Se současnou sklizní by ceny jablek měly jít dolů, odhaduje předseda Ovocnářské unie ČR

Moderní technologie jsou investičně náročné a prodražují výrobu ovoce, zvedá se také řada nákladů především na pracovní sílu, ruční práci nelze nahradit robotizací. Podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka si tak za kvalitní ovoce budeme muset více připlatit. Jaká bude letošní sklizeň? A co znamená bezpečná potravinová soběstačnost? 

Ceny jablek v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních 50 korun za kilogram, což je meziročně nárůst o 66 procent. Podle Ludvíka se sešlo několik faktorů, které to způsobily. „V průběhu léta se stále prodávají jablka ze sklizně roku 2019, která byla poměrně nízká nejenom v Česku, ale v řadě zemí okolo,“ říká.

Právě na dovozu jablek je Česká republika závislá – dováží se zhruba polovina toho, co Češi spotřebují. „Dá se říci, že jablek na skladě bylo málo nejenom u nás, takže Evropa byla nucena dovážet jablka ze vzdálených destinací jako je Jižní Amerika nebo Nový Zéland,“ dodává.

Čtěte také

Jarní období také zasáhla pandemie, lidé byli informováni, že mají konzumovat více ovoce a zeleniny, a neřešili cenu. „Obchodní řetězce přidávaly na ceně, a dovolím si tvrdit, že minimálně v této věci byly ekonomickými vítězi nouzového stavu,“ upozorňuje.

Letošní sklizeň jablek by měla být v Česku podprůměrná, odhaduje se něco přes 111 tisíc tun. To je ale sklizeň vyšší než v loňském roce. „Je jedno, jestli je úroda průměrná nebo nadprůměrná, rozhodne dovoz, na kterém jsme závislí,“ vysvětluje.

Potvrzuje také, že se současnou sklizní by ceny jablek měly jít dolů – na trh přichází čerstvá produkce, která není zatížená náklady na skladování. „Momentálně pěstitelé prodávají nejčastěji jablka za cenu kolem 25 korun, v obchodech jsou stále kolem 45 korun. K určitému propadu cen by ještě mělo dojít,“ odhaduje.

Potravinová soběstačnost

V dlouhodobém horizontu ceny ovoce podle Ludvíka spíše porostou. Zvedá se celá řada nákladů na pracovní sílu, která nelze nahradit robotizací, budou se také muset realizovat investice, aby se úroda stabilizovala od klimatických jevů. „Dnes dělat ovoce a zeleninu bez závlahy je takřka nemožné. Obávám se, že za kvalitní ovoce si budeme muset postupně více připlatit,“ konstatuje.

Důležitá je rovněž bezpečná potravinová bezpečnost, tedy určité procento, pod kterou by neměla klesnout produkce daného státu. A to měl stát podle Ludvíka brát vážně.

„Právě jablka jsou strategickou komoditou, a měli bychom být soběstační ze 70 až 80 procent v běžných letech. Tuzemští producenti by to dokázali zajistit,“ ubezpečuje.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.