mu z vašich peněz, které jste tady vydělali, teď zaplaťte oprášení či očistu vašich provozů?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
My jsme uzavřeli dobrovolnou dohodu s Mittalem, která říká, že bude činit věci, které mu neukládá zákon a učiní je rychleji a efektivněji, ale je o tom, že na ně vyvíjíme všichni ten veřejný tlak. Máme v ruce takzvaná integrovaná povolení, ta mají nějakou platnost a ta nová integrovaná povolení je možnost, jakým způsobem zpřísnit a nepochybně přísnější budou, nepochybuji, že kraj nevydá povolení, která by byla řekněme měkčí, než ta dnešní, naopak nepochybně vydá povolení, která budou mnohem tvrdší, než jsou ta stávající.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, vydržte chvíli, pan náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. Teď jste tady v krátkosti slyšel to, o čem vy bezesporu víte, to znamená, jakým způsobem a co dělá stát, ministerstvo životního prostředí a ostatní jaksi organizace státu proto, aby tady ovzduší bylo lepší, stačí to?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Tak já bych se rád vrátil do reality, protože největší problém v Moravskoslezském kraji s ovzduším je v době inverze a inverze je skutečně přírodní úkaz, v minulosti už tady byly snahy poručit větru, dešti, ale bohužel to nikdo neumí. Takže já ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte pocit, že mimo inverzi tady není problém?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Prosím?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte pocit, že mimo inverzní počasí tady není problém?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Mimo inverzi tady nemáme problém s překračováním limitů, takže já tvrdím, že na odstranění tohoto stavu je to, že budeme snižovat vliv všech zdrojů současně, to znamená, jak průmyslu, dopravy, lokálních topenišť, tak samozřejmě vliv Polska.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná bychom si měli vyjasnit to, jestli mimoinverzní počasí na Ostravsku není problém s ovzduším, Vladimír Burda, prosím, váš názor?

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Já se nestačím divit, protože my teda bydlíme v Radvanicích a Bartovicích a tam, jestli jsou překračovaný imisní limity ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, pro posluchače, Radvanice a Bartonice je zhruba kilometr vzdálená čtvrť Ostravy od oceláren.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
No, o něco více, ale to není podstatné. Tady jde o to, že my tam máme 190krát překročený imisní limit za rok a tolik dnů inverze rozhodně ještě nebylo, takže já teda nevím, kde teda ten problém není. My tam máme problém tedy celý rok a hlavně v době, kdy fouká jihozápadní vítr, protože fouká právě od ArceloruMittalu. A tam ty koncentrace jsou tak vysoké v době, kdy fouká vítr od jihozápadu, že v průměru za celý rok to prokáže takové obrovské překračování imisních limitů, že prostě je to snad nejhorší z celé Evropy, ale to nechci polemizovat, jestli někde bychom našli ještě špinavější kout, podstatné je, že ta situace je katastrofální.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, tak uvědomme si, že vysíláme pro celou Českou republiku na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu a že lidé, kteří tady nebydlí, možná tady nikdy nebyly, dostávají dvě rozporuplné informace, pan náměstek Madej říká, že mimo inverzní počasí tady není problém.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
No, my tady rozhodně problém máme i mimo inverzní počasí a OstravaRadvanice patří pod Ostravu, takže je to i v Ostravě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane náměstku Madeji?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Tak, jestli jste si všimli, já jsem mluvil o Moravskoslezském kraji, já jsem nemluvil o RadvanicíchBartovicích, takže já to beru, já beru Ostravu jako celek, kde zhruba podíl jednotlivých zdrojů je rozdělen na třetiny, takže samozřejmě, že RadvaniceBartovice budou určitě více ovlivňovány průmyslem hutním, protože tam je Mittal, to je jasné, tak jako Poruba, část Ostravy, která je zase více ohrožována dopravou, Přívoz máme zase Evraz, takže to je třeba takhle dělit, ale v celém kontextu toho, co se tu děje v kraji, to znamená v Třinci, máte další železárny, tak opravdu tady těch zdrojů je víc, ale je třeba je odstraňovat současně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen jedna výzva do publika, můžete se vrhnout po mikrofonu a využít toho, že je možno pokládat dotazy v tuto chvíli ministru životního prostředí, prosím, přihlaste se, mikrofon vám bude dán. Ještě, pane náměstku, zpátky k té mé otázce, tak, jak hodnotíte to, o čem mluvil pan ministr životního prostředí, když mluvil o nástrojích a o tom, co se chystá stát dělat v tlaku na jeden z těch segmentů znečišťovatelů, to znamená na průmysl?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Já souhlasím s panem ministrem, protože skutečně stát má v rukou za prvé prostřednictvím krajů integrovaná povolení, to znamená, jakýsi návod, jak ten zdroj používat tak, aby, kde jsou vyznačené limity, které může ten daný zdroj emitovat, tak to je přesně ten nástroj, kterým se dá průmysl tlačit k tomu, aby se zlepšovaly jeho technologie. Už to je horší s lokálními topeništi, tam nemáme skoro nic dneska v legislativě. A doprava, to, kdybych tady vytáhl čísla, kolik je jenom v Ostravě registrovaných aut, tak rozhodně vliv dopravy ne, že se zmenšuje, vliv dopravy se naopak zvětšuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak první dotaz z publika, pak druhý tady z první řady, povídejte.

posluchač:
Dobrý den, Radoslav Štědroň. Já bych panu ministrovu, než půjde na NERV, já jsem rád, že jste, pane ministře, zmínil to integrované povolení a věřím, že v tom novém zákonu v integrované prevenci 76 zůstane to, co tam je dneska, to znamená, možnost regionálních emisních limitů, protože už v programu ochrany ovzduší a v programu snižování emisí podle dnešního zákona o ovzduší paragraf 6, 7 je na stránkách krajského úřadu doporučeno, aby ta integrovaná povolení směřovala k tomu, aby snižovaly limity pod to, co jsou obecné v našich vyhláškách. Takže ono to dneska už jde, ale myslím si, že vy politici jste slabí, abyste na Arcelor přitlačili, aby dělal to, co dělá v Nizozemí nebo Porúří. To znamená, opakuji už dneska na stránkách krajského úřadu je jasně řečeno, co se má dělat. Vy politici to prostě jenom neděláte, protože to asi nečtete. Tam je doporučeno zpřísnit dneska obecné emisní limity, které jsou ve vyhláškách k zákonu o ochraně ovzduší. Já jsem to doporučil i některým členům zastupitelstva města, ale nikdo to pořád neposlouchá, řešení už je dneska na stole, jenom to politici neakceptují a nedělají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak nechme reagovat pana ministra životního prostředí, prosím mikrofon tady do první řady té dámě. Pana ministře, máte slovo.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já děkuju pěkně za ten dotaz. Já si myslím, že máte z velké části pravdu, to není o odvaze nebo neodavaze. Já sedím necelých 10 měsíců nebo 10 měsíců ve funkci ministra a řekl bych, že mi těžko můžete vytýkat neodvahu snažit se tlačit ten problém Moravskoslezského regionu a ovzduší k nějakému rozumnému řešení. Je to o tom, že tady máme nějaký právní řád, máme tady nějaká platná povolení a je potřeba, aby ta příští platná povolení, nebo jejich změny těch stávajících směřovala k tomu, co správně nazýváte, proto já také celou dobu hovořím o tom, že podstata není v tom, jaké číslo napíšeme do emise, ale to, že musíme usilovat o takzvané BAT, tedy Best Available Techniques. Ty totiž jsou mnohem míň než někdy těch 20, o kterých dnes hovoříme jako o regulaci pro příští řekněme 2, 3 roky, o kterých dnes hovoříme z 50, ve srovnání třeba s Polskem, kde továrna pár kilometrů za hranicemi má dnes limit stále 100.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Další dotaz tady z publika, prosím.

posluchačka:
Dobrý den. Pavla Skýbová. Já bych se chtěla pana ministra zeptat, pan ministr řekl, že za tu situaci tady zodpovědnost nenese. Asi pravděpodobně díky tomu, že neměl ještě dostatečný časový prostor. Já jsem se jenom chtěla zeptat, kdo tedy za tu situaci odpovědnost nese.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře?

posluchačka:
Nebo kdo z vašich předchůdců nese zodpovědnost?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já si myslím, že v tuhle chvíli fakt po mě nechtějte, abych říkal může za to ten či onen, protože celé je to o tom, že se bavíme o regionu, který má víc než stoletou průmyslovou tradici. Když se podíváte na situaci z hlediska objemu emisí v celém tomto regionu jednotlivých znečišťujících látek, tak vidíme, že tady dochází k poklesu, ale víme, že zejména v posledních letech otázka prachových částic je věc, která stagnuje nebo se zhoršuje a začíná způsobovat ten největší problém. V devadesátých letech o prachu nikdo nemluvil a řešil úplně něco jiného, ale teď jde o to, abychom hledali řešení, které je správně zmíněno i na začátku téhle debaty, jakým způsobem zachovat průmysl tam, kde je to možné v rámci moderního průmyslu a ne průmyslu starého 100 let a na druhou stranu, jakým způsobem zlepšit životní prostředí ve významném regionu v České republice. A to je o tom, abychom postupovali rozumě, hledali rozumná řešení a nevěřili bláznům, kteří křičí, že za týden se ta situace změní, nezmění. Kdokoliv toto slibuje, tak vědomě neříká pravdu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aniž bych podezříval kohokoliv, že je blázen, tak za jak dlouho se změní, pane ministře?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To je otázka na roky, to je o tom, abychom hledali řešení, které zmínil i pan náměstek Madej, o tom, jakým způsobem řešit otázku vytápění, otázku, jakým způsobem řešit otázku dopravy, jak odvést dopravu na silniční okruhy měst, jak dokončit silniční okruhy měst. Například v Třinci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když jste, pane ministře, narazil na lokální vytápění, řekněte mi, co uděláte proto, aby prostě to, co zejména při inverzním počasí, kdy se kouř drží šikovně při zemi, je nejvíce vidět, a to znamená, že v lokálních topeništích se prostě topí čímkoliv jen ne čistým palivem, tak, co pro to uděláte, aby to bylo jinak, aby se to dalo lépe kontrolovat, možná postihovat?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Tak za prvé je potřeba podpořit ty domácnosti, aby si pořídily kotle, které mají lepší vlastnosti a tím pádem také menší vliv na životní prostředí. My za několik dnů startujeme pilotní část programu, která je zaměřena jenom na Moravskoslezský kraj, na který je v první fázi určeno 20 milionů pro příští rok, jenom abychom viděli, jaký je zájem na výměnu kotlů, kde jednotlivá domácnost, pokud si pořídí kotel té třetí generace, který má zkrátka lepší vliv na životní prostředí a stále je na tuhá paliva, aby bylo jasné, nikomu nenutíme plyn, víme, že je drahý, tak v okamžiku, kdy se tohle stane, tak může dostat příspěvek až 60 tisíc korun a bude to buď před Vánoci nebo po Vánocích, že se s tím každý bude moci seznámit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli jsem dobře počítal, tak pro příští rok tedy uvažujete o ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
20 milionů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... dotaci pro nějakých, říkám, jestli jsem dobře počítal, 330, 400 lidí.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
My hlavně uvažujeme o tom, že musíme vědět, jaký o to vůbec bude zájem, proto jsme spustili pilot o 20 milionech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pro rok 2013 uvažujete o jaké částce?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
My v tuhle chvíli jsme se bavili s Moravskoslezským krajem, protože to je půl na půl, půl dává kraj, půl dává ministerstvo a bavíme se o tom, že pokud bude zájem, byli bychom schopni alokovat až částku, která je o nulu větší v té řekněme první fázi po pilotu. Ten nám také ukáže, co funguje, co nefunguje, jak na to reagují lidé, jaké to má ohlasy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy 2 miliardy.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
20 milionů, 200 milionů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem nikdy nebyl úplně šikovnej v matematice, rozumím, 20 milionů?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
V tuhle chvíli máme 20 milionů, bavíme se o tom, že bychom alokovali částku o nulu větší, tedy 200 milionů korun a zároveň máme peníze, které hledáme v Evropské unii a snažíme se přesvědčit, aby v rámci nového operačního programu bylo možné sáhnout na peníze z evropských peněz. Další záležitost jsou energetické úspory v budovách. Je to třeba o tom, že v rámci programu Zelená úsporám 32 tisíc domácností Moravskoslezského regionu si sáhne na podporu, aby zmenšilo náklady na vytápění, i to je přece důležité.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslouchejte, prosím, pane ministře, teď ještě další dotaz tady z publika, prosím.

posluchač:
Dobrý večer. Jmenuji se Pavel Prostějovský.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý večer.

posluchač:
Chtěl bych se na vás obrátit a zároveň na pana náměstka Madeje s problematikou čištění komunikací. Loni se mluvilo na závěr sezóny, speciálně pan hejtman Palas, že okamžitým a velice účinným řešením je čištění komunikací. Proto bych prosil, v městě to snad jde, ovšem problémy jsou v komunikaci I. třídy například na Rudné ulici v Ostravě a podle zákonu o provozu na pozemních komunikacích se tyto I. třídy čistí dvakrát do roka, což je příšerně málo při frekvenci dopravy kolem 40 tisíc vozidel. Žádám vás tedy, abyste vláda nebo vy vyšel se zápornou iniciativou, aby zákon o provozu o pozemních komunikacích byl doplněn o častém čištění komunikací I. třídy tak, ať nemusíme jako občané na kolenou prosit, aby je někdo vyčistil. Čili je to účinné, pouze organizační a rychlé, není zas tolik, nejedná se o miliardy, jedná se možná o statisíce a miliony v republice ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, rozumím, děkuji.

posluchač:
A můžeme pomoci situaci hned.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Děkuji za váš dotaz. Pane ministře, vaše odpověď.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já myslím, že otázku kvantity čištění ulic nevyřeší zákon, vyřeší schopnost obce a ochota se do toho vrhnout, jít do toho a vzít to jako svoji prioritu, a to, co můžeme udělat jako stát a ministerstvo, je podpořit například získáním prostředků tak, jako bude v rámci této výzvy, která běží a která končí 20. prosince ve výši 4,5 miliardy korun, tak je tam určitá částka ve výši zhruba 200 milionů korun určena na podporu například vozů, které jsou určeny k uklízení komunikací anebo k odstranění prašnosti na komunikacích. Pro obce a města v Moravskoslezském kraji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane náměstku Madeji, pokud jsem dobře pochopil, tak je to na obcích.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
No, já musím říct, že problém v rámci Ostravy je jiný, a to je, že na území města jsou tři vlastníci cest, je to město, je to kraj a je to stát. Bohužel každý má svůj budget a každý si čistí, jak potřebuje, ŘSD pro příští rok nám snížilo dotaci na čištění státních cest na polovinu částku, která byla letos, takže to je třeba se bavit o tom, takže za prvé je třeba sjednotit vlastníka na území města, to za prvé. Samozřejmě s příslušným budgetem. Nákup vozů čistících je samozřejmě dobrá věc, jenomže potom ten vůz má samozřejmě nějaké náklady a bude se třeba bavit o tom, kdo ty náklady, zvýšené náklady na čištění cest zaplatí. Já si dovedu představit, že by to mohly být i velké zdroje znečištění na území města.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Provoz těch čistících aut?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Ano, provoz těch čistících aut.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane Burdo, vy prosím chvilku vydržte, protože teď je 17 hodin a 31 minut, pane ministře, díky za vaši účast v tomto Speciálu Radiožurnálu, který vysíláme přímo z Ostravy a ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já moc děkuju.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A snad to stihnete na zasedání Národní ekonomické rady vlády.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Děkuju vám pěkně a omlouvám se, že je to jenom na tak krátký čas. Pěkný den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ze Speciálu Radiožurnálu, který tentokrát vysíláme z Ostravy. Tak a přímo tady v Ostravě jsou stále v tomto Speciálu Dalibor Madej, náměstek ministra, náměstek ostravského primátora, trošku jsem vás přizvedl, pane náměstku, Lukáš Ženatý, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj, Andreas Triandafilu, člen správní rady sdružení Čisté nebe a Vladimír Burda za výkonný výbor občanského sdružení Vzduch. Vy jste chtěl mluvit, pane Burdo, pravděpodobně jste chtěl mít k tomu tématu poznámku.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
No, já jsem chtěl zase vrátit tu diskusi k tématu, protože se bavíme o znečištění ovzduší v Ostravě a především je třeba dbát na to, aby se ty znečišťující látky nedostaly do ovzduší a ne čistit ulice, to není v tom, to není ten problém. Problém je v tom, že se tady dostává do ovzduší obrovské množství znečišťujících látek a problém této oblasti je, že ještě ani není zmapováno, odkud tyto látky pocházejí v přesném poměru, abychom věděli, jaký konkrétní opatření na konkrétním zdroji je třeba udělat, abychom se dostali do emisních limitů anebo pod tyto emisní limity a v takovém případě plánovat nějaký investice do průmyslu ještě s dotací evropského společenství, tak mi připadá jako privatizace státních dotací nebo evropských dotací, to je jedno, protože vlastně ještě nevíme, co je třeba udělat. A teď si představte, že se zainvestuje třeba 4 miliardy do průmyslu a zjistí se, že ta opatření nebyla účinná dostatečně, že je třeba udělat další opatření, ale ty peníze už na to nebudou, takže je potřeba skutečně nejdříve zjistit přesně zdroje, zjistit jejich poměr, kolik teda na imisní situaci se podílejí, jaké emisní stropy musí být přijaty pro území jednotlivé části Ostravy, třeba OstravyRadvanic, když budu mluvit o Radvanicích a Bartovicích, a teprve potom můžeme plánovat nějaké prostředky na to.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím, Lukáš Ženatý, zástupce ministerstva životního prostředí, vy souhlasíte s tím, co říká Vladimír Burda, že v podstatě zatím není úplně jasné, kdo je jak velkým znečišťovatelem na severu Moravy?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Tak já si myslím, že to není až tak přesné, není to přesné, jak to říká pan Burda. My jsme v situaci, kdy se tady samozřejmě 20 let modeluje kvalita ovzduší, kdy se využívají emisní data, kdy se zjišťuje, kdo jaký podíl má z jakého zdroje. Je pravdou, že zatím neexistuje projekt nebo neexistuje měření, které by řeklo na tomto místě naměřený a zachycený prach má takové a takové složení a pochází z toho a z toho zdroje, to tady ještě nikdy nikdo neudělal a ministerstvo životního prostředí chystá takový projekt, aby se explicitně prokázalo, že na konkrétní filtru, na konkrétní stanici v konkrétní den se podílel ten a ten znečišťovatel jakousi měl, to je zcela nový přístup, který tady zatím nikdo nevyzkoušel. Ale nemůžeme říct, že nevíme, jaký je podíl znečišťování, ať už teda skupin zdrojů, anebo konkrétních zdrojů. U těch konkrétních zdrojů je to složitější. A když už mám slovo, já bych možná řekl k těm Radvanicích a Bartovicím, to je speciální případ v Ostravě, protože za prvé je v přímém kontaktu s hutní výrobou tak, jak to bylo řečeno, to je jedna věc. A druhá věc, je tam taková povětrnostní situace velmi často, jak říkal pan Burda, 170 dní v roce se může stát, ne se může stát některý rok, že to je tak, někde to je jinde, já nevím, proč se tomu smějete, že si emise bez standardního rozptylu přímo řeknu to laicky lehají na ten městský obvod, a to je situace, která není typická ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, abych tomu, pane Ženatý, úplně správně rozuměl, říkáte Bartovice a Radvanice jsou jako výjimečný případ i v rámci Ostravy, to znamená, tam se prostě nedá nic dělat, tam, kdo bydlí, tak má smůlu?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
No, to tak není, samozřejmě, že to souvisí s tím, jaké ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jak to je tedy? Vy říkáte, že to je zvláštní případ.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Je to zvláštní případ. Na území města Ostravy není druhý takový, který by ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, je to blízko toho provozu.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, jaká je jaksi ta zpráva od státní správy směrem k občanům, nedá se nic příliš?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Dá se dělat. Právě jsou připravovány ty projekty, které budou uplatněny do té speciální pětadvacáté výzvy operačního programu, které ovšem zpochybňuje pan Burda, jestli je vůbec potřeba je dělat. Já si myslím, že každé opatření, které sníží znečištění produkované konkrétním zdrojem, je potřeba udělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud se nepletu, tak pan Burda říkal spíš, že není úplně jasné, který konkrétní zdroj jak velké znečištění produkuje.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Na jednotlivý případ, to už jsem vysvětlil na začátku, čili tam to tak opravdu je. Ale chtěl jsem ještě poznamenat jednu věc, a to tu, že všechna opatření, která budou financována, nebo spolufinancována z evropských zdrojů, musí mít samozřejmě kofinancování ze strany toho příjemce té dotace, to je jedna věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi procentuální zastoupení vlastních a evropských peněz,

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Pan ministr už o tom hovořil, až 90 % je možno získat z evropských peněz, ale to jsou miliardové investice, takže tam je možno, takže těch 10 %, které by se mohlo zdát málo, budou nakonec velké peníze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím. Víte, čemu úplně nerozumím a možná úplně hloupě, z jakého důvodu ekologizaci svého provozu nemůže zaplatit majitel celou?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Protože my po něm chceme z těch peněz nadstandard. My po něm chceme opatření, které nejsme schopni vynutit ze zákonu, to je ten princip.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vladimír Burda.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Já s tím samozřejmě nesouhlasím, protože už podle zákonu o integrované prevenci je jasně předepsáno, že lze vydat integrované povolení pouze pro nejlepší dostupné techniky, takže je nejdříve třeba zjistit, jaká je nejlepší dostupná technika pro výrobu jedné tuny oceli třeba, když se budeme bavit o Radvanicích a Bartovicích v ArcelorMittalu a potom je třeba se zeptat ArcelorMittalu, jestli by z těch 22 miliard, které vyvezl do Kanady, nemůže přivézt některé miliardy zpátky, aby tyhle ty investice mohl provést, protože mi připadá docela, mně připadá docela absurdní, že vlastně občané ze svých daní se mají skládat na investici někoho, kdo vyrábí a jako každý jiný podnikatel by si měl své investice hradit sám, protože já taky podnikám a musím si své náklady hradit sám a nikdo se na nic neptá, jestli na to mám, nebo nemám. A jestliže ArcelorMittal vyvezl tolik prostředků, kolik vyvezl, tak na to evidentně peníze má.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednou zpátky na Lukáše Ženatého za ministerstvo životního prostředí, abych tomu úplně správně rozuměl, vy mluvíte o jakémsi nadstandardu, ve chvíli, kdyby k tomu za pomoci státu nepřišly evropské peníze, tak není podle vašeho názoru síly, jak Arcelor přinutit k tomu, aby za velké peníze ekologizoval své provozy?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Podle stávajícího zákona o ochraně ovzduší je to tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A podle té další verze zákona o ochraně ovzduší?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Podle toho nového, tam ten rozměr toho, té možnosti přitlačit ještě více na únosnou mez samozřejmě, aby zase z důvodu zaměstnanosti, na ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na to bude ještě čas o tom mluvit.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Tak tam ty možnosti budou větší v rukou především krajského úřadu, který vykonává státní správu o ochraně ovzduší jako dominantní partner pro průmyslové podniky při stanovení podmínek provozu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dalibor Madej, náměstek ostravského primátora, vy jste 15. listopadu tohoto roku Moravskoslezskému deníku řekl tuto větu v tlaku na firmy, ať investují do své ekologizace, neustáváme. Předpokládám, že jste mluvil za město Ostrava.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak to konkrétně děláte?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Konkrétně si zveme velké firmy do města, kde s nimi diskutujeme o tom, jednak nás informujou o tom, jaké projekty chystají stran ekologizace jejich provozů a bavíme se o tom, že veřejný mínění je ne zrovna kladně nakloněno počínání některých firem a diskutujem o tom, jak dál. Samozřejmě oni zase diskutujou s náma, že musí udržet pracovní místa, takže tam někdo tady z kolegů řekl, že politici nečtou různé ty jaké limity je možné využít, nevyužít, já zas říkám, že odpovědný politik musí zvážit všechny pro, všechna pro a proti, to znamená, existuje krásné slovní spojení trvale udržitelný rozvoj, to znamená ruku v ruce to jde, že budu investovat do ekologizace provozu přitom, abych zachoval pracovní místa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, co by mě ještě, pane náměstku, zajímalo, jak přesvědčujete vy jako zástupce samosprávy města někoho třeba z Arceloru, aby ekologizoval svůj provoz? Vy na to máte nějaký nástroj vyjma toho, že to udělají kvůli vašemu osobnímu kouzlu, pardon, to není sarkasmus?

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Já popíšu jednu investici například oprášení aglomerace, když jsem nastoupil do funkce náměstka, tak jsem se jel podívat do Německa na provozu Mittalu u Hamburku a musím říct, že tam oprášení aglomerace fungovalo už X roků zpátky, v Ostravě to nebylo, no, a říkám, zvali jsme si generálního ředitele do města a opravdu jsme ho přesvědčovali o tom, že takováto investice pro firmu jednak je dobrá image, když samozřejmě investuje, a navíc nejsme někde ve východní já nevím, říkám gubernii, kde si může tady firma v centru města dělat prostě co chce, to prostě není možné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak stále ještě tady je připraven mikrofon v první řadě. Dobrý den.

posluchač:
Dobrý den nebo dobrý večer. Jindřich Petrlík, sdružení Arnika. Můj dotaz sice směřoval na pana ministra původně, ale zajímalo by mě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte tady dalšího zástupce ministerstva životního prostředí.

posluchač:
Samozřejmě. Já bych se zeptal jednak a pak pana náměstka, jestli si myslí, že odvádění pozornosti na polské zdroje pomůže řešit problém znečištění ovzduší tady na Ostravsku, to je první otázka. Další je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vydržte, budem to postupně, já toho, jak jste viděl s těma počtama, neudržím mnoho v hlavě. Ta vaše otázka, pane Petrlíku, implikuje názor, že dochází k odvádění pozornosti, že ukázkou na ..., tak to je podle vašeho názoru? Tak Lukáš Ženatý za ministerstvo životního prostředí.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Já k tomu řeknu tři věci, jednak nedomnívám se, že to je odvádění pozornosti, protože zejména při smogových situacích, a to můžeme doložit, přichází severovýchodní vítr, který přichází z Polska, takže zejména u smogových situací ten vliv Polska je zjevný. Druhá věc je diskuse s polskou stranou o jejich problémech. My máme od Poláků informace o tom, že je mnohem víc než nás a mnohem dříve než nás začaly zajímat zejména ta domácí topeniště, protože zhruba 40, 50 kilometrů od hranice žádný extra průmysl na straně polské není a má tento vliv až 80% na jejich území a není tedy pochyb o tom, že v případě exportu tohoto znečištění má vliv i na našem území. A třetí věc je diskuse o tom, za jakých podmínek jsou provozovány ty velké zdroje 100 kilometrů daleko. My jsme v letošním roce získali 24 integrovaných povolení z Polska na jejich nejvýznamnější zdroje. Já musím připomenout, že zatímco u nás text integrovaného povolení je veřejnou listinou a můžete si ho najít na internetu, tak v Polsku se dozvíte akorát seznam, kterých integrovaných povolení je k dispozici, ale ne, že byste si ho mohli přečíst, takže my jsme na základě českopolského jednání, které má tradici a které funguje, získali tato povolení, povolení jsou analyzována a někteří odborníci se nestačí divit, za jakých benevolentnějších podmínek jsou ty zdroje na polské straně provozovány, jakkoliv jsou srovnatelné s těmi našimi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zatím Lukáš Ženatý, teď pan náměstek ostravského primátora Dalibor Madej a pak Vladimír Burda.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Já musím říct, že rozhodně to není odvádění pozornosti a řeknu proč, protože místní lidé, kteří v Ostravě žijí a čas od času si zajedou do Polska, kde je inverze, tak stačí tady skutečně přejet přes hranice a zpátky se jedete do Ostravy nadýchat čerstvého vzduchu. A místní to samozřejmě ví. Takže tady kousek za hranicema to máte názorný příklad, jak to vypadalo kdysi u nás, když se topilo kaly a různými ..., a topili všichni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak Vladimír Burda ze sdružení Vzduch.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Tak samozřejmě odvádění pozornosti to je a to jednoznačně, protože my ani dneska nevíme, jakou měrou se vlastně ty polské, polští znečišťovatelé na imisní situaci u nás podílejí. Tak ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslouchejte, pane Burdo, to vypadá, že my nevíme vůbec nic.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
No, my nevíme skutečně vůbec nic skoro, protože veškeré studie, které dosud byly provedeny, ta hovoří o tom, že se podílí v Ostravě na znečišťování ovzduší minimálně 49 % v Porubě a 80 až 95 % v OstravěRadvanicích se podílí průmysl na znečištění, to znamená, jestli tady najednou přibudou zdroje z Polska, které vlastně v těch studiích máme kolem 2 % vliv na znečištění v Radvanicích a Bartovicích, lokální topeniště je 6 %, doprava je 5 %, tak nevím, proč se tady bavíme o těhle těch malichernostech, když tady nemáme vyřešeno to hlavní, což je průmysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jeden dotaz od pana Petrlíka z Arniky. Vydržte chvíli.

posluchač:
Druhý dotaz se týká toho, kdo a jakým způsobem kontroloval, že vlastně to, co bude financováno z evropských peněz prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, nemuseli ti znečišťovatelé tak jako tak udělat v rámci povinností v souvislosti s vydanými integrovanými povoleními a současně s tím souvisí i to, zda jste se dívali do dobrovolných dohod, jestli tam opravdu je víc povinností pro ty znečišťovatele nebo pro ministerstvo a jestli ty povinnosti pro znečišťovatele náhodou nejsou součástí integrovaných povolení?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane Petrlíku, díky. Mikrofon se posune tam dál do publika. Lukáš Ženatý za ministerstvo životního prostředí, to bude na vás bezesporu?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Tak především v dobrovolných dohodách je přesně napsáno, že obsah těchto dohod nesouvisí s výkonem státní správy, takže to, co jakoby nemůže být obsah dobrovolné dohody vynucován při jednotlivých konkrétních výkonech při výkonu státní správy, při stanovování podmínek integrovaných povolení, to je první věc. A druhá věc, ta otázka těch žádostí. Pan ministr říkal a je to dostupné všude, že ta výzva pětadvacátá speciálně pro ten Moravskoslezský kraj je otevřena do 20. 12. letošního roku, takže až poté přijde čas na to hodnotit jednotlivé žádosti, musím říct, že tam ne zcela jsou v tuto chvíli všechny, i když je to za týden nebo za pár dní, a pak jsou na tom mechanismy na Státním fondu životního prostředí, které především krom toho, že budou zkoumat konkrétní dopady konkrétního opatření, respektive projektu na životní prostředí, budou bezpochyby zkoumat taky to, jestli nejsou tímto krokem naplňovány závazky těch konkrétních firem v dobrovolných dohodách nebo na straně druhé závazky nebo povinnosti, které byly uloženy v integrovaném povolení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to byl Lukáš Ženatý. Andreas Triandafilu ze sdružení Čisté nebe. Víte, co by mě zajímalo, už několikrát tady bylo zmíněno, byly zmíněny dobrovolné dohody, pan ministr životního prostředí o tom mluvil, Lukáš Ženatý také, je to nástroj, který k něčemu povede?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Já se nejdříve vrátím k tomu Polsku, protože obecně já v sobě mám strašně zakořeněno, že stát, který začne ukazovat vždycky za hranice, že tam jsou problémy, které jsou jakoby přenášeny k nám a my s tím nemůžeme nic dělat, tak se toho vždycky bojím, takže navrhuji jenom ministerstvu a všem ostatním, ať nejdříve vyčistíme všechno u nás a cokoliv, co tady přijde, bude z Polska, to už potom budeme vědět, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem tento váš postoj principiální jako zároveň vylučuje, že z Polska přicházejí emise?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Ne, v žádném případě, ale to, co tady řekl pan Burda, jako analyzovat, jak velké jsou ty poměry z Polska, to se musí teďka přesně udělat. My víme, kolik tady toho vychází a jak moc nám to tady zamořuje tady ty místní a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, buďme ještě konkrétní, vy říkáte to se teď musí udělat, i Vladimír Burda o tom mluví. Tak řekněte mi přesně, komu ta výzva je směřována? Budete to dělat vy z vlastních prostředků?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
No, tak my z vlastních prostředků na to nemáme, my jsme skutečně ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, kdo to musí udělat?

Andreas TRIANDAFILU, člen správní rady obecně prospěšné společnosti Čisté nebe:
Tak je to záležitost státu a záležitost těch jeho nástrojů, které má na zkoumání zdravotní populace ministerstvo životního prostředí a tak dále, které skutečně, to je jeho náplní činnosti a s těmato nástrojeme potom může udělat ten tlak na ty znečišťovatele samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě další dotaz z publika, kdo má mikrofon.

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Pane Veselovský, můžu k ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vydržte, pane Ženatý, chvilku. Kdo má mikrofon?

posluchač:
Já mám mikrofon.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Omlouvám se, já jsem vás neviděl.

posluchač:
Já se jmenuju Petr Jančík.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

posluchač:
Jsem původně člověk, který se zabýval, asi těch 20 let, tím výzkumem podílu zdrojů znečišťování ovzduší na té situaci a vůbec výzkumem řekněme stavu a kvality ovzduší na Ostravsku a v loňském roce jsem přistoupil k hnutí, které to začalo řešit, nebo řešit ne, ale které to má ve svém štítu politicky. Já se totiž domnívám, že ten problém, většina z těch lidí, kteří tady mluvili od pana ministra, přes pana náměstka, přes pana Ženatého, přes pana Burdu, přes pana Triandafilu měli pravdu, každý měl část té své pravdy. To znamená, abych to tak srovnal trošičku z toho řekněme centrálně viděného pohledu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, pod hlavičkou koho jste zkoumal tu situaci?

posluchač:
To byla Vysoká škola báňskáTechnická univerzita v Ostravě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To mi stačí, ano.

posluchač:
Předtím to byl projekt Slezsko a nakonec ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybyste to dokázal vtělit do nějakého dotazu na jednoho tady z pánů, bylo by to skvělé.

posluchač:
Já bych to nejdřív shrnul. Takže ten podíl toho průmyslu je tady velmi významný v Ostravě, to se nedá bagetelizovat. Je mnohem významnější než kdekoliv jinde v republice a musí se tady řešit především průmysl. Další věc, vliv toho Polska opravdu je přehnaný. Řekněme těch velkých průmyslových zdrojů z Polska, pokud se říká, že je většinový nebo že je velmi významný v té oblasti, kde jsou naše průmyslové zdroje, tak ne. Jsou to jednotky procent řekněme, které tady jsou z těch velkých průmyslových zdrojů z Polska. Co se týče toho znečištění z těch lokálních topenišť, to je extrémní v Polsku, to je pravda. Je to opravdu podobné, jako to bylo u nás kdysi, ale ten dosah zase není tak daleký, takže při těch inverzních situacích je ten dosah na Bohumínsko, ale ne do centra Ostravy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Jančíku, k tomu dotazu, prosím.

posluchač:
Dobře a ten dotaz, respektive připomínka, je to politická záležitost, kdy konečně politici s otevřeným hledím s využitím nástrojů, které bezesporu mají, to není otázka, že by nebyly nástroje, ty nástroje jsou, v dnešní legislativou, kdy řeknou časový harmonogram, řekne se, o kolik se sníží emise v jednotlivých podnicích, kdy se řekne tak, aby to bylo dostatečné, tak, aby byla dosažena ta kvalita ovzduší a kdy řeknete rok, kdy bude dosažena kvalita ovzduší, to je ten dotaz, řekněte rok, kdy bude dosažena kvalita ovzduší, já vím, že to nebude za 14 dní, ale řekněte, že to bude v roce 2016 nebo v roce 2018, kdy?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, chce se mi se zeptat vás, Lukáši Ženatý, za ministerstvo životního prostředí, byť vy nejste politikem, ale přesto najde se někdo takový ve vašem resortu, kdo by řekl do roku 2020 to máme v kupě?

Lukáš ŽENATÝ, vedoucí akčního týmu ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj:
Já myslím, že tak odvážný tady nikdo není, ale já zareaguju na jednu věc, kterou říkal pan Štědroň, je tady rámcová směrnice o průmyslových emisích, což je významná, významný podnět pro změnu přístupu k jednotlivým zdrojům znečišťování, která musí být implementována nejpozději v plném rozsahu do roku 20 a ona v tuto chvíli vyvolává obrovskou změnu například zákona o integrované prevenci a o všech těch procesech, o kterých jsme se tady bavili a je to další příspěvek k tomu, který napomůže řešení celého toho problému, ale obávám se, že v tuto chvíli nikdo, ne, že nemá odvahu to říct, ale to prostě nikdo neví, kdy se to podaří.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Neví to nikdo? Vladimír Burda ze sdružení Vzduch.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
No, on to ani vědět nemůže, protože se ještě nenašel nikdo, kdo by to vůbec zkoumal, kdo by to vůbec zjišťoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem zapomněl, že my nic nevíme vlastně, ano.

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
My nic nevíme, ano, je to přesně tak, protože my skutečně nevíme to podstatné, jaká opatření na který zdroj mají být provedena, aby byly dodrženy limity, a tudíž nemůžeme ani říct, kdy tato opatření budou provedena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dalibor Madej, náměstek ostravského primátora.

Dalibor MADEJ, náměstek ostravského primátora:
Já musím říct s chladnou hlavou, že jsme tak specifické území, že jsme opravdu závislí na povětrnostních podmínkách, které tady vládnou. Jsme v pánvi, netýká se to jenom Ostravy, týká se to celého regionu, Karvinsko, Třinecko, takže to nezná hranice. Dokonce i tady za hranicemi, takže to zas není bagatelizace vlivu Polska. Opravdu to špatné ovzduší nezná hranice. Bohužel, jak nastane inverze, to znamená, přestane foukat vítr, tak se nám zvedají koncentrace prašnosti. To je neoddiskutovatelný fakt. Takže, jak tomu zabránit. Aby těch dnů, které, kdy jsou překračovány limity co nejméně, musíte investovat do všech zdrojů současně, to tvrdím pořád, bez ohledu na to, jestli to je Polsko, nebo velké zdroje, prostě se do toho musí dát neuvěřitelné peníze, které půjdou jenom na ekologizaci, de facto nemají přínos, jenom že se zlepší životní prostředí. To naráží u velkých průmyslových zdrojů samozřejmě na konkurenceschopnost, protože jestli my tady u nás v Ostravě budeme tlačit firmy velké do takových extrémů, že nakonec jim nezbude, než to zavřít a přestěhují se nám do Polska, tak ovzduší se nám tady vůbec nezmění a budeme tady mít velký sociální problém. Těch firem tady je několik a bohužel pan ministr říkal 100 let, já tvrdím, že tady je 200 let tradice průmyslu v Ostravě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane náměstku, vydržte, kdo má mikrofon prosím, povídejte. Děkuju. Potom tady do první řady.

posluchač:
Je mi 81 let, jsem rodák z Ostravy z Mariánských Hor. Pamatuju průmyslovou Ostravu. Prosím vás, když se mluví o tom životním prostředí, vozíme tady techniky, který jsou odprašování, na odstraňování toho počasí a podnebí a nezvěme tady ty, kteří tady filmují Ostravu potmě. Pamatuji průmyslovou Ostravu, tady v rozmezí 3 kilometrů byly 3 šachty, Karolína, Vítkovice byly čtyři vysoké pece, všechno, byly tady tři velké elektrárny, koksovny, to všechno je zrušený. Stojí tady dvě pece u toho ArcelorMittalu, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, já jenom, abych tomu rozuměl, voláte potom, aby bylo zavoláno víc odborníků na zlepšení ...

posluchač:
Odborníků ve spolupráci s našimi odborníky, abychom se dopracovali toho, že ne abychom měli z vysokých pecí, z plynárny divadlo, když tam nebude moct kdo chodit, nebude na to mít. My musíme taky zajistit práci pro ty lidi. A když zrušíme ten ArcelorMittal, který je schopný 600 zaměstnancům dát tak vysoké odstupné a co když on řekne já na to nemám a já to zavřu. Jako konkrétně ještě takovou otázku, my musíme nejdříve zajistit pro nás práci, sice práci takovou, aby byla chráněná všemi bezpečnostními podmínkami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Děkuju za váš dotaz. To je myslím do celé debaty důležitý moment, když to trošku přetransformuji, Vladimír Burda ze sdružení Vzduch, jak daleko či jak moc tlačit na jaksi znečišťovatele, tedy zaměstnavatele zároveň, aby se nepřekročila nějaká hranice, kdy pro ně bude snazší ten provoz tady zavřít?

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Ta otázka je o tom, za jakých podmínek vůbec ten průmysl může existovat a za jakých ne. Když se budete hlásit na závody, tak tam nepojedete s 20 let starou škodovkou, ale nejspíš tam pojedete s něčím daleko lepším. A jestliže chce podnik uspět v konkurenci s ostatními podniky v jiných lokalitách, tak bude muset svůj průmysl modernizovat natolik, aby se na ty závody mohl přihlásit, protože jinak se stane naprosto nekonkurenceschopný, a tím pádem vlastně ta nezaměstnanost tady vznikne. A to přesně pochopili i zaměstnanci ArcelorMittalu, když tlačí na své vedení, aby modernizovalo své provozy, protože bez toho ArcelorMittal skutečně zanikne. Takže to, že tlačíme co nejvíce na ArcelorMittal, aby modernizoval svůj provoz, tak tlačíme společně se zaměstnanci ArcelorMittalu právě proto, aby ta zaměstnanost tady mohla zůstat zachována.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ...

Vladimír BURDA, člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch:
Ještě pardon, ještě jsem zapomněl dodat jednu věc, ve špinavé Ostravě bude vysoká nezaměstnanost, v čisté Ostravě budou vznikat nové pracovní příležitosti a nezaměstnanost se bude snižovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik zatím Vladimír Burda. První část tohoto Speciálu Radiožurnálu z Ostravy, který celkem z logiky věci pojednává o kvalitě ovzduší a vůbec kvalitě životního prostředí na Ostravsku a v Moravskoslezském kraji je za námi. Podotýkám, že opět za měsíc bude další Speciál Radiožurnálu, který najdete i na webových stránkách Radiožurnálu a stále tento Speciál můžete sledovat například na adrese zpravy.rozhlas.cz pomocí online přenosu. U mikrofonu zatím byl Martin Veselovský. Hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.