Rodiče, pozor. Na děti se přenášejí i vaše zkušenosti, říká známý neurobiolog a fyziolog
Lidský mozek skrývá víc tajemství, než tušíme. Snad i víc než se může zdát vůbec fyziologicky možné. „Ukazuje se, že dokonce i zkušenosti našich rodičů mohou ovlivnit náš genetický aparát. Na děti se přenesou zkušenosti jejich rodičů,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou známý fyziolog a neurobiolog František Vyskočil.
Když se na konci druhé světové války postavilo Nizozemsko Němcům na odpor, sáhlo Německo k odvetě. Rozhodlo se, že Nizozemsko vyhladoví. Jak to souvisí s epigenetikou, ptáte se? Hodně.
Proč zapomínáme? Lidský mozek je jako počítač, říká Dana Steinová, odbornice na paměť
Že si už zase nemůžete na něco vzpomenout? Podle Dany Steinové zřejmě můžete být v klidu. „Stává se to už lidem ve 20 letech, jde o fenomén ‚mám něco na jazyku‘,“ popisuje v rozhovoru s Janem Pokorným zakladatelka a předsedkyně České společnosti pro trénování paměti.
„Matkám, které tenkrát trpěly hladem, se narodily oslabené děti. Reakce na nedostatek potravy se pak ale přenesla i na další generaci! Totéž platí i pro naše další zkušenosti,“ vysvětluje František Vyskočil.
Pro stávající i budoucí rodiče tak z toho plyne jediné: měli by se vyhýbat situacím, u nichž nechtějí, aby je v budoucnu musely řešit i jejich děti.
„Příkladů je v přírodě hodně. Například myši se v Jižní Americe setkávají s jistým jedovatým hadem. Mláďata okamžitě poznají nebezpečí, když vidí siluetu hada, přestože se s ním nikdy nesetkala! Naopak v Severní Americe, kde myši tuto zkušenost nemají, je jim to jedno. Nepřenesla se na ně totiž zkušenost jejich maminky.“
Mozek je zkrátka zázračný orgán. A mimochodem, je i „samoopravitelný“, jak v rozhovoru upozorňuje profesor. „Opravuje se sám a průběžně. Díky neuronům, které se v některých částech nahrazují,“ vysvětluje.
A proč vlastně psát rukou, když škrábete? Není lepší sáhnout po klávesnici? Poslechněte si celý rozhovor s neurobiologem Františkem Vyskočilem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
