S chytrým náramkem proti následkům covidu. Při rehabilitaci pacientům pomáhají i moderní technologie

28. srpen 2021

Obyčejný chytrý fitness náramek může velmi pomoci při domácí rehabilitaci po prodělaném covidu. Dokazují to první výsledky českých lékařů a vývojářů, kteří stojí za projektem s názvem TERESA. Právě díky náramkům totiž doktoři můžou on-line sledovat data pacientů, a okamžitě jim tak měnit třeba cviky nebo nastavené cíle. Odborníci teď chystají další testování a věří, že systém bude fungovat i při zotavování se z dalších nemocí.

Měla jsem těžký průběh, skončila jsem v nemocnici. Dušnost mi zůstala, ze začátku i velká únava,“ popisuje paní Ladislava Krausová, jaké obtíže ji trápily ještě týdny po onemocnění covid-19. V královéhradecké fakultní nemocnici ji proto lékaři vybrali do pilotní studie projektu s názvem TERESA. Na ruku dostala chytrý fitness náramek a k němu cvičební plán.

Čtěte také

Bylo to namáhavé, musela jsem si hlídat i pohyb, abych splnila, co po mně chtěli. Ale viděla jsem efekt. Ze začátku jsem měla kvůli dušnosti problém vyjít do čtvrtého patra, pak už to bylo v pořádku,“ shrnuje paní Ladislava.

A jak náramek vypadá? „Jde o klasický fitness náramek, který byl trochu upraven tím, že jsme si ve spolupráci s ČVUT a Fakultou vojenského zdravotnictví vytvořili vlastní cloud, kde jsme ukládali data pacientů,“ popisuje Michal Kopecký, vedoucí centra postcovidové péče královéhradecké nemocnice.

Nadějné výsledky

Na výzkumu se podílejí také odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, kteří už před časem vytvořili doporučení cviků pro lidi po covidovém postižení plic. Díky náramkům ale teď mohli lékaři postupně rehabilitaci na dálku upravovat. Zajímala nás především pohybová, spánková a kroková aktivita a také tepová frekvence. Pacienti vyplňovali, co zrovna dělali, a my to porovnávali s výsledky z fitness náramků.“

Nové centrum hradecké fakultní nemocnice dává naději těm, kteří trpí po covidu zdravotními potížemi

Kromě toho pacienti v projektu TERESA v hradecké nemocnici absolvovali vyšetření zjišťující kapacitu plic. A to jak na začátku, tak i na konci celého programu. Několikatýdenní rozdíly vypadají nadějně. U všech se zlepšila aktivita a zmírnila námahová dušnost. U všech se také zvýšila síla nádechových a výdechových svalů a snížil se pocit vnímání námahy,“ dodává vedoucí zdejšího postcovidového centra Michal Kopecký.

Pilot potvrdil naši hypotézu, že využití moderních technologií pomáhá s rehabilitací. A výsledky se dají aplikovat i na jiné typy zánětu.

Nejen covidoví pacienti

Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a vědeckého sekretáře tuzemské pneumologické společnosti Vladimíra Koblížka by měl projekt TERESA zamířit do další fáze. „Když bude dostatek pacientů, chtěli bychom pilotní projekt rozšířit na víc pacientů. Pilot potvrdil naši hypotézu, že využití moderních technologií pomáhá s rehabilitací. A výsledky se dají aplikovat i na jiné typy zánětu,“ uzavírá.

Rehabilitace vedená na dálku není technicky nijak složitá a může fungovat v podstatě v jakémkoliv typu chytrých náramků nebo hodinek.

autoři: Ondřej Vaňura , als
Spustit audio

Související