Řemesla jsou perspektivní, jde o nedoceněný obor, popisuje Knapil ze střední školy stavebních řemesel
Jak to udělat, aby si řemeslná práce získala respekt rodičů, kteří rozhodují o tom, kam půjde jejich dítě po dokončení základní školy? A jak je možné, že zedníka nebo klempíře ze dne na den neseženete? Miloslav Knapil je zástupce ředitele na Střední škole stavebních řemesel v Brně. Na to, proč nejsou řemeslné obory u nás oblíbené, se ho ptala Lucie Výborná.
Potřebujeme víc právníků, nebo řemeslníků? Právník vám střechu nebo kapající kohoutek neopraví, odpovídá ambasador odborného vzdělávání Witassek
Česku chybějí odborní zaměstnanci. Věta, kterou určitě neslyšíte poprvé, ale co s tím? Nejeden recept má manažer a konzultant, bývalý generální ředitel strojírenské skupiny Vítkovice Libor Witassek.
Na řemeslnických školách je nedostatek žáků. Některé obory se dokonce zavírají. Zástupce ředitele na brněnské Střední škole stavebních řemesel Miloslav Knapil popisuje, že přesvědčit rodiče o budoucnosti řemesel je náročné. Zdá se jim totiž, že obory nejsou dostatečně perspektivní.
Ohrožená řemesla
Řemesla jsou podle Knapila nedoceněný obor po společenské stránce. Rodiče žáků nevidí jejich budoucnost v době, která je ale pro řemesla daleko perspektivnější, než jak tomu bylo v minulosti. Přestože platy čerstvě nastupujících řemeslníků nemohou být vysoké, následný platový nárůst je markantní, pokud je řemeslník šikovný a cílevědomý.
Škola pořádá každý rok galavečer České ručičky. Jde o celostátní soutěž rukodělných dovedností a o největší přehlídku řemesel a řemeslných oborů u nás. Vznikla na brněnské Střední škole stavebních řemesel. Držitelé plakety často úspěšně podnikají u nás nebo v zahraničí. „Nás těší, že většina u řemesla zůstala a vlastně si to vzdělání doplňuje a vzdělává se ve své profesi,“ popisuje Miloslav Knapil.
O které obory je nejmenší zájem? Ohrožených oborů je prý více a rok od roku se to mění. Velmi nízký zájem je o obor zedník, klempíř, pokrývač, tesař, někdy i o strojírenské obory. „Stavebnictví by potřebovalo větší zájem,“ shrnuje situaci Knapil.
Málo žáků i učitelů
Jedním z problémů je i to, že na základních školách často úplně chybí pracovní výuka. Také se změnili studenti samotní: „Spoustě žáků chybí zarputilost, nadšení pro to, co by chtěli v životě dělat, na co by se chtěli připravovat. A v některých případech chybí i ta pokora.“
Učňákům nepomůže více učňů, je potřeba změna celého systému, tvrdí odborníci
Některé učební obory čelí dlouhodobě malému zájmu uchazečů, na trhu práce je nedostatek řemeslníků a vyučených pracovníků. Podle odborníků se ale situace nevyřeší tím, že se pokusíme ztížením zkoušek na jiné obory „nalít“ více lidí na ty učňovské. Je naopak třeba zvýšit prestiž výuky řemesel. „Učňák“ je totiž dodnes pro mnohé rodiče i učitele sprosté slovo.
Je také čím dál složitější najít dobrého vyučujícího. A v budoucnu to bude podle Miloslava Knapila ještě složitější. „Jak vyplývá z nedostatku řemeslníků, tak ubývají také kvalitní pedagogové v odborném výcviku i teorii. A za chvilku budou chybět i odborníci, kteří by mohli předávat zkušenosti.“
A co je na řemesle nejkrásnější? „Na řemesle, a pokud se budeme bavit o jakémkoliv, ale zvlášť na tom stavebním, tam je krásné to, že výsledky těch stavařů přetrvávají desítky, možná stovky let. Což málokdy v lidské činnosti je viditelné nebo má takové úspěchy.“
Budeme muset v blízké budoucnosti dovážet zedníky a řemeslníky z jiných zemí? A mají ještě cechy svou profesní hrdost, jako tomu bylo v minulosti? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
