Speciál Martina Veselovského z Jihočeského kraje

Dámy a pánové, přeji vám dobré odpoledne z vysílání dalšího speciálu Radiožurnálu. Tentokrát z Božejovic na Táborsku. A tentokrát tento speciál Radiožurnálu bude o 4 tisících tun radioaktivního materiálu, či odpadu, chceteli. Respektive o otázce, kam s ním, protože právě tolik odpadu vyprodukují jaderné elektrárny Dukovany a Temelín za dobu své životnosti. A jednou z možností, jak uložit tyto tisíce tun radioaktivního odpadu, je dát je zhruba půl kilometru pod zem, do hlubinného uložiště radioaktivního odpadu. Dokáže se na jeho umístění stát s obcemi dohodnout? A potřebuje vůbec Česko mít své hlubinné uložiště jaderného odpadu? I o odpovědích na tyto otázky bude následující speciál Radiožurnálu. Jeho hosty jsou, Dana Drábová, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dobré odpoledne.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vedle ní sedí starosta nedalekého Nadějkova, Zdeněk Černý, dobré odpoledne i vám.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě vedle sedí energetický expert sdružení Calla Eduard Sequens. Dobré odpoledne.

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A konečně Jiří Slovák, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů a také vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť. Dobré odpoledne.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Musím říct, že se také v průběhu dnešního speciálu několikrát spojíme se švédským Stockholmem, kde je jaderný fyzik František Janouch, který má už z hlediska toho, kde působí, tedy mezi Českem a Švédskem velký vhled do toho, jak tyto dvě skandinávské země nakládají s umisťováním svých jaderných zařízení, jako jsou například hlubinná uložiště nebo jaderné elektrárny. No a já dodám, že dnešní speciál byste měli mít možnost také sledovat pomocí videopřenosu na adrese zpravy.rozhlas.cz. Mám ale také informace o tom, že to spojení nemusí být úplně ideální v případě, že se nemůžete spojit s tou patřičnou webovou stránkou portálu Českého rozhlasu, tak vězte, že jakmile to technické obtíže dovolí, tak bude na ty stránky umístěn záznam celé dnešní debaty. No a krátký úvod do tématu hlubinného uložiště radioaktivního odpadu připravila kolegyně Petra Benešová.

Petra BENEŠOVÁ:
O vybudování uložiště radioaktivního odpadu se na území České republiky uvažuje už více než 20 let. Už v 90 letech navrhuje Český geologický ústav 27 lokalit k dalšímu výzkumu. Před 9 lety správa uložiště radioaktivního odpadu doporučuje 11 vhodných lokalit. Práce ale byly rozhodnutím vlády v roce 2004 pozastaveny, protože obce proti výběru hlasitě protestovaly. S výběrem lokalit s po pětileté přestávce opět pokračuje. Dnes se uvažuje o 6 lokalitách v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém kraji a na Vysočině. Uložiště, které by mělo být v hloubce 500 metrů pod povrchem Země se má zprovoznit v roce 2065.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme si to tedy srovnat. Je vytipováno celkem 6 civilních lokalit, 2 lokality ve vojenských újezdech, v dotčených obcích od roku 2004 došlo k celkem 27 referendům s celkem jednoznačným výsledkem, které říká: místní obyvatelé hlubinné uložiště jaderného, či radioaktivního odpadu nechtějí. Odmítají. Zeptám se nejdřív Jiřího Slováka, ze Správy uložiště radioaktivních odpadů. Co je ochoten váš úřad, vaše organizace udělat proto, aby se ten názor obcí změnil?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Tak jednak se snažíme především najít společnou řeč. To znamená porozumět si s dotčenými obcemi, s dotčenými obyvateli v lokalitách, abychom začali nad problémem diskutovat a otevřeli tu patovou situaci, kdy prostě nás nechtějí, respektive ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, pane Slováku, ta patová situace stále ještě trvá nebo už ne?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
... ta patová situace, dá se říct, že stále trvá, ale postupně ten proces začíná otevírat a začíná se otevírat diskuse. A to je ten první krok k tomu, aby začala se budovat důvěra mezi státem,který představuje tedy SÚRA a dotčenými obcemi, protože bez té důvěry to bohužel, nebo bohudík dál nejde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na tu otázku, co všechno je stát ochoten udělat pro to, aby se názor obcí změnil, budu ještě na ní trvat a budu vám ji pravděpodobně v příští hodině a půl pokládat, pane Slováku, znovu a znovu, až se možná tu odpověď dozvím. Ale zeptám se Zdeňka Černého, starosty blízkého Nadějkova, jestli s tím souhlasíte, patová situace podle Jiřího Slováka ze SÚRE trvá, ale začínají se vztahy řekněme oteplovat a ledy lámat. Je to tak?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
No, patová situace trvá a pro nás, bych řekl, zaplať pán bůh. Já tady, i když jsem starosta sousedního Nadějkova, mluvím za celou lokalitu, jak jsme se na tom dohodli, protože se starostou Jistebnice panem Maškem jsme na všechna jednání dosud jezdili, pouze teď zdravotní stav mu nedovoluje a úřední povinnosti tady sedět na tomto místě. Ta patová situace vznikla skutečně v roce 2004, aby se tehdy začalo dělat to, co se děje teprve teď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co se děje teprve teď?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Ustanovila se v listopadu pracovní skupina, která má najít přístup nebo nějakou komunikaci a my jsme do té pracovní skupiny vstoupili čistě jenom kvůli tomu, aby se změnil zákonný nějaký rovnoprávný přístup obcí ke všem řízením.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jednak vás poprosím, pane starosto, abyste na ten mikrofon mluvil takto seshora, děkuju pěkně. A ještě mi řekněte, vzhledem k tomu, že vysíláme teď na celonárodním kanálu Českého rozhlasu, na Radiožurnálu, tak zkuste mi několika slovy představit vůbec ten region, kterej je jednou ze 6 civilních lokalit, kde by za určitých okolností, samozřejmě velice, řekněme komplikovaných a zdlouhavě plněných, mohlo hlubinné uližiště radioaktivního odpadu být? Tak kde vlastně jsme?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Božejovice jsou na Jistebnické pahorkatině a je to takový sice chudý kraj na hranici krajů a 4 okresů, ale je to kraj krásný a oba dva mikroregiony, ve kterých Jistebnice i Nadějkov jsou, tak sází na rekreační využití, na zotavování a na třeba zdravou výživu biologicky hodnotných potravin, čili na takové to měkké využití, které právě toto nás nejvíc ohrožuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jestli tomu ale, pane starosto Černý, správně rozumím, tak když sám říkáte, že jste chudý kraj, tak investici by takový chudý kraj asi užil?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
No, my o těch investicích jsme nikdy nemluvili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pojďme o nich mluvit.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
No, my je považujeme buďto za pohřebné nebo za úplatky, protože i tomu se říká kompenzace, tak skutečně to je, až když ta obec skutečně tím uložištěm by byla ohrožena nebo jaderným zařízením.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ve chvíli, je to, tuším, 14 dní, může veřejnost i na Radiožurnálu slyšet Martina Kocourka, ministra průmyslu a obchodu, jak říká, můžeme uvažovat o kompenzacích někde v rozmezí 510 milionů už ve chvíli, kdy by obec jaksi kývla na závazný geologický průzkum a tak dále. To je ještě stále pohřebné či úplatek?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
My to tak bereme a myslím, že mluvím skutečně za všechny samosprávy, občanská sdružení a nejenom u nás na této lokalitě, ale pokud vím, tak za většinu ostatních lokalit také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak na telefonní lince máme jaderného fyzika Františka Janoucha ze švédského Stockholmu. Pane profesore, dobré odpoledne vám přeji.

František JANOUCH, jaderný fyzik:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste teď slyšel to, co říkal starosta Nadějkova Zdeněk Černý, jakým způsobem berou to, čemu státní správa říká kompenzace, pan starosta tomu říká pohřebné, nebo úplatek. Jak to je ve Švédsku? Jak berou tamní samosprávy to, když státní správa, či stát nabídne nějakou kompenzaci, finanční například za to, že v blízkosti bude stát nějaké jaderné zařízení?

František JANOUCH, jaderný fyzik:
No, já bych chtěl říct, že Švédsko spolu s Finskem jsou nejdál v té otázce propracovaného ukládání radioaktivního odpadu. A dělá se to tady už 26 let a je vybudováno vzorové uložiště v Oskarshamnu, 600 metrů pod zemí, kde jsou studovány všechny ty a musím říct, že tam jezdí mnoho starostů nebo tak, aby se přesvědčili, jak to vypadá a jak to bude fungovat. Musím tedy říci, že ta organizace ve Švédsku, která se stará o radioaktivní odpad z jaderných elektráren je jednou z nejbohatších organizací ve Švédsku, protože z každé kilowatthodiny vyrobené v jaderných elektráren se dává nějaká malá část, je to řádově jednoho halíře švédského do tohoto státního fondu, který se nemůže používat na nic jiného než na zacházení s radioaktivním odpadem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane profesore, já tomu rozumím, jenom, prosím, řekněte mi ...

František JANOUCH, jaderný fyzik:
... je to jeden z nejbohatších fondů, které ve Švédsku jsou a že otázka toho umístění není ve Švédsku žádný problém. Myslím, že byly vytipovány už asi 2 lokality a celkem lidé o to mají zájem. Já si myslím, že to, co tady jsem slyšel ze strany pana starosty a připadal jsem si tak trošku jako v předminulém století, když se nechtěly budovat železnice, nebo když se nechtěly budovat některé prostě další moderních technická zařízení, že jde o skutečnou neznalost, protože uložení na hloubku kolem 600 metrů odpadu radioaktivního z jaderných elektráren, řádně prostě opatřeného, buď v měděných pouzdrech nebo ještě v betonových ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane profesore, dostaneme se k těm, řekněme technickým specifikacím i bezpečnosti samotného zařízení se ještě dostaneme. Díky za tím za ten vhled do vztahu mezi obyvateli a státní správou. Jiří Slovák, ze Správy uložiště radioaktivních odpadů. Vy nejste úplně bohatá organizace, pokud se nepletu?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Tak nejsme bohatá organizace, jaderný účet a na jaderném účtu je 14,5 miliardy korun. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, druhá zpráva tady teď ústy, druhá strana ústy Zdeňka Černého, starosty Nadějkova říká, že případné peníze by považovali a považují stále za pohřebné nebo úplatek. Je to dobré východisko pro jednání? Nebo vůbec máte jaksi ve svém instrumentáři nabídku peněz obcím, které byly vytipovány, coby případné lokality pro hlubinné uložiště?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Tak to jsou dvě otázky. První, jestli je to správné. V podstatě každý investor, standardní investor, který přijde do obce, do měst a chce postavit bioplynku, chce postavit elektrárnu fotovoltaickou, tak má tu možnost nabídnou nějaký profit dotčené obci a dělá. Tu SURAL tuto možnost doposud nemá, byť před 14 dny vláda schválila návrh atomového zákona, nebo novelu atomového zákona, která to umožní. Já věřím, že se to podaří projednat a že tedy SURAL se dostane na stejnou úroveň jako každý jiný investor v této republice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vedle sedí Eduard Sequens ze sdružení Calla. Řekněte mi váš názor, pane Sequenci na to, proč je takový rozdíl, řekněme, mezi těmi dvěma skandinávskými zeměmi a například Božejovicemi či další z těch 5 civilních lokalit v Česku?

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Tak je to určitě dlouhodobý vývoj té společnosti ve Skandinávii, kde taková ta důvěra ve státní orgány a mezi veřejností a státem, ta je dlouhodobě budovaná, to tady dlouho nebylo. Zaznělo to i od pana starosty, že je to až v poslední chvíli, v posledních měsících, kdy se dělá konečně nějaký krok směrem k navázání takové společné spolupráce a debaty, kdy to tady to bylo řešený x ministrama průmyslu, který zasedli za tu dobu, co se hledá uložiště. Říkali, je to zájem státu, je to veřejný zájem, my to musíme prosadit a obce prostě musí sklapnout své podpadky prostě, stát to potřebuje, stát potřebuje jadernou energetiku, někde složit odpady a ty obce holt musí přijmout maximálně nějaké kompenzace. A to je i ten problém těch kompenzací, jak to vnímají ty obce, nebo většina obcí a v těch vytipovaných lokalitách, žije tam jenom to b, ty kompenzace, jsou potřebné, ale celá ta debata je zatím jenom na důvěře ve stávající vedení SURAL, které může být za 10 let úplně jiné a může mít úplně jiný přístup. Těm obcím chybí nějaké legislativní zakotvení jejich práv. A pokud tady mluvil pan Janouch o Švédsku, tak právě tam byly jedna z těch lokalit, byly asi tři, v posledním desetiletí a jedna z nich před několika lety, nechceme to tady a stát to respektoval. Oni to mají takto garantované. A jsou tam poslední 2 lokality a ve Forsmarku se tedy připravuje to uložiště.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jiří Slovák ze SURAL zvedal ruku, tak předpokládám, že ...

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Já jsem to chtěl doplnit. Ten rozdíl mezi Českem a Švédskem je také v tom, že my máme lokality, na těch lokalitách máme v tomto případě zde tři obce, v jiných případech 6 obcí. Kdežto ve Švédsku, ve Finsku je to jedna obec. Potom tedy to právo veta je uplatňováno podstatně snáz, protože nemůže dojít k situaci, kdy prostě jedna obec chce uplatit právo veta v jedné věci takto a v druhé věci jinak. Kdežto v našem případě je to otázka, jak by mohlo být uplatňováno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K právu veta se také ještě dostaneme. Zeptám se vás, paní ředitelko Drábová, František Janouch říkal, že považuje to, co říkal Zdeněk Černý za neznalost. Souhlasila byste s tím, že jsou starostové, protože vy se v tom tématu pohybujete už několik let jako šéfka státního dozoru, tak souhlasíte s tím pohledem, že starostové minimálně těch 27 obcí trpí nedostatkem informací ohledně bezpečnosti jaderné v Česku a vůbec problematiky uložiště?

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Nemohu úplně posoudit, jak to vnímají starostové a koneckonců i obyvatelé těch obcí. Na druhou stranu, každý, kdo chce se dozvědět, tak tyhle možnosti má v dnešní době velmi široké. Upozornila bych třeba na v poslední době se stále zlepšující webovou stránku Správy uložišť radioaktivních odpadů,kde všechny informace pro ty, kteří chtějí vědět, chtějí zkoumat, chtějí se ptát, jsou a samozřejmě, že co se týká otázek souvisejících s bezpečností, tak je k dispozici i náš úřad. Řadu dotazů jsme zodpověděli, řadu dotazů doufám, ještě dostaneme, takže nemyslím si, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná i dneska, pan ředitelko.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Já doufám. Nemyslím si, že kdokoliv v tomhle státě by musel nutně trpět neinformovaností. Ale ona je někdy otázka, toho, jaká je realita a jaké je vnímání. A častokrát, zejména u těch rizikových technologií, vnímání toho rizika je od reality poměrně dost daleko. A bohužel ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, hlubinné uložiště je riziková technologie, jaksi ta technologie na nich použitá?

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Jako spousta jiných technologií a jako prakticky všechno, co v životě děláme, s sebou nese i tato investice nějaká rizika. To tak je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pan starosta Nadějkova Zdeněk Černý. Pane starosto, řekněte mi, ve stručnosti, co vlastně v tuto chvíli, a mluvíte tady za obce, které mohou být dotčeny hlubinným uložištěm radioaktivního odpadu, co teď chcete po státu?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
To, co chceme celou tu dobu, změnu legislativy. Jediné co teď je změna legislativy podána, tak novela atomového zákona zase s kompenzacemi. Od začátku chceme buďto právo veta nebo posílení postavení obcí a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy ...

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
... pracovní skupiny v listopadu vlastně došlo mezi tím od první do druhé schůze k podání novely, která teď je na cestě do sněmovny, ale žádné zesílení práva obcí tam není. Takže zase nemůžeme věřit tomu, že to někdy bude. Zatím se jedná jenom o kompenzacích. Já už nebudu používat ta ošklivá slova ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale to je na vás, pane starosto. Dobře. Vy chcete buď posílení postavení obcí, to znamená, to je například při projednávání územního plánování a nebo právo veta, aby jakákoliv z těch dotčených obcí měla možnost říct, ne, prostě v našem katastru uložiště nebude. Rozumím tomu správně?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Ano, samozřejmě a to se jedná teda o těch 6 lokalit, ale třeba v tomto postavení budou jiná místa, jindy. To už je na příští dobu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď se tedy čistě pracovně bavíme o hlubinném uložišti radioaktivního odpadu. Vy jednáte jen se Správou uložišť, s panem Slovákem, s jeho šéfem a tak dále, nebo jednáte i s poslanci? Protože při vší úctě k SURALu oni nejsou zákonodárci, oni nemění zákony, nepřipravují novely zákonů.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
My jsme několikrát oslovovali poslance a senátory a většinou ten zájem pomoct nám, moc velký není. V Senátu jakási podpora byla, ale prošlo to jenom výborem pro životní prostředí a regionální rozvoj, ale potom už třeba ostatními výbory to neprošlo a vlastně se to ani neschvalovalo, ta novela, která tam byla před 3 lety.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A rozumím tomu správně, že pokud nebude splněna jedna z těch dvou podmínek, to znamená buď jaksi posílení postavení obcí, například v tom územním plánování a nebo právo veta, jaksi například v atomovém zákoně, tak se prostě vůbec není možno bavit o tom, že byste nějakým způsobem spolupracovali na geologickém průzkumu a dále na vyhledávání lokality pro hlubinné uložiště, pane starosto?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Ta chuť spolupracovat skutečně není a my jsme se na tom i loni v Jistebnici dohodli. To nebyly jenom ty tři dotčené obce, to bylo víc obcí okolních a myslím si, že skutečně, pokud nedojde k posílení těch samospráv a tady samosprávy samozřejmě a občanská sdružení vystupují společně, tak my nebudeme asi ochotni nějaké průzkumy zatím povolovat. I když samozřejmě toto je pouze jenom slib vládní a když SURAL nedosáhne toho slibu spolupráce, tak může potom jednat silově. Ale my jsme vázáni jako, já zástupce samosprávy a na konec i tady v Jistebnici proběhla referenda, tak jsme vázáni. Takže i kdybych já osobně měl nějaký opačný názor, tak stejně musím dodržovat ta referenda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrá, pane Slováku, budete jednat silově?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
V žádném případě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se vrátíme zpátky o nějakých 78 let, tak to se dá nazvat za silový postup tehdy ten předběžný průzkum lokalit.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Předběžný výzkum. Pokud bychom se podívali na to z pohledu geologického zákona, tak ten průzkum v podstatě byl úplně stejný jako pro jiné účely. A standardně jsou pro jiné účely průzkumy povolovány. To je sběr informací, aby investor věděl, ano mám zájem o tuhle tu lokalitu, protože mi vyhovuje proto, protože tam třeba můžu těžit kámen.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Ptám se teď na to, jestli ten geologický výzkum byste prováděli i proti vůli obce?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Tehdy jsme informovali obce, proti vůli to nebylo, bylo to proti vůli následně tedy až v průběhu toho průzkumu se tedy, když to promítnu do těch konkrétních referend, zvedl odpor proti našim úvahám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, teď se bavme o budoucí, když řeknu ...

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Budoucnost probírali jsme to minulý týden na pracovní skupině. Budoucnost je taková, že SURAL deklaruje, že bez souhlasu obcí se zapojení do procesu výběru lokality, zní to divně, ale znamená to, že se budou účastnit jestli přímo zastupitelé nebo prostřednictvím expertů, toho procesu výběru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě, pardon, ještě pro mě pro úplného laika. SURAL potřebuje mít kvalitní geologický průzkum té oblasti. To znamená vrty, zjištění vše od podloží pod danými lokalitami. Když obec, jako je například Nadějkov Zdeňka Černého řekne, my ten průzkum, my ten výzkum nechceme,tak vy řeknete co?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
My řekneme, půjdeme na jinou lokalitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, to jsem chtěl vědět. Ještě jednou do švédského Stockholmu za Františkem Janouchem. Pane profesore, jak to ve Švédsku s právem veta, ať už v nějakém územním řízení, nebo dané zákonem, co se týče přímo výběru lokality, například pro úložiště radioaktivního odpadu?

František JANOUCH, jaderný fyzik:
Já neznám teda přesně celé zákonodárství, ale v případě radioaktivních úložišť existuje právo veta. To znamená, těch vytipovaných lokalit, a to už tady zaznělo, jedna řekla ne a s tím pádem šla ze hry. Ale já bych chtěl znovu zdůraznit jednu věc, když je ten model, který je vystavěn v Oskarshamnu, to úložiště, který je skutečně fungující, je to laboratoř 600 metrů tam se jezdí náklaďáky 600 metrů pod zem a zkoumají se tam už 26 let ty různé způsoby ukládání, tak v tomto modelovém zařízení přijížděly stovky starostů a stovky zástupců občanů a mohly se přesvědčit, co to znamená a jak to vypadá ve skutečnosti. Ale já podtrhuju ještě jednou, a tady se musím bohužel říci, a já jsem se dostal do diskusí počátkem let 90.s ministrem Dlouhým o tom, že je potřeba ukládat z každé vyrobené kilowatthodiny v jaderných elektrárnách několik halířů do toho státního fondu, který se může používat jenom na to, a tenkrát tam byly prostě teorie, nevím, jak to nakonec dopadlo, že to bude ukládáno u výrobce a tak dále. Tenhle ten fond je nejbohatším fondem vůbec ve Švédsku a dokonce musel před 10 lety snížit ten odvod, protože by jinak měli tolik peněz, že by nevěděli, co s nima dělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je zajímavá představa, pane profesore, děkuji.

František JANOUCH, jaderný fyzik:
Na uložení toho odpadu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Děkuju, dlužno k tomu podotknout, že Česká republika má takzvaný jaderný účet. Už jsme tady o něm s panem Slovákem mluvili. Eduard Sequens ze sdružení Calla. Vy jste v podstatě po celou dobu od toho vyhlášení moratoria někdy v roce 2004 účasten toho dění. Ohledně hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Tak, když tady slyšíte názor Jiřího Slováka, názor samospráv a vy je velice dobře znáte, tak proč je vlastně ta pracovní skupina, k čemu byla učiněna, kam by tedy by měla směřovat ve chvíli, kdy tady zástupce státu říká, ve chvíli, kdy obce řeknou, že nechtějí ani ten geologický výzkum, tak prostě nebude?

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Já řeknu, proč v ní my, ne kam by měla směřovat, protože ona je poradním orgánem SUREL a má nad ní záštitu ministerstvo průmyslu a obchodu a tak trošku ji může /nesrozumitelné/ a jeho zástupce nad tím trošku podivoval na minulé skupině. My si myslíme, že opravdu musí posoudit celý proces vyhledávání úložiště, od teď nemusí se vracet do minula, ale od teď dál až k umístění stavby. Potom už je to vlastně de facto proces, kterej vede, je už ta lokalita vlastně jednoznačná a musí říci, kde v jaké fázi mají obce jaká práva a zda jsou dostatečná. V té skupině mají zástupci obcí po dvou z každé lokality. Takže jsou tam dostatečně zastoupeni, takže ty názory jsou tam pestré a hlavně zahrnují veškeré to území republiky po těch lokalitách a musíme si říci, pokud vytipujeme v těch fázích, kde je vhodné dát posílit práva obcí, tak potom to SURO a stát to udělal. Jinak se nepohneme dál. To tady zatím právě není není úplně jistota. Možná pan Slovák nám to řekne, jestli ano, že to posunou, že dejme tomu hypoteticky, naše pracovní skupina doporučí dát nepřekročitelné právo obcí, rozhodnout se o průzkumu nebo o místní úložiště v nějaké fázi, tak že to bude dáno do zákona. Protože to nemůže být u nás čistě jenom na té důvěře, že dnešní vedení SURO a já mu věřím, to slíbí, ale opravdu to může být za 5 let, už možná i dřív úplně jinak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, když už jsme u toho, pane Sequensi, tak dobře víte, že stačí jedny volby,všechno je jinak i v Poslanecké sněmovně. Takže i přesto považujete novelu zákona za o něco, řekněme, jistější?

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Určitě. Ty zákony jsou tady ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Novela zákona o veřejných zakázkách tam proběhly dvě zásadní novely jenom v průběhu jednoho roku.

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Ano, ale dává to takovou trochu, ten základ je jistější, přes zákon než jen přes slib státního úřadu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy jinými slovy nevěříte ani těm stávajícím zákonodárcům ani té stávající státní správě, že dodrží slib?

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Já tady prostě nevidím to zakotvení obcí a veřejnosti u jaderných zařízení. Lepším, jak by si to zasluhovalo. Takže já jim v současné době v SURAL věřím, že nepřekročí to, co slibují, že nepůjdou do průzkumů i proti zájmům rozhodnutí obcí a obecních zastupitelstev, ale ta garance přece není, je to jenom na slibu konkrétních lidí. Není to na slibu jakoby legislativním nebo úředním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu a tak ještě jedna otázka na starostu Zdeňka Černého z Nadějkova. Rozumím tomu správně, že kdyby se například do atomového zákona vtělila věta či paragraf, kde je jasně dáno právo veta těch dotčených obcí, teď už neřešme, jak by byly specifikovány dotčené obce, nebo nebyly, tak v tu chvíli se pro vás otevírá cesta k čemu? Byli byste schopni například se Správou úložiště radioaktivních odpadů začít debatovat o tom, za jakých okolností výzkum, za jakých okolností případně samotné úložiště?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Kdyby tam to právo veta bylo, tak ho okamžitě využijeme. My bohužel máme tolikaleté špatné zkušenosti, že jakýmkoliv slibům nebudeme věřit. Ono se nám říká, nerozumíte tomu, je to minulé století, ale my tomu nemusíme rozumět. Buďto tady něco chceme a nebo to nechceme. Jestli to bude bezpečné, nebo ne, to už je věc technická. Samozřejmě se zaručuje, že to bezpečné všechno bude. Jenže je to záležitost na sta tisíce let. Takže my děláme to, k čemu nás opravňuje zákon o obcích a my jsme zástupci samosprávy, takže třeba i si budeme říkat o sobě, nebo to budeme říkat na veřejnosti, my jsme venkovští prosťáčci, ale prostě my to tady nechceme, máme jiné záměry s tímto krajem, nechceme být poblíž jaderného zařízení, ale jak jsem již před tím říkal, tak tato legislativní změna se nemusí týkat potom těch lokalit, které teď jsou, ale budou další v jednání. Protože už teď vidíte, rozšiřuje se, bude se rozšiřovat Temelín, spadne do toho třeba, těch lokalit bude víc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tady v Božejovicích byla podepsána před časem takzvaná Božejovická výzva. Mluvíte, pane starosto Černý, v tuto chvíli minimálně za ty obce, které podepsaly Božejovickou výzvu?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Určitě mluvím za obce z jižních Čech, to si myslím, že mohu prohlásit a v té době, kdy ta Božejovická výzva tady vznikla, bylo to před 2 lety, tak v té době to bylo skutečně za všechny lokality, možná, že ten přístup se trošku někde posunul nebo změnil, ale ty, co jsou podepsáni pod Božejovickou výzvou, a to jsou prakticky tady v tom sále seděli všichni ze všech 6 lokalit, tak ten přístup byl stejný. To by nepodepisovali tu výzvu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Velice krátce. Dokážete odhadnout teď, kdybyste ten zákonný nástroj dostali, to znamená, kdyby byl v atomovým zákoně paragraf o tom právu veta obcí, tak ho prostě všech těch dotčených 27 obcí využije?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
To nevím, jestli těch 27, ale tam,kde byla referenda, tak je povinnost, protože referendum je pro tu obec zákon, tak je povinnost to využít. A protože všude, aspoň tady v naší oblasti to bylo okolo 9699 %, tak vůbec není o čem uvažovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dana Drábová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. To, co pánové oba popsali na začátku jako patová situace, byť pan Slovák ze SÚREA byl o něco optimističtější v tom lámání ledu, tak to vypadá, že to tak opravdu je. Máte nějaký názor na to, jak tuto patovou situaci prolomit? A jinak, je potřeba ji vůbec prolamovat?

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No, on na to zase tak velký spěch není. Podívejme se na ten harmonogram, kdy předpokládá stát, že bude třeba to úložiště spouštět, uvádět do provozu a posléze používat. Na druhou stranu už z toho, jak se ta situace vyvíjí, si můžeme říci, že zase tolik času není, protože ta vyjednávání budou opravdu dlouhá, budou náročná, bylo tomu tak i v těch zemích, jako je Finsko, jako je Švédsko, momentálně jako je Belgie a Francie. Protože dneska zejména v Evropě umístění jakékoliv větší stavby, která zejména v období svých příprav a výstavby zasahuje do života lidí, a to zase i to úložiště by zasahovalo do života té lokality, je záležitost, která se musí velmi pečlivě připravovat a ta vyjednávání jsou náročná a musí se jim věnovat ten čas a trpělivost. Já si nemyslím, že ta situace bude odblokována rychle a jestli mohu jenom malinkou poznámku k tomu právu veta v atomovém zákonu. Ono to vypadá docela hezky, ale je to nepraktické, protože je to pozdě. Řízení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, nebo co to v té době bude, ten garant státu za jadernou bezpečnost, protože se bavíme o několika desítkách let, než k takovému řízení dojde, to je řízení, ke kterému dochází až ve chvíli, kdy prakticky rozhodnuto, kdy je ta lokalita vybrána, vybrána jako vyhovující a úřad do toho vstupuje v rámci žádosti o umístění jaderného zařízení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vy paní ředitelko, ale operujete s tím, že ta novela nebo případný paragraf v tom daném zákoně by jaksi to veto tam vsouval až takto v pozdní fázi?

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Ano, skutečně ano, protože i kdyby tam teď to veto bylo, tak pan starosta Černý nemá jak ho uplatnit, protože nepoběží žádné takové řízení, kde by ho mohl uplatnit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O slovo se hlásil Eduard Sequens ze sdružení Calla.

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Paní předsedkyně má pravdu, že v době rozhodování o umístění úložiště už je v podstatě pozdě, pak už je jasné, že to bude na dané konkrétní lokalitě. Ale to, co bylo už v parlamentu a neprošlo to závěrečných schvalováním, on ten atomový zákon je trochu širší a dává i pravomoce a uzpůsobení činnosti pro Správu úložiště radioaktivních odpadů, to, co může dělat a nemůže a tam byl ten návrh, že bez souhlasu obcí není možné provádět průzkumné práce pro úložiště. Pro SÚRAO. Takže už vlastně to veto,když ho chceme tahle používat, bylo vsunuto do mnohem dřívějších fází. Bylo tam v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže poslední otázka před tím, než půjdeme do publika na dotazy našich posluchačů a místních obyvatel. Pane starosto, kdyby se to veto týkalo už toho geologického výzkumu, který by byl bezesporu vůbec před tím, než by se rozhodovala ta jaksi první a záložní lokalita, tak kdyby se to veto týkalo už tohoto, tak i tak byste to vetovali?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
No, my chceme vstupovat do toho procesu ve všech fázích. To znamená, už těch přípravných a začátečních a ne až, když už je pozdě. Takže ať se tomu bude říkat veto nebo jakkoliv jinak, tak to postavení chceme mít silnější a o to usilujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pracovně tomu říkáme veto.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, připomínám, že posloucháte speciál Radiožurnálu, druhý v pořadí, posloucháte speciál z Božejovic na Táborsku, kde hlavním tématem je otázka umístění a vůbec toho, a k tomu se ještě dostaneme, jestli Česká republika potřebuje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Mými hosty v tomto speciálu jsou ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, Zdeněk Černý, starosta Nadějkova, blízké obce. Eduard Sequens, energetický expert sdružení Calla a konečně Jiří Slovák,zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu. Tak, máme tady, řekněme, běžné instrumenty k tomu, aby posluchači Radiožurnálu i posluchači okruhu Českého rozhlasu České Budějovice mohli položit dotazy. Samozřejmě i místní, kteří přišli sem do místní hospody v Božejovicích, protože jsme tady právě v divadelním sále místní hospody. Já držím v ruce svazeček papírů, na kterých jsou napsány dotazy i ty, které došly skrze mailové adresy, či facebookový profil pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Pojďme k prvnímu dotazu. Jak se o něj podělíte tady 4 panelisté, to bude na vás. Roman Kratochvíl se ptá, jaký bude mít úložiště, asi by tam měl mít kondicionál, jaký by mělo úložiště dopad na občany Božejovic a okolí? Jiří Slovák ze SÚRA.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Výstavba nebo příprava by znamenala, že tady budou probíhat nějaké povrchové geologické práce a budou tady probíhat nějaké vrty. Bavíme se o ploše asi 25 kilometrů čtverečních. Předpokládáme v první fázi, to znamená do roku 2015 23 pětisetmetrové vrty, jeden vrt hluboký 400 metrů, jeden vrt trvá asi 4 měsíce, je to vrtná souprava na náklaďáku někde v terénu. Dopad to samozřejmě nějaký má, ale v podstatě si myslím, že je to, z mého pohledu, protože jsem původem geolog, z mého pohledu je to minimální dopad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je výzkum, potom samotná stavba?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Potom samotná stavba, tak ta stavba bude probíhat v několika fázích. Nejdřív ten geologický průzkum přejde do fáze podzemního průzkumu a to už tedy na té vybrané lokalitě, to už se nebude týkat, pokud samozřejmě bude vybraná lokalita Božejovická ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Roman Kratochvíl operuje s variantou, že by úložiště bylo tady v Božejovicích nebo u Božejovic.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Ano, tak při průzkumu, tak ten geologický průzkum bude následně proveden pod zemí, to znamená na místě budoucího areálu, který v té první fázi bude definitivně vytipován, tak vznikne nějaká štola, která se obrazně řečeno zakousne do toho podzemí a dosáhne dejme tomu do hloubky 200, 250, 300 metrů a tam se ta štola zastaví a udělají se podrobné geologické průzkumy v tom podzemí. Ta štola znamená areál přibližně tak velký, jak půlka toho zemědělského areálu, který je tady při příjezdu do Božejovic na pravé straně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pro ostatní posluchače, představte si zemědělský areál normální velikosti.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
V podstatě měřil jsem ho, má 5 hektarů, to znamená bylo by to tak asi 2,5 hektaru, dejme tomu. A následně ta výstavba ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chci vás, pane Slováku, dohnat až k tomu, abyste mi řekl, jak to bude vypadat celé, například, kolik nákladních automobilů bude jezdit po okolí a tak dále.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Protože ta štola se razí jako jedna, tak to znamená, dejme tomu kolem 10, 12 nákladních automobilů, které budou odvážet kámen denně, za 24 hodin. Samozřejmě pouze v pracovní době, protože to se nedělá o sobotách o nedělích, není nutné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A znovu moje otázka, samotná stavba?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Samotná stavba potom znamená rozšíření tohoto areálu do přibližně 20 hektarů, pokud by to byl prostě areál tak, jak ho plánujeme, přičemž větší část toho areálu je oplocení, příjezdové vlečky, protože areál předpokládáme navázat na železniční síť. V tom případě té výstavby, tak už by tady bylo přibližně kolem 50 pracovníků, možná i víc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolik aut denně?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Pořád ta výstavba bude o těch stejných autech, protože to prostě víc technicky nejde zvládnout. V jedné fázi, kdy bude vybudovaná nějaká větší komora v podzemí, tak těch nákladních aut může být víc. Ale když jsme to tak nějak kalkulovali, určitě to nebude víc než takových 30, 40 denně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, rozumím. Pokud máte, já jsem zapomněl říct, že samozřejmě s můžete ptát i vy z publika, kolegyně tady s mikrofonem, tak, kdokoliv z vás má dotaz, tak sem s ním. Bude to, myslím ještě o něco lepší, než,když já je budu číst, co kdybych to celé špatně pochopil. Tak, Zdeněk Novák se ptá, proč na úložiště jaderného odpadu nejsou využity vytěžené doly? Dana Drábová.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Já si dovolím tady, i když nejsem úplně geologický expert, dovolím si pokus o odpověď. Zarudnění nebo zauhlení, to znamená to, co nás zajímá v dolech, vždycky vzniká na zlomech a zlom, to znamená nestabilita geologické formace je základní vylučující kritérium pro umístění úložiště. My prostě hledáte velkou v našem případě žulovou kostku, ve které žádný takový zlom není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, paní ředitelko, ale co důl v Jáchymově, kde jsou skladovány kontejnery s radioaktivním odpadem?

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Bratrství v Jáchymově se vyznačuje tím, že je v něm skladován pouze odpad, který se stává z přírodních radionuklidů, to znamená zejména radioterepeutických zářičů s rádiem 226 a také odpad, který pochází přímo z uranových dolů, takže tam není nejmenší důvod to, co z přírody pochází, zase do ní nevrátit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě nějaký protinázor? Eduard Sequenes? Ne. Znovu opakuji, ano, Jiří Slovák.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Trošičku jenom doplnění k té geologii, respektive k tomu dolu. Tou důlní činností dojde navíc v každém případě, dá se říci, že v 99 % k významnému poručení okolí a tím pádem vzniku dalších sekundárních puklin, jakoby které potom komplikují tu homogenitu a tedy komplikují potom případnou bezpečnost toho úložiště. Proto v dolech to nelze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A Božejovice jsou na žulové kostce?

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Božejovice jsou na krásné žulové kostce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Panu Slovákovi se ...Takto, vaše božejovická žulová kostka líbí.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Ne, ne, jenom k tomu, k té kostce, tak když se podíváme skutečně na tu rovinu, tak ta je garantem toho, že to podzemí, protože je tu skutečně všude žula, že to podzemí bude kvalitní. Když se podíváte dál k Jistebnici, k Nadějkovu, jsou tam hluboká údolí, tam jsou právě ty zlomy, tam ta kostka končí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak dotaz tady z publika z první řady. Prosím, představte se.

Jiří POPELKA:
Dobrý večer. Popelka Jiří. Já jsem se chtěl zeptat paní Drábové a pana Slováka, protože od pana Slováka jsme dostali informaci, že zde pod námi je ložisko /nesrozumitelné/ které, řeknu, za 100 let, když dojde uran, může být potenciální zdroj jaderných elektráren, jestli je to pravda a jestli je rozumné ukládat jaderný odpad do potencionálního zdroje energie v budoucnu?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan Popelka je, abych to dořekl, je místní starosta tady v Božejovicích. Ne? To se pletu, to jsem si vás zařadil úplně někam jinam pane Popelko, se omlouvám. Tak, Jiří Slovák ze SÚREO. První právo na odpověď.

Jiří SLOVÁK, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinných úložišť:
Tak první věc bych řekl, že jste od mě slyšet, že surovina thoria, faktem je, že tyto žulové masivy se vyznačují vyšším obsahem thoria, vyšším obsahem radioaktivního draslíku určitě a tím pádem i vyšší obsahy uranu a tedy dalších radioaktivních prvků přírodních. Ty obsahy jsou všem takové, že nejsou ekonomicky využitelné a určitě nebudou ekonomicky využitelné v budoucích stovkách let určitě. Protože existují ložiska thoria, jako potencionálního dalšího po uranu, využitelného prvku pro jaderné elektrárny, nikoliv ty stávající samozřejmě pro jiné, abych, ta ložiska jsou známá, jsou ve světě a jsou to koncentrace nesrovnatelně vyšší než jsou ty koncentrace tady takhle pod námi, takže nepředpokládám, že ty vyšší koncentrace jsou samozřejmě ekonomicky zajímavější, lépe těžitelnější, to thorium lépe získatelnější a tak dále, že by někdy se takového masivy, jako je ten váš, nebo jako je třeba v okolí Třebíče nebo která ta naše lokalita ještě dejme tomu kolem Maňovic, Pačejov a tam, že by se tyto masivy využívaly pro tento účel. Určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Další dotaz z publika, prosím.

LOUDA:
Dobrý večer. Já se jmenuju Louda a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete klidně víc zblízka.

LOUDA:
A takový skromný dotaz. Co to ta radioaktivní odpad z těch elektráren vlastně je. Není to surovina, která by se nechala nadále zpracovat, do budoucna? Protože za 65 let bude nějakej technickej pokrok, předpokládám teda a to znamená, že určitě jako technologie budou takový, že se to bude moct nechat zpracovat dál. Jsou to než vyhořelé články, nebo jsou to nějaké materiály, které už nelze dál zpracovat nebo takhle?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jenom, rozumím tomu správně, pane Loudo, že se ptáte jinými slovy na to, nestálo by zato to schovat těch 65 roků?

LOUDA:
No ono se to bude schovávat, protože ty elektrárny to produkujou teďka, jsou nějaký úložiště jako prozatímní a pak teprve se to uloží, ale tohle to mě zajímá. A potom ještě bych rád věděl, jakej asi horizont tý výstavby toho zařízení. To znamená za 65 let se to uvede do provozu a začne se to stavět teda já nevím za 50 let, nebo za 55 a takhle, jo. To zatím to stačí takhle.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, abych tomu rozuměl, pane Loudo, ptáte se na horizont toho, kdy bude uvedeno do provozu zařízení, které bude umět zpracovat vyhořelé palivo, nebo na ...

LOUDA:
Ty zařízení už určitě ve světě existujou, kde se to zpracovává jako.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak se zeptáme. Děkuju pěkně. Dana Drábová.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Tak máte velký kus pravdy, protože představímeli si tunu vyhořelého paliva ze současných jaderných elektráren, tak z té tuny je 950 kilogramů toho stejného uranu, jaký tam šel jako čerstvé palivo. To znamená, že po 4 letech co si to palivo odpracovalo v jaderném reaktoru, je tam 50 kilogramů něčeho, co už nepotřebujeme, neumíme využít a chceme se toho nějakým rozumným způsobem zbavit. Znamená to, že zhruba 90 % z těch 4 tisíc tun, které tady zmínil pan redaktor Veselovský, je recyklovatelné. Otázka, proč se to ve větší míře dneska nedělá, je otázka ekonomická. Prostě proto, že čerstvý uran je natolik levný, i když jeho cena pozvolna stoupá, že přepracovávat v nějakém větším rozsahu se vyplatí pouze Francii dneska. Možná částečně Japonsku, které má ve Francii zakázky na přepracování a z nějakých důvodů ve Francii přepracovává i Německo. Takže technologie jsou, že se hodně mluví o takzvaném udržitelném rozvoji, který také mimo jiné znamená použít co je ještě použitelné ve smyslu té recyklace nebo znovu využití suroviny. To je také fakt. Na druhou stranu si musíme zcela otevřeně říci, že vždycky něco zbyde. To znamená vždycky, i kdybychom začali přepracovávat, tak tady budeme mít sice asi tak zhruba desetkrát méně, nebo ještě o něco víckrát méně těch vysoce aktivních odpadů, které nakonec, protože už opravdu to budou odpady, které k ničemu nebudou, budeme muset někam uložit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Eduard Sequens ze sdružení Calla. Rád bych věděl váš názor pane Sequensi, na to, jestli za těchto okolností, kdy už teď se přepracovává vyhořelé palivo, je možné, že za několik desítek let budou ty technologie ještě účinnější, jestli by nestálo za to, to palivo schovávat?

Eduard SEQUENS, energetický expert sdružení Calla:
Tak ta úvaha tady je, že to budou sklady, nebo úložiště nikoliv konečné a jenom dočasné. To dočasné ale není jako v těch horizontech, o kterých se bavíme teď o přepracování o těch technologiích, které zmiňovala paní předsedkyně. Myslím si, že k tomu v Česku ani do budoucna nedojde. Bavíme se třeba v horizontu stovky, 200 let, jestli budou úplně jiné technologie, které dokážou nějak kvalitně přepracovat. Ale nese to další riziko. Nese to riziko zneužití. My nevíme, co bude za 100, 200 let. Kdokoliv by to potom mohl vyjmout a zneužít ty radiové stopy, které tam jsou. To je zase ta stinná stránka toho výjimatelného odpadu. Takže se zatím pokud já vím, jde cestou spíše toho trvalého ukládání a zabezpečení, aby to nikdo v budoucnu vyjmout nemohl, padlo to tady, nejsou technologie ani rychlé reaktory ani další transmutace, které by byly bezodpadové. Vždycky nějaký vysoceradioaktivní odpad z tisícovkama let vyhoření nebezpečnosti ještě bude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě podotek Dany Drábové.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Několikrát tu byly zmíněny severské země a Finsko momentálně přistoupilo k tomu, že přehodnocuje svoji koncepci nakládání s vyhořelým jaderným palivem a od koncepce trvalého uložení a zabezpečení před případným znovuvyzvednutím jde k tomu, že při nejmenším do roku 2050, protože jejich úložiště bude v provozu od roku 2020, při nejmenším do roku 2050 a možná i déle, budou držet otevřenou tu možnost znovuvyzvednutí a přepracování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak další dotaz, pokud teď momentálně není uspokojen, pan Loudo. Tak se zeptejte ještě.

LOUDA:
Když už teda o tom vývoji těch technologií, tak, já když jsem byl mladej hoch, tak jsem četl časopis Věda a technika mládeži a tam už se psalo o termojaderné syntéze a magnetohydronomických generátorech, protože dneska to vyrábí město, děláme páru a ženeme to na turbíny a tam je přímá přeměna. Normálně plazma probíhá přes nějaký tyhle, nějakým polem a indukuje to proud teda elektirckej.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To byla rubrika vědecká fantastika v tom časopise, pane Loudo.

LOUDA:
Nebyla, jako já si myslím, že svět na tom pracuje silně na tomhle.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dana Drábová.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Tyhle technologie se nevyvíjení nijak závratně rychle, i když se na nich pracuje a ten důvod je opět jednoduchý. Pořád ještě nám neteče do bot dostatečně, abychom na ně napřeli to správné úsilí. Pořád ještě té ropy máme dost a ta ropa z hlediska použití je jedno z nejlepších, jeden z nejlepších energetických zdrojů jaké máme. Bohužel konec je na dohled, ale ještě ne tak blízko na dohled, aby se tyhle technologie rozvíjely tak, rychle, jak by bylo záslužno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak před tím, než se dostaneme do poslední půlhodiny dnešního speciálu, se zeptám ještě starosty Zdeňka Černého, z Nadějkova. Já vám přečtu dotaz pana Nováka, který napsal: Kam s vytěženým materiálem, že prý jeho obsah je, nebo objem je cca dvě Cheopsovy pyramidy. To po vás nechci, abyste mi potvrzoval, jestli to jsou dvě Cheopsovy pyramidy. Chci po vás názor. Ve chvíli, kdy jste se svou obcí a vůbec tady s tím regionem v centru pozornosti vůbec ohledně úložiště radioaktivních odpadů, tak máte vy názor na to, jestli vůbec Česká republika by takovou stavbu měla mít?

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Podle současných zákonů musí, protože, kde se, kde odpady vzniknou, tam by se měly uložit, to je podle současných zákonů ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máme mezisklady.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
No, ano, no a my neřešíme, kam s tím, my zatím v té Božejovické výzvě zazněl požadavek nezvyšovat množství odpadu. V současné době myslím, že tak zhruba produkce Temelína se vyváží od nás, elektřina a už se uvažuje o zdvojnásobení produkce, takže proti tomu my samozřejmě jsme také, nejenom pro to, aby se zlepšilo postavení obcí, ale aby se nezvyšovalo množství odpadu. Když nevíme, kam s ním, tak zvyšovat to množství skutečně je nezodpovědné. Já neřeknu, kam s ním, od toho máme desítky a stovky jaderných fyziků, které nebo odborníků, kteří vycházejí z odborných škol ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem to, pane starosto, v podstatě zkusil jenom.

Zdeněk ČERNÝ, starosta Nadějkova:
Ano, ale to skutečně já řešit nemůžu, neumím, jsme zaměřeni úplně jinak jako samosprávy a občané.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To rozhodně. Taková byla první část speciálu Radiožurnálu, který vysíláme z Božejovic na Táborsku. Vysíláme o řekněme, jak současném důležitém tématu, tak o důležitém tématu, které bude velice zásadní možná i za několik desítek let. O hlubinném úložišti radioaktivnímu odpadu v Česku. Je vytipováno 6 civilních lokalit a dvě vojenské a ta debata se vede o tom, jestli se stát vůbec dokáže dohodnout s obcemi na nějakém postup právě v tématu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Pro tuto chvíli se loučím s posluchači Radiožurnálu, tedy s národním okruhem Českého rozhlasu. A budu se těšit příští měsíc opět u dalšího speciálu. Tentokrát ze Šumavského národního parku. Hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Abyste si rozhovor poslechli, můžete přijet buď osobně do Božejovic v Jihočeském kraji, nebo si nás můžete naladit na frekvencích Radiožurnálu, na internetu. Videozáznam najdete po vysílání na zpravy.rozhlas.cz (z technických důvodů bohužel nemůžeme tentokrát nabídnout živý videopřenos). Diskusi vysílá také regionální stanice Český rozhlas České Budějovice.

Ve středu 23. února se uvidíme nebo uslyšíme v divadle a Hostinci u Školy v Božejovicích u obce Jistebnice (kousek od Tábora). Přímý přenos začíná v 17 hodin. Chcete-li se přijít ptát i vy, dostavte se, prosím, na místo konání nejpozději v 16.45 hodin.

autor: mav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.