Pro svoji ženu bych zemřel, vyznává se Patrik Hartl. Do hrdiny nového románu prý poprvé obtiskl sám sebe

20. říjen 2021

Říká o sobě, že miluje svět a lidi, nejvíc prý ale zprostředkovaně. Patrik Hartl je spisovatel a loni si úspěšně vyzkoušel i filmovou režii při práci na snímku Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Jak na to vzpomíná? A o čem je jeho nová kniha, která vychází právě dnes?

Prohlásil jste, že jeden producent filmovou spolupráci s vámi označil za „Hartlovu válku“. Přijde mi to nepochopitelné, vnímám vás jako zábavného člověka…

Já se na place nevztekám, já bojuju a trhám. Filmová režie je, jako byste si vymyslela malé, nahaté, křehké děťátko. Já ho držím v rukou, běžím natáčecím dnem a objevuju spoustu věcí, které ohrožují vývoj mého děťátka – jeho očiček, trávicího traktu… Vím, že děťátko může být nádherné a hodně se rvu se všemi protivenstvími kolem, aby děťátko mohlo vyrůst.

Samozřejmě byste chtěla, aby děťátko mohlo vyrůst v klidu a vše se mu vyvinulo harmonicky, ale filmové natáčení není harmonické. Vlivů, které můžou ohrozit krásu děťátka, je příliš mnoho. A já jsem jako režisér jediný, kdo má sílu děťátko ochránit. Jsem nesmlouvavý, není mi to jedno.

Ve filmu Prvok, Šampón, Tečka a Karel se parta chlapů zaváže k výzvě. Je nějaká další výzva před vámi?

Teď řeším důchod.

Vám je 44 let…

Jsem velmi plánující člověk a jsem posedlý členěním času a přípravou na problémy. Už teď musím řešit důchod, protože moje fantazie je veliká a problémů, které před sebou vidím, je hodně. Mně se dlouho daří, funguje mi mozek, spoléhám na něj a zatím mě nezklamal, mám velké štěstí. Život je ale proměnlivý a nikdy nezůstává stejný. Dřív nebo později tak dojdu do okamžiku, kdy můj mozek nebude tak kvalitní a stejně jako Jarda Jágr nebudu dávat góly v NHL každý den, ale budu se muset vyrovnávat s tím, že už mi to tak nebruslí.

Nová kniha

Dnes vychází vaše kniha 15 roků. Kde se vzal námět na ženu, která umí na chlapa naložit takovou porci lásky, že by to porazilo i vola?

Já jsem romantik. Já mám ohromnou potřebu lásky, jako ohromnou. Mě nikdo nedokáže uspokojit, myslím v emocionální rovině. Já strašně toužím po lásce a mám velký štěstí, že jsem našel svoji ženu, že mi vyhovuje a že tu lásku s ní mohu sdílet. Když píšu o možnosti, že by se nějaké dvě bytosti mohly mít rády, tak se strašně nadchnu, jsem strašně šťastný. Intenzivně prožívám s nimi a toužím po tom, aby jim to vyšlo. Zjistil jsem, že pro svoji ženu bych zemřel hned. To vím stoprocentně.

A ví to ona?

Nevím. Ale rozhodně vím, že by mě seřvala za to, že říkám takové věci. Je to má jednoznačná pozice, vím, že je to správná žena, se kterou je mi dobře na světě. Je to jediná žena v mém životě. Romantickou potřebu velké, osudové lásky sdílím s hlavním postavou knihy 15 roků lásky, napsal jsem ho jako sebe, já jsem Aleš. To jsem ještě nikdy neudělal.

O čem tedy je Hartlova nová kniha 15 roků lásky? Odkud se bere jeho schopnost smát se i smutným věcem? A co bude dělat, až mu to přestane psát? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , als
Spustit audio

Související