Přibývá rodičů, kteří odmítají očkovat děti hexavakcínou. Ročně jich je až 170

4. srpen 2014

Vysoká teplota, alergická reakce, křeče nebo těžší neurologické problémy. Každý rok se najdou děti, které špatně snášejí očkování hexavakcínou. V Česku se tato látka používá už sedm let a ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že se díky tomu výrazně snížil výskyt vážných infekčních onemocnění. Přibývá ale rodičů, kteří děti očkovat odmítají. Ročně jich je sto sedmdesát.

Když se Šárce Chovancové narodilo druhé dítě, dlouho rozmýšlela, jestli ho nechá očkovat hexavakcínou.

„Protože mojí kamarádce se stalo, že po podání vakcíny dostalo její dítě křeče a upadlo do bezvědomí. Také jsem si přečetla, že vakcíny mohou obsahovat hliník a rtuť a děti pak mohou trpět alergiemi.“ Nakonec se ale s manželem rozhodli, že syn na očkování půjde.

„Z toho důvodu, že do České republiky se vrací některé nemoci, jako třeba černý kašel. Pak hrálo svoji roli to, že pokud chcete, aby dítě chodilo do mateřské školy, musí být očkováno.“

Chlapec nakonec očkování zvládl bez větších problémů. V posledních letech odmítne v Česku očkovat dítě hexavakcínou až 170 rodičů ročně. Nejvíce v Praze a Jihomoravském kraji. Většinou jim vadí, že dítě od narození do dvou let musí zvládnout řadu očkování.

Hexavakcína obsahuje látky proti šesti chorobám, jako je například černý kašel, záškrt, tetanus nebo žloutenka typu B. Podle odborníka na očkování, doktora Marka Petráše může vakcína přetěžovat dětský organismus.

„Její smysl, proč vlastně byla vyvinuta, je to, aby se v relativně krátké době, v minimálním počtu návštěv, realizoval maximální počet očkování. Já bych tuto šestikombinaci úplně nevolil. Pro ochranu kojenců má smysl pět složek.“

Podle něj je nadbytečné, aby novorozenci dostávali očkování už proti žloutence typu B. „U malých dětí je riziko velmi ojedinělé. Dítě by se s tím mohlo setkat v podstatě jen na pískovišti. Prevence by se měla vést spíš směrem k čistotě pískovišť,“ myslí si doktor Petráš.

Ne všechny rodiny se ale hexavakcíny obávají. Václava Marešová nechala dceru očkovat i nepovinnými vakcínami proti pneumokokům a rotavirům.

„Rozhodli jsme se do toho jít i vzhledem k tomu, že dcera měla na první očkování velmi dobrou reakci. Asi se nám to velmi vyplatilo, protože když bylo dceři 5 měsíců, byla v mém okolí průjmová onemocnění infekčního původu. Báli jsme se, aby něco nedostala, a vůbec nic jí nebylo."

Nežádoucích účinků je prý minimum

Ministerstvo zdravotnictví má ale po sedmi letech s hexavakcínou dobré zkušenosti. „Zabraňuje výskytu řady infekčních onemocnění. Nemáme žádný výskyt záškrtu, tetanu, dětské obrny. Došlo k významnému poklesu onemocnění invazivním hemofilem,“ popisuje hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Podle hygienika se tak díky pravidelnému očkování vytváří dobrá kolektivní imunita populace proti vážným onemocněním. Nežádoucí účinky na hexavakcínu prý nejsou alarmující.

Očkování (ilustrační foto)

„V roce 2013 to bylo zhruba 200 nežádoucích účinků. Drtivá většina z nich je lokálního charakteru typu zarudnutí nebo bolestivost. Těžší příznaky jsou naprosto výjimečné.“

Kritiku některých rodičů, kteří si stěžují na pomalejší vývoj dítěte kvůli množství očkování, odmítá také Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti.

„Celá řada studií se zabývala právě tím, jestli nedochází třeba ke zpomalení psychomotorického vývoje dětí v souvislosti s očkováním, a doposud neznám studii, která by něco takového jasně prokázala.

Nátlak na rodiče

Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota ale připomíná, že ze strany státu a lékařů je v Česku na rodiče vyvíjen nátlak.

„Už jen tím, že je u nás očkování bráno jako povinné, což je v západních zemích neobvyklé. Už tato skutečnost vede k tomu, že to lékaři berou tak, že se s rodiči o tom vůbec nemusí bavit, takže jim neposkytují informace, a pokud ano, tak jen o výhodnosti vakcíny. Objektivní informace o bezpečnosti vakcín neexistují, protože u nás je zhruba 98procentní podhlášenost nežádoucích účinků,“ tvrdí Candigliota.

Například v Rakousku nebo Německu není očkování povinné. Celkově stojí očkování hrazené pojišťovnami ročně 1,5 miliardy korun. Více než třetina z toho jde na hexavakcínu.

autor: pbe
Spustit audio